Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 07.12.2020, sp. zn. 30 Nd 556/2020 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:30.ND.556.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:30.ND.556.2020.1
sp. zn. 30 Nd 556/2020-61 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Davida Vláčila a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci A. H., nar. XY, bytem XY, zastoupeného K. Š., obecnou zmocněnkyní, bytem ve XY, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, o určení změny závazku ze smluvní pokuty, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 4 C 237/2019, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto: Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 4C 237/2019 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku. Odůvodnění: Nejvyššímu soudu bylo předloženo podání žalobce ze dne 12. 10. 2020, označené jako „Návrh žalobce na odročení jednání ze dne 14. 10. 1996 (správně šlo patrně o 14. 10. 2020 – poznámka Nejvyššího soudu) a na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, podle §12 odst. 2 o. s. ř.“, který žalobce uplatnil bezprostředně před termínem nařízeného jednání, k němuž byl s dostatečným předstihem předvolán. Závažné a mimořádné skutečnosti, v nichž žalobce spatřuje důvod pro přikázání shora označené věci k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku (dále jen „okresní soud“), spočívají podle jeho přesvědčení v potřebě zohlednění jeho nepříznivého zdravotního stavu. Žalobce se totiž bez obtíží nemůže dostavit k procesnímu soudu. Navrženou delegací by byla zachována rovnost účastníků v daném řízení. Projednáním věci u okresního soudu by se podle náhledu žalobce rovněž dosáhlo snadnějšího, spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci po skutkové stránce, než u Obvodního soudu pro Prahu 3. U okresního soudu je již nyní také shromážděno větší množství listin, jimiž má být prováděno dokazování, v jeho obvodu též bydlí žalobce, který by chtěl být jako účastník řízení osobně slyšen. Naproti tomu u Obvodního soudu pro Prahu 3 dosud žádné jednání ani dokazování ve věci neproběhlo. Žalobce již dosáhl věku 80 let, je po operaci slinivky břišní i po operaci zlomeniny krčku stehenní kosti. V případě dopravy hromadnými dopravními prostředky k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 mu v aktuální epidemiologické situaci hrozí vyšší riziko nákazy onemocněním COVID-19, než v případě projednání věci u Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Zákonem dané procesní právo žalobce na osobní účast před soudem se tak v případě projednávání věci Obvodním soudem pro Prahu 3 nikoliv jeho zaviněním dostává „do rozporu s jeho prevenční povinností počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám, zde takto k dalším škodám na jeho zdraví“. Žalovaná s delegací nesouhlasí, neboť přikázání věci by se nepříznivě projevilo v jejích poměrech. Pokud jde o uváděný důvod zdravotního stavu žalobce a současnou pandemickou situaci, žalovaná namítá, že žalobce je zastoupen právním zástupcem. Osobně se tedy jednání účastnit nemusí a ani z dosavadního průběhu řízení nevyplývá, že by bylo navrhováno provedení důkazu jeho účastnickým výslechem. Ohledně žalobcovy námitky týkající se hospodárnosti řízení žalovaná poukázala na dosavadní vývoj v řízení a názory Obvodního soudu pro Prahu 3 i Městského soudu v Praze prezentované v jimi dosud vydaných usneseních o zřejmé bezúspěšnosti uplatněného nároku žalobce. Ani z tohoto hlediska tedy žalovaná nepovažuje přikázání sporu okresnímu soudu za hospodárné. Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jeno. s. ř.“, věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. 29 Nd 227/2008, nebo ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. 30 Nd 136/2017). Obecně platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, či ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 29 Nd 131/2015). K takovým důvodům lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by tak v nyní posuzované věci bylo rozhodnuto o přikázání věci okresnímu soudu, šlo by o rozhodnutí procesně nepříznivé pro žalovanou, která s návrhem na delegaci nesouhlasila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. 4 Nd 418/2009, ze dne 18. 6. 2008, sp. zn. 4 Nd 153/2008, či ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. 30 Nd 153/2017). Navíc ze žalobcových vlastních tvrzení o tom, že je nyní upoután na lůžko (srov. podání doručené Nejvyššímu soudu dne 27. 11. 2020) neplyne, že by se mohl pro svůj zvláště nepříznivý zdravotní stav v dohledné době zúčastnit výslechu přímo před okresním soudem, nabízí se proto již jen úvaha o případné realizaci výslechu v místě jeho bydliště (ať už procesním soudem nebo soudem dožádaným); samozřejmě za předpokladu, že odpovídajícímu procesnímu návrhu žalobce bude soudem vyhověno (srov. §120 odst. 1 a §131 odst. 1 o. s. ř.). Tím se ovšem stává bezvýznamnou námitka o předcházení nakažení pandemickým onemocněním COVID-19. Další okolnosti, kterými žalobce rovněž odůvodnil návrh na delegaci vhodnou dle §12 o. s. ř., jsou rovněž běžného charakteru a nesplňují kritéria takové závažnosti, aby mohla být porušena zásada zákonného soudce výše nastíněná. Bude-li vyhověno návrhu žalobce na provedení jím označených listinných důkazů (popř. spisů), je možné je ze strany Obvodního soudu pro Prahu 3 vyžádat od toho, kdo je má k dispozici. Ze žádných dalších dosud označených důkazů se nepodává, že by nemohly být bez větších obtíží provedeny procesním soudem. Nejvyšší soud současně přihlédl ke skutečnosti, že žalobce je v řízení zastoupen obecným zmocněncem, jehož si za účelem ochrany svých práv v daném sporu zvolil. Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 7. 12. 2020 JUDr. František Ištvánek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/07/2020
Spisová značka:30 Nd 556/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:30.ND.556.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§11 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-03-19