ECLI:CZ:NS:2020:28.CDO.1288.2020.1
sp. zn. 28 Cdo 1288/2020-344
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., ve věci žalobců: a) F. D. , narozeného XY, bytem XY, a b) L. D. , narozeného XY, bytem XY, obou zastoupených Mgr. Josefem Smutným, advokátem se sídlem v Pardubicích, třída Míru 92, za účasti Státního statku Jeneč, státního podniku v likvidaci, IČO 16918, se sídlem v Praze 6, Třanovského 622/11, zastoupeného Mgr. Pavlem Mollerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Haštalská 27, o vydání nemovitostí a nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu v Pardubicích ze dne 8. 12. 2015, č. j. SPU 457101/2015/544102/Sá, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 11 C 42/2016, o dovolání P. U., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Tomášem Plavcem, advokátem se sídlem v Chrudimi, Široká 294, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. ledna 2020, č. j. 22 Co 290/2019-328, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Shora označeným usnesením odvolací soud odmítl odvolání P. U., narozeného XY, bytem XY (dále jen „P. U.“), proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 15. 4. 2019, č. j. 11 C 42/2016-277, jímž bylo určeno, že žalobci jsou spoluvlastníky, a to každý jednou ideální polovinou, v rozsudku blíže specifikovaných nemovitostí v k. ú. XY, čímž došlo k nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu, v Pardubicích ze dne 8. 12. 2015, č. j. SPU 457101/2015/544102/Sá, a současně jím bylo rozhodnuto o náhradě nákladů prvostupňového řízení (výrok I. usnesení odvolacího soudu); ve vztahu mezi žalobci a P. U. přitom odvolací soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II. usnesení odvolacího soudu).
Proti tomuto usnesení podal dovolání P. U.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) dovolání projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první, čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
Podle §229 odst. 4 o. s. ř. může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Dovolání není přípustné, neboť směřuje proti rozhodnutí, kterým odvolací soud odmítl odvolání P. U. Jak plyne z výše uvedeného, proti takovému usnesení je přípustná žaloba pro zmatečnost (srov. §229 odst. 4 o. s. ř.), a přípustnost dovolání je proto vyloučena (§238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř.); srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3060/2019.
Přípustnost dovolání přitom nemůže založit ani nesprávné poučení, uvedené v písemném vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu, o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto nepřípustné dovolání bez jednání (§243a odst. 1 věty první o. s. ř.) odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s ustanovením §243f odst. 3 o. s. ř. nezdůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 7. 2020
Mgr. Zdeněk Sajdl
předseda senátu