ECLI:CZ:NS:2020:28.CDO.2520.2020.1
sp. zn. 28 Cdo 2520/2020-334
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce J. J. , narozeného XY, bytem XY zastoupeného Mgr. Richardem Novákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova 730/9, proti žalovanému V. H. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Márií Pribilovou, advokátkou se sídlem v Praze, Zvěřinova 3413/12, o zaplacení částky 70 542 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 112 C 69/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 5. prosince 2019, č. j. 29 Co 178/2019-290, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 10. července 2020, č. j. 29 Co 178/2019-315, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
V záhlaví označeným rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 28. března 2019, č. j. 112 C 69/2014-258, potvrzen v části výroku pod bodem I, jíž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 70 309,86 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení, změněn v části výroku pod bodem III o povinnosti žalovaného nahradit žalobci náklady řízení (vše výrokem I rozsudku odvolacího soudu) a bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Rozsudek odvolacího soudu byl žalovanému – prostřednictvím jeho tehdejšího obecného zmocněnce – doručen dne 17. ledna 2020.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný včasným dovoláním, které nebylo sepsáno advokátem.
Usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 1. června 2020, č. j. 112 C 69/2014-311, byl žalovaný vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení (advokátem či notářem v rozsahu stanoveném právními předpisy) ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení (nedoloží-li, že je fyzickou osobou mající právní vzdělání); současně se mu dostalo i poučení, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude-li v určené lhůtě výzvě vyhověno. Usnesení o výzvě k odstranění nedostatku povinného zastoupení bylo žalovanému doručeno dne 16. června 2020 (srov. §50 odst. 1 o. s. ř.; viz č. l. 313 p.v. spisu).
Výzvě soudu žalovaný v určené lhůtě (jež uplynula ve čtvrtek 16. července 2020) nevyhověl.
Podle §241 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý). Ustanovení §241a odst. 5 o. s. ř. pak stanoví, že k obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v §241, se nepřihlíží.
Podle §241b není-li splněna podmínka uvedená v §241, postupuje se obdobně podle §104 odst. 2 (odstavec 2, část věty před středníkem). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Nebyl-li nedostatek podmínky uvedené v §241 ani ve lhůtě určené ke splnění této podmínky odstraněn, předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení zastaví (odstavec 3).
Protože se nedostatek podmínky řízení uvedené v §241 o. s. ř., spočívající v povinném zastoupení dovolatele, přes opatření soudu ve lhůtě k tomu určené (jež – jak výše uvedeno – marně uplynula 16. července 2020) nezdařilo odstranit, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. zastavil (v situaci, kdy o zastavení řízení již dříve nerozhodl předseda senátu soudu prvního stupně podle §241b odst. 3 věty třetí o. s. ř.).
K doplnění dovolání, jež za žalovaného podala u soudu prvního stupně advokátka Mgr. Mária Pribilová až dne 27. 7. 2020, tedy po marném uplynutí soudem určené lhůty, a k němuž byla současně připojena plná moc udělená žalovaným této advokátce pro dovolací řízení, nelze ve smyslu §241b odst. 3 o. s. ř. přihlédnout (k propadné povaze této lhůty srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1339/2016, a ze dne 4. 4. 2017, sp. zn. 30 Cdo 268/2017, dále přiměřeně i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2020, sp. zn. 26 Cdo 661/2020, ze dne 16. 8. 2018, sp. zn. 32 Cdo 5292/2016, či usnesení ze dne 26. 8. 2019, sp. zn. 24 Cdo 702/2019).
Pro úplnost sluší se uvést, že odvolacím soudem později vydané opravné usnesení (usnesení ze dne 10. července 2020, č. j. 29 Co 178/2019-315), jímž byla opravena zjevná nesprávnost (chyba v psaní) v záhlaví dovoláním napadeného rozhodnutí, se nikterak nedotklo výroku rozsudku, ať již co do textu vlastního enunciátu, nebo označení stran (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 1999, sp. zn. 23 Cdo 1335/99, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2009/2003, přiměřeně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3518/2010, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4860/2010), pročež nemohlo přivodit následky uvedené v ustanovení §240 odst. 1 větě druhé o. s. ř., tj. že od jeho doručení znovu běží lhůta k podání dovolání (k tomu srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 5. 1993, sp. zn. 7 Cdo 60/93, uveřejněné v Bulletinu Vrchního soudu v Praze pod č. 14, ročník 1994).
Rozhodnutí o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. v situaci, kdy procesní zavinění na zastavení řízení nese žalovaný, ovšem náklady žalobce spojené s podání stručného vyjádření k dovolání (postrádajícího relevanci i s ohledem na důvod, pro který bylo řízení skončeno) nelze v tomto případě považovat za účelně vynaložené k uplatňování nebo bránění práva.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. září 2017) se podává z čl. II. bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 9. 2020
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu