ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.2326.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 2326/2020-35
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně ESSOX s.r.o., se sídlem v Českých Budějovicích 7, F. A. Gerstnera 52 (identifikační číslo osoby 267 64 652), zastoupené Mgr. Janem Ševčíkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Na Královně 862, proti žalované D. P., bytem XY, o zaplacení 32.539,67 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. EPR 40772/2020, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 3. 2020, č. j. 8 Co 102/2020-13, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 3. 2020, č. j. 8 Co 102/2020-13, a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 2. 2020, č. j. EPR 40772/2020-8, se ruší a věc se Okresnímu soudu v Ostravě vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 12. 3. 2020, č. j. 8 Co 102/2020-13, potvrdil usnesení ze dne 18. 2. 2020, č. j. č. j. EPR 40772/2020-8, jímž Okresní soud v Ostravě zastavil řízení o zaplacení 32.539,67 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 o. s. ř., neboť je přesvědčena, že napadené rozhodnutí závisí na otázce procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu (viz např. usnesení ze dne 21. 7. 2015, sp. zn. 33 Cdo 1658/2015, ze dne 10. 1. 2011, sp. zn. 33 Cdo 3072/2009, a ze dne 28. 4. 2014, sp. zn. 33 Cdo 2989/2013, v nichž se Nejvyšší soud vyjadřoval k otázce způsobilosti být účastníkem řízení), jestliže lustroval žalovanou pouze podle rodného čísla a z výsledku neúplné lustrace dovodil neodstranitelnou vadu žaloby. Připomíná, že soudům dodala důkazy (kopie občanského a řidičského průkazu) dokládající pravdivost jí tvrzených údajů, a žalovanou bylo možné jednoznačně identifikovat podle čísel jednotlivých dokladů vyžádáním zpráv od dalších orgánů veřejné správy. Z napadeného rozhodnutí nevyplývá, proč žalovaná neprochází centrální evidencí, a sama skutečnost, že se účastníka řízení nepodaří nalézt v centrální evidenci obyvatel, nemůže být důvodem k zastavení řízení, neboť jde o odstranitelný nedostatek podmínky řízení. Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud usnesení obou soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
V dovolacím řízení bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“).
Dovolání je přípustné, neboť usnesení odvolacího soudu závisí na otázce procesního práva (týkající se „ vhodných opatření “ při odstraňování nedostatků podmínek řízení), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (§237 o. s. ř.).
Podle §104 odst. 1, věty první, o. s. ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Podle §104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
V posuzovaném případě žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu označila žalovanou jako „D. P., r. č. XY, bytem XY“; vycházela přitom z údajů podávajících se z dokladů, které jí žalovaná při uzavření smlouvy o úvěru předložila, přičemž si ověřila, že nejde o doklady neplatné. Soudu prvního stupně se lustrací v centrální evidenci obyvatel podle zadaného rodného čísla nepodařilo žalovanou dohledat, neboť zadanému údaji odpovídá osoba s odlišným jménem a příjmením, navíc s bydlištěm mimo území Moravskoslezského kraje; k jiným opatřením soudy nepřistoupily.
V usnesení ze dne 10. 1. 2011, sp. zn. 33 Cdo 3072/2009, Nejvyšší soud přijal a odvodnil závěr, že poté, co dle centrální evidence obyvatel účastník tak, jak byl označen, „neexistoval“, je třeba pokusit se odstranit nedostatek podmínky řízení kontaktováním orgánů veřejné správy (zda je na adrese uvedené v podání známý, zda je veden v evidenci cizinecké policie, zda není ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody). Závěr o neexistenci fyzické osoby nelze bez dalšího učinit (jen) na základě zjištění, že taková osoba není evidována v centrální evidenci obyvatel. Rovněž Ústavní soud v nálezu ze dne 24. 6. 2012, sp. zn. II. ÚS 475/13, konstatoval, že „svévolné odmítnutí přístupu k soudu (denegatio iustitiae) spočívá též v restriktivním či ‚přepjatě formalistickém‘ výkladu procesních pravidel. Tak tomu je i v případě, kdy soud zastaví řízení z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení (§104 odst. 1 o.s.ř.), spočívajícího v nezpůsobilosti žalobce být účastníkem řízení, a to za situace, kdy neučinil žádná opatření směřující k odstranění nedostatků či pochybností v identifikaci žalobce (§43 odst. 1 a §104 odst. 2 o.s.ř.). “
Dovolací soud je přesvědčen, že povinností soudu je řádné prověření údajů uvedených v podání (kromě ověření v centrální evidenci obyvatel by měl mít k dispozici zprávy orgánů veřejné správy, např. těch, které zapisují údaje do informačního systému základních registrů podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech) nebo výpis z technologického centra MV ČR; pouhé ověření prostřednictvím centrální evidence obyvatel není dostačující (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2015, sp. zn. 33 Cdo 1658/2015).
Protože se dovolatelce podařilo správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, a jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243e odst. 1, 2 o. s. ř.).
Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí (§243g odst. 1 věta první o. s. ř. ve spojení s §226 odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 8. 2020
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu