ECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.620.2020.1
sp. zn. 32 Cdo 620/2020-938
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobce J. S. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Mgr. Slavomírem Hrinkem, advokátem se sídlem v Praze 3, Jičínská 2348/10, proti žalované ČEZ Distribuce, a. s. , se sídlem v Děčíně, Teplická 874/8, identifikační číslo osoby 24729035, zastoupené Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované ČEZ, a. s. , se sídlem v Praze 4, Duhová 2/1444, identifikační číslo osoby 45274649, zastoupené Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, o zaplacení částky 86 727 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 15 C 68/2010, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 8. 2019, č. j. 95 Co 136/2019-904, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Děčíně usnesením ze dne 2. 7. 2019, č. j. 15 C 68/2010-898, nepřipustil, aby do řízení na místo dosavadního žalobce vstoupila společnost S., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY.
Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení okresního soudu ve správném znění, že návrh žalobce na záměnu účastníků podle ustanovení §107a odst. 1 o. s. ř., doručený okresnímu soudu dne 1. 11. 2018, se zamítá.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž co do přípustnosti uvádí, že odvolací soud se při svém rozhodování odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při posuzování otázky, zda lze žalobcův návrh na procesní nástupnictví podle ustanovení §107a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“), zamítnout. Podle dovolatele uvedenou otázku odvolací soud posoudil nesprávně, a proto navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil tak, že usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že návrhu žalobce na záměnu účastníků podle ustanovení §107a odst. 1 o. s. ř. se vyhovuje, případně aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná a vedlejší účastnice se ztotožňují s napadeným usnesením a navrhují, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, případně aby je jako nedůvodné zamítl.
Podle ustanovení §237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Z ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolání není přípustné pro dovolatelem tvrzené odchýlení se odvolacího soudu od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, neboť postup odvolacího soudu je s judikaturou Nejvyššího soudu v souladu. V usnesení ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, které je - stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu - veřejnosti k dispozici na jeho webových stránkách, a na něž dovolatel odkazuje, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ve výjimečných případech může soud založit důvod k zamítnutí návrhu podle ustanovení §107a o. s. ř. prostřednictvím ustanovení §2 o. s. ř., vyjde-li v řízení najevo, že cílem návrhu na procesní nástupnictví je zneužití procesní úpravy. Nejvyšší soud v dalších rozhodnutích upřesnil, že zneužití úpravy procesního nástupnictví může dále nasvědčovat mj. délka a složitost soudního sporu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3607/2013), postoupení pohledávky na uměle vytvořený subjekt (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 25 Cdo 993/2013, a usnesení ze dne 26. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 5112/2014), přičemž je nutno přihlédnout i k majetkovým poměrům postupníka, důvodu postoupení žalované pohledávky a případným nepříznivým následkům na procesní pozici protistrany (srov. dovolatelem označené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 12. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2974/2017). Odvolací soud z této judikatury výslovně vycházel, uvedená kritéria podrobně zkoumal, v rozhodnutí zohlednil, a závěry formulované judikaturou dovolacího soudu k otázce posouzení návrhu podaného podle ustanovení §107a o. s. ř. z pohledu ustanovení §2 o. s. ř. respektoval.
Přípustnost dovolání nemohou založit ani ostatní námitky vznesené dovolatelem (nezákonnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí), neboť dovolatel oproti požadavkům určeným pro obsah dovolání ustanovením §241a odst. 2 o. s. ř. v této části neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení §237 o. s. ř.) a nepředkládá dovolacímu soudu žádnou otázku hmotného nebo procesního práva. Pouhý nesouhlas dovolatele s právním posouzením věci odvolacím soudem nemůže založit přípustnost dovolání. Tvrzená nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí by přitom nemohla založit přípustnost dovolání ani v případě, že by dovolatel požadavkům určeným pro obsah dovolání ustanovením §241a odst. 2 o. s. ř. dostál, neboť dovolatel takto ve skutečnosti vytýká odvolacímu soudu vadu řízení; k vadám řízení však dovolací soud přihlíží pouze v případě přípustného dovolání (srov. §242 odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl jako nepřípustné.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, protože nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 5. 2020
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu