Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.07.2020, sp. zn. 29 ICdo 96/2020 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.96.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.96.2020.1
KSLB 76 INS XY 76 ICm XY sp. zn. 29 ICdo 96/2020-64 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce J. J. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou, se sídlem v České Lípě, Jižní 1820/37, PSČ 470 01, proti žalovaným 1) V. V. , narozenému XY, bytem XY, a 2) M. P. , narozenému XY, bytem XY, o náhradu škody, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem ˗ pobočky v Liberci pod sp. zn. 76 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. J., vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem ˗ pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 76 INS XY, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. března 2020, č. j. 76 ICm XY, 104 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. března 2020, č. j. 76 ICm XY, 104 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), k odvolání žalobce potvrdil usnesení ze dne 24. ledna 2020, č. j. 76 ICm XY, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem ˗ pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“), odkazuje na ustanovení §83 odst. 1 a §104 odst. 1 větu první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ˗ dále jeno. s. ř.“), zastavil řízení pro překážku věci zahájené Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. Učinil tak proto, že řešení právní otázky dovoláním otevřené, podle níž odvolací soud [v rozporu s „rozhodnutím“ (správně jde o rozsudek) Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2011, sp. zn. 22 Cdo 4646/2008], neprojednal věc ve veřejném řízení, plyne přímo z ustanovení §214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. (v judikatuře Nejvyššího soudu srov. např. důvody usnesení ze dne 20. března 2008, sp. zn. 21 Cdo 3128/2006, a ze dne 23. listopadu 2010, sp. zn. 26 Cdo 3591/2009). Poukaz dovolatele na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4646/2008 je zjevně neopodstatněný již proto, že v odkazované věci Nejvyšší soud rozhodoval o dovolání ve věci samé; navíc své (kasační) rozhodnutí nezaložil na tom, že odvolací soud nenařídil jednání. Konečně nelze přehlédnout, že dovolatel zmíněnou výhradou neuplatňuje způsobilý dovolací důvod (§241a odst. 1 o. s. ř.), nýbrž tzv. zmatečnostní vadu řízení podle ustanovení §229 odst. 3 o. s. ř., která není způsobilá založit přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2019, sen. zn. 29 ICdo 154/2018. Bez vazby na shora uvedené Nejvyšší soud (k námitce, že v dané věci nejde o překážku věci zahájené) dodává, že právní posouzení věci odvolacím soudem odpovídá závěrům formulovaným v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2000, sp. zn. 20 Cdo 723/2000, uveřejněném pod číslem 46/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2010, sp. zn. 30 Cdo 4951/2009, jakož i v důvodech usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2019, sp. zn. 32 Cdo 2928/2018. Z obsahu žaloby podané u Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 20. února 2019 (vedené u označeného soudu pod sp. zn. 76 ICm XY), a z žaloby v projednávané věci (podané původně u Okresního soudu v Liberci dne 14. dubna 2019 a vedené pod sp. zn. 29 C 128/2019) totiž zjevně plyne jak totožnost žalobního žádání (včetně vymezení skutkových okolností, ze kterých žalobce dovozuje důvodnost svého požadavku), tak i totožnost účastníků řízení. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta poslední o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. V Brně dne 29. 7. 2020 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/29/2020
Senátní značka:29 ICdo 96/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.96.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Incidenční spory
Podmínky řízení
Zastavení řízení
Překážka zahájeného řízení (litispendence)
Dotčené předpisy:§241a odst. 1 o. s. ř.
§229 odst. 3 o. s. ř.
§237 o. s. ř.
§83 odst. 1 o. s. ř.
§104 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:10/18/2020
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12