ECLI:CZ:NS:2020:27.ND.146.2020.1
sp. zn. 27 Nd 146/2020-133
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobců a) P. H. , narozeného XY, b) J. H. , narozené XY, c) nezl. AAAAA (pseudonym) , narozeného XY, zastoupeného účastníkem ad a) P. H., zákonným zástupcem, d) M. H. , narozené XY, všech ad a) až d) bytem XY, e) J. N. , narozeného XY, f) H. N. , narozené XY, g) M. N. , narozené XY, h) T. N. , narozené XY, všech ad e) až h) bytem XY, všech zastoupených JUDr. Jaroslavem Svejkovským, advokátem, se sídlem v Plzni, Kamenická 2378/1, PSČ 301 00, proti žalované Uherskohradišťské nemocnici, a. s. , se sídlem v Uherském Hradišti, J. E. Purkyně 365, PSČ 686 06, identifikační číslo osoby 27660915, o zaplacení 12.500.000 Kč, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 6 C 45/2020, o návrhu na delegaci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 6 C 45/2020 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí jinému soudu.
Odůvodnění:
[1] Žalobci podali dne 25. 2. 2020 u Okresního soudu v Uherském Hradišti žalobu o zaplacení 12.500.000 Kč z titulu odčinění nemajetkové újmy podle §2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
[2] V žalobě současně požádali o přikázání věci Okresnímu soudu v Litoměřicích z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Důvody k přikázání věci spatřují v tom, že všichni žalobci a většina navrhovaných svědků bydlí v okrese Litoměřice (důvod hospodárnosti řízení), a dále v tom, že zejména pro žalobce a) a b), je „mimořádně traumatizující jakýkoliv kontakt s místem, kde zemřel jejich syn“, tedy Uherským Hradištěm.
[3] Žalovaná v podání ze dne 2. 3. 2020 uvedla, že s návrhem na delegaci vhodnou nesouhlasí. Podle žalované budou jako svědci předvoláni také lékaři žalované, kterým by cesta do Litoměřic zabrala celý den a jejich nepřítomnost mohla ohrozit chod jednotlivých oddělení nemocnice. Dále je podle žalované méně traumatizující návštěva města, kde zemřela osoba blízká, než účast na samotném soudním jednání, kde se přímo probírají okolnosti smrti.
[4] Okresní soud v Uherském Hradišti předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.).
[5] Podle §12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
[6] Nejvyšší soud jakožto nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Uherském Hradišti, u nějž je věc vedena, a Okresnímu soudu v Litoměřicích, jemuž má být věc podle návrhu žalobců přikázána, důvod k přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti neshledal.
[7] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[8] Přitom vzdálenost bydliště účastníka řízení či bydliště navrhovaných svědků od sídla soudu jsou okolnostmi spíše běžnými, které nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 27 Nd 207/2017). V projednávané věci bude navíc pravděpodobně nezbytné vyslechnout i svědky z Uherského Hradiště (zaměstnance žalované).
[9] Jakkoliv lze mít pochopení pro to, že žalobci a) a b) nechtějí jezdit k soudu do města, kde zemřel jejich syn, nelze přehlížet – jak přiléhavě poznamenává žalovaná – že traumatizující bude již samotné (jimi zahájené) řízení.
[10] Okolnosti uváděné žalobci tudíž neodůvodňují přikázání věci jinému soudu. Řečené platí tím spíše, že žalovaná s navrhovanou delegací nesouhlasí (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 21 Nd 260/2015, ze dne 12. 4. 2017, sp. zn. 22 Nd 119/2017, či ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 27 Nd 207/2017).
[11] S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud rozhodl tak, že projednávaná věc vedená u Okresního soudu v Uherském Hradišti se nepřikazuje podle §12 odst. 2 o. s. ř. jinému soudu téhož stupně.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 5. 2020
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu