ECLI:CZ:NS:2020:32.ND.561.2020.1
sp. zn. 32 Nd 561/2020-2317
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Hany Gajdziokové ve věci navrhovatele R. S. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Vladimírem Ježkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Dvořákova 937/26, za účasti 1) D. U. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Janem Maškem, advokátem se sídlem v Kladně, Pekařská 658, a 2) K. S. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené opatrovníkem Mgr. Petrem Čubíkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1322/3, o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, pod sp. zn. 30 Cm 309/2018, o návrhu účastnice 1) na vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci, takto:
Soudci Vrchního soudu v Olomouci Mgr. Jakub Černošek, JUDr. Alena Ježíková a JUDr. Ing. Michal Hocko, Ph.D. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 Cmo 165/2019.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 20. 5. 2020, č. j. 30 Cm 309/2018-2103 rozhodl o vyloučení účastnice 1) z výkonu funkce člena statutárního orgánu účastnice 2) a o nákladech řízení.
Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice 1) odvolání. Odvolací řízení je vedeno u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 Cmo 165/2019. Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Olomouci přísluší rozhodnout o věci senátu složenému ze soudců Mgr. Jakuba Černoška, JUDr. Aleny Ježíkové a JUDr. Ing. Michala Hocka, Ph.D.
V podání ze dne 30. 10. 2020, doručeném Vrchnímu soudu v Olomouci téhož dne, vznesla účastnice 1) námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Olomouci Mgr. Jakuba Černoška, JUDr. Aleny Ježíkové a JUDr. Ing. Michala Hocka, Ph.D. s ohledem na to, že podle ní v období nouzového stavu „bezdůvodně tlačí“ na bezodkladné konání nikoliv neodkladného civilního soudního jednání bez ohledu na onemocnění jejího právního zástupce, že bez objektivního důvodu zpochybňují jeho omluvu, že v telefonickém hovoru některý ze členů senátu (muž) činil nátlak na ošetřující lékařku, která vystavila lékařskou zprávu ohledně nemožnosti účasti zástupce účastnice 1) na nařízeném soudním jednání, a že „až vyhrožoval“ jmenováním znalce na přezkoumání zdravotního stavu jejího zástupce. Účastnice 1) se domnívá, že postup celého senátu Vrchního soudu v Olomouci má za cíl ji poškodit, a je přesvědčena, že odvolací senát je rozhodnut ještě před projednáním odvolání jej zamítnout. Dále uvedla, že její podezření se zvětšilo poté, co jí bylo bývalým manželem – navrhovatelem – sděleno, že má na Vrchním soudu v Olomouci vše „ošéfované“. Má za to, že tak existuje pochybnost o poměru jmenovaných soudců k věci samé a v možnosti ji nestranně rozhodnout, stejně tak o kladném poměru k navrhovateli a navrhuje vyloučení celého senátu z projednávání a rozhodnutí věci. K prokázání podjatosti účastnice 1) navrhla obsah spisu – předvolání jejího zástupce, přípisy ohledně jeho zdravotního stavu ze strany jejího zástupce i soudu – výslech jejího zástupce, výslech jeho ošetřující lékařky, svůj výslech a výslech V. U. a T. P.
Navrhovatel k námitce na vyloučení soudců uvedl, že žádné z tvrzení účastnice 1) nemůže být důvodem pro vyloučení soudců. Ze strany účastnice 1) se podle něj jedná o další formu obstrukčního chování, jehož cílem je zmaření jednání soudu a vydání rozhodnutí. Tvrzení účastnice 1) týkající se jeho údajného vyjádření označil za lživé.
Mgr. Jakub Černošek, JUDr. Alena Ježíková a JUDr. Ing. Michal Hocko, Ph.D. ve vyjádření k námitce podjatosti shodně uvedli, že v dané věci nejsou osobně zainteresováni, nemají žádný poměr k věci, k žádnému z účastníků řízení ani k jejich zástupcům a že tak není dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2016, sen. zn. 29 NSČR 149/2016, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na http://www.nsoud.cz ).
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2000, pod číslem 33, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v témže časopise číslo 3, ročník 2002, pod číslem 48, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.
V posuzovaném případě nejsou známy žádné takové okolnosti, z nichž by bylo možno v intencích zákonem nastavených a judikaturou blíže vysvětlených kritérií dovodit důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Olomouci, kteří jsou podle rozvrhu práce povoláni rozhodnout o odvolání účastnice 1). Skutečnost, jak soudce odvolacího senátu (navíc konkrétně neidentifikovaný) postupuje při nařízení jednání a při přezkoumávání důvodnosti žádostí o odročení jednání, tj. jak soudce postupuje v řízení o této věci, nemůže být podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k jeho vyloučení. Též tvrzení účastnice 1), že jí měl navrhovatel sdělit, že má vše na vrchním soudu „ošéfované“, neobsahuje žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by se mohla podávat důvodná pochybnost o nepodjatosti zmíněných soudců. Tito soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření - žádný z hlediska §14 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. Z těchto důvodů považoval Nejvyšší soud za nadbytečné provádět navržené dokazování ke skutečnostem uváděným v námitce podjatosti.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že soudci označení ve výroku nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 Cmo 165/2019.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 12. 2020
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu