ECLI:CZ:NS:2020:32.ND.457.2020.1
sp. zn. 32 Nd 457/2020-85
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a Mgr. Jiřího Němce v právní věci žalobce M. V. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Davidem Šmídem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze, Olšanská 2643/1a, o nejasném podání, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 38 Nc 3022/2018, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka, Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Davida Vláčila uplatněné žalobcem v řízení o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2019, č. j. 4 Co 164/2019-29, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2645/2020, takto:
Soudci Nejvyššího soudu Mgr. Vít Bičák, Mgr. Lucie Jackwerthová a JUDr. David Vláčil nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2645/2020.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 18. 3. 2019, č. j. 38 Nc 3022/2018-10, odmítl podání žalobce ze dne 12. 10. 2018 (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2645/2020 a rozhodnout o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2020, složenému ze soudců Mgr. Víta Bičáka, Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Davida Vláčila.
V přípise ze dne 7. 9. 2020, doručeném Nejvyššímu soudu téhož dne, dovolatel vznesl námitku podjatosti soudců Mgr. Víta Bičáka, Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Davida Vláčila s ohledem na to, že „tito soudci jsou k tomuto případu již žalováni za podvody a napomáhání žalovaným soudcům a všichni jsou podjatí“.
Mgr. Vít Bičák, Mgr. Lucie Jackwerthová a JUDr. David Vláčil ve vyjádření k námitce podjatosti shodně uvedli, že k žalobci ani k věci nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Není jim rovněž známo, že by na ně žalobce podal jakoukoliv žalobu.
Podle ustanovení §16 odst. 1 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2020 byla věc o vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2645/2020 předložena senátu 32 Cdo.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2016, sen. zn. 29 NSČR 149/2016, které je, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupné na jeho webových stránkách).
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2000, pod číslem 33, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v témže časopise číslo 3, ročník 2002, pod číslem 48, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.
V posuzovaném případě nejsou známy žádné takové okolnosti, z nichž by bylo možno v intencích zákonem nastavených a judikaturou blíže vysvětlených kritérií dovodit důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců Mgr. Víta Bičáka, Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Davida Vláčila. Tito soudci nemají k věci, k účastníkovi ani k jeho zástupci - jak vyplývá z jejich vyjádření - žádný z hlediska §14 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že soudci označení ve výroku nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2645/2020.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 11. 2020
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu