ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.594.2020.1
sp. zn. 27 Cdo 594/2020
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci navrhovatelů a) J. S. , narozeného XY, bytem XY, b) R. F. , narozeného, bytem XY, a c) J. F. , narozeného XY, bytem XY, společně zastoupených JUDr. Michalem Steinerem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Platnéřská 88/9, PSČ 110 00, za účasti M. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, o změnu zápisu v obchodním rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 31011/MSPH, o dovolání J. V., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Janem Matesem, LL. M., advokátem, se sídlem v Praze 6, Velvarská 1701/25, PSČ 160 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2015, sp. zn. 7 Cmo 98/2015, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. J. V. je povinen zaplatit prvnímu navrhovateli na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.121,80 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
III. J. V. je povinen zaplatit druhému navrhovateli na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.121,80 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
IV. J. V. je povinen zaplatit třetímu navrhovateli na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.121,80 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
V. Ve vztahu mezi J. V. a M. nemá žádný ze jmenovaných právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. 9. 2014, č. j. C 31011/RD44/MSPH, Fj 304378/2014 (dále jen „rejstříkový soud“), zamítl návrh, kterým se navrhovatelé domáhali změny zápisu společnosti M. (dále „jen společnost“) v obchodním rejstříku.
[2] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení rejstříkového soudu zrušil, řízení zastavil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal J. V. dovolání, které předseda senátu Nejvyššího soudu podle §243c odst. 3 věty první, §218 písm. b) a §243f odst. 2 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl jako nepřípustné, neboť bylo podáno osobou neoprávněnou.
[4] Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází – ve smyslu §243c odst. 3, §218 písm. b) a §240 odst. 1 o. s. ř. – posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání. Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněné pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 198/2003).
[5] Jelikož v projednávané věci dovolatel nepodal návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku, a není ani tzv. „zapsanou osobou“ podle §2 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) – tedy subjektem zapisovaným podle §42 citovaného zákona, o kterém je veden rejstříkový spis – není podle §84 uvedeného zákona účastníkem řízení v projednávané věci.
[6] Usnesení odvolacího soudu, kterým bylo zastaveno řízení o návrhu navrhovatelů, se tak netýká (nemůže týkat) procesního postavení dovolatele, dovolateli žádnou újmu na jeho právech nepůsobí a ani mu neukládá žádné povinnosti.
[7] Ani skutečnost, že dovolatel byl z obchodního rejstříku (v minulosti a dočasně) vymazán jako společník společnosti, z něj účastníka řízení v projednávané věci nečiní. Založila mu však právo, aby se proti výmazu své osoby z obchodního rejstříku bránil postupem podle §101 z. v. r.
[8] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o §243c odst. 3 větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání J. V. bylo odmítnuto a navrhovatelům vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.
[9] Náklady řízení navrhovatelů sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby učiněný při zastupování tří osob (vyjádření navrhovatelů k dovolání ze dne 3. 9. 2020) podle §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), jejíž výše činí podle §6 odst. 1, §7 bodu 5 a §9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu 3.100 Kč a (jediné) náhrady paušálních výdajů podle §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. U každého z navrhovatelů Nejvyšší soud podle §12 odst. 4 advokátního tarifu snížil mimosmluvní odměnu o 20 % na 2.480 Kč, neboť se jedná o společný úkon třech účastníků zastoupených týmž advokátem. Dále k odměně advokáta každého z navrhovatelů přičetl jednu třetinu náhrady paušálních výdajů ve výši 100 Kč a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. ve výši 541,80 Kč. Dovolací soud tak přiznal k tíži dovolatele každému navrhovateli částku 3.121,80 Kč.
[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení mezi J. V. a společností vychází z toho, že společnosti v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
[11] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 22. 9. 2020
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu