ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.3628.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 3628/2019-613
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Ivo Waldera v právní věci žalobce A. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného Mgr. Reném Gemmelem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Poštovní 39/2, PSČ 702 00, proti žalovanému R. S. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Hanou Bočkovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Nádražní 308/3, PSČ 702 00, o zaplacení 924.081 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Cm 90/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 7. 2019, č. j. 8 Cmo 157/2019-582, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 6. 6. 2019, č. j. 24 Cm 90/2015-556, připustil, aby do řízení na místo žalobce vstoupilo Moravské drůbežářské družstvo, identifikační číslo osoby 02147785 (dále jen „družstvo“).
[2] Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na připuštění vstupu družstva do řízení na místo žalobce zamítl.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] Odvolací soud posoudil otázku procesního nástupnictví podle §107a o. s. ř. v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu, z níž se podává, že soud může zamítnout návrh žalobce na procesní nástupnictví podle §107a o. s. ř. (i při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení §2 o. s. ř. Takový postup je na místě především tehdy, je-li možné dovodit (podle toho, co v řízení vyšlo najevo), že cílem návrhu na vydání rozhodnutí dle §107a o. s. ř. je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou
[5] Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněné pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 413/2012, ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3607/2013, ze dne 21. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3887/2013, ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 26 Cdo 5343/2014, ze dne 26. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 5112/2014, ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 29 Cdo 897/2016 , ze dne 22. 11. 2017, sp. zn. 33 Cdo 717/2017, ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. 27 Cdo 2743/2017, či ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. 32 Cdo 3064/2018, anebo nálezy Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. III. ÚS 468/11, ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. III. ÚS 2482/14.
[6] Odvolací soud v souladu s označenou judikaturou zohlednil všechny okolnosti projednávané věci, včetně poměrů družstva, toho, v jakém stavu řízení byl návrh učiněn a jaký byl obsah smlouvy o postoupení pohledávek; jeho závěru, podle něhož je na místě procesní návrh dovolatele zamítnout, nelze ničeho vytknout.
[7] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 12. 2020
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu