ECLI:CZ:NS:2020:4.TCU.2.2020.1
sp. zn. 4 Tcu 2/2020- 19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 18. 2. 2020 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. D. , nar. XY, rozsudkem Zemského soudu Salzburg ze dne 17. 7. 2017 sp. zn. 61 Hv 56/17i, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Salzburg, Rakouská republika (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 17. 7. 2017 sp. zn. 61 Hv 56/17i, který vůči odsouzenému nabyl právní moci téhož dne, byl R. D. uznán vinným trestným činem dílem dokonané krádeže vloupáním v úmyslu zajistit si tak zdroj obživy podle §127, §129 odst. 1 č. 2 a 3, §130 odst. 1 první případ a §15 odst. 1 rakouského trestního zákona. Za to byl podle §130 téhož předpisu odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců. Soud mu zároveň podle §38 odst. 1 č. 1 rakouského trestního zákona započetl do uloženého trestu vazbu, kterou vykonával od 17. 5. 2017, 17:30 hod. do 17. 7. 2017, 10:58 hod.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti tím, že v XY
jednak sám odcizil, resp. se pokusil odcizit, a to částečně vloupáním, níže uvedeným osobám movité věci v úmyslu se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit, a sice
1. dne 8. 4. 2017 oprávněným firmy DM šest parfémů v hodnotě 268,10 EUR,
2. dne 26. 4. 2017 oprávněným firmy DM čtyři parfémy v hodnotě 160,50 EUR,
3. dne 2. 5. 2017 oprávněným firmy New Yorker kalhoty, přičemž k dokonání činu nedošlo
4. dne 2. 5. 2017 oprávněným firmy DM dva parfémy v hodnotě 139,80 EUR,
5. dne 6. 5. 2017 oprávněným firmy Douglas pět parfémů v hodnotě 324,75 EUR,
6. dne 8. 5. 2017 oprávněným firmy Douglas tři parfémy v hodnotě 243,85 EUR,
7. dne 15. 5. 2017 oprávněným firmy Douglas čtyři parfémy v hodnotě 250 EUR,
8. dne 15. 5. 2017 oprávněným firmy Douglas dva parfémy v hodnotě 156,90 EUR, přičemž ve vztahu k jednomu z předmětů k dokonání činu nedošlo,
9. dne 17. 5. 2017 oprávněným firmy BIPA dva parfémy v hodnotě 133,90 EUR,
10. dne 17. 5. 2017 oprávněným firmy BIPA dva parfémy značky Hugo Boss v hodnotě 74,95 EUR,
11. dne 16. 5. 2017 oprávněným firmy Douglas čtyři parfémy v hodnotě 246,80 EUR,
12. v období od 5. 4. 2017 do 8. 4. 2017 oprávněným firmy DM 15 parfémů nezjištěné hodnoty,
13. v období od 20. 4. 2017 do 26. 4. 2017 oprávněným firmy Marionnaud 6 parfémů v hodnotě 727,70 EUR (bod B/ I. výroku o vině) ,
a dále společně s J. N. ve vědomé a zamýšlené součinnosti
1. dne 2. 4. 2017 v opakovaných útocích oprávněným firmy Medialogistik GmbH zničením bezpečnostních zařízení a vypáčením kasiček neznámou hotovost, přičemž čin zůstal částečně ve stadiu pokusu,
2. dne 5. 5. 2017 oprávněným firmy Billa svíčky, čistící prostředky, potraviny a psací přístroj v hodnotě 31,58 EUR,
3. dne 2. 5. 2017 oprávněným firmy Billa lahev, svíčku, jeden parfém a potraviny v hodnotě 13,46 EUR,
4. dne 25. 4. 2017 oprávněným firmy Interspar potraviny a kosmetiku v hodnotě 172,78 EUR, přičemž čin zůstal ve stadiu pokusu (bod III. výroku o vině).
Rozsudek obsahoval i výrok, jímž byl R. D. pro další dva skutky podle §259 č. 3 rakouského trestního řádu obžaloby státního zastupitelství v Salzburgu ze dne 13. 6. 2017 zproštěn.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Rejstříku trestů“).
Podle §4a odst. 3 tohoto zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a jeho příloh vyplynulo, že R. D. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem (konkrétně soudem Rakouské republiky) a předmětné odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně (pokračujícího) přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaného a dílem ukončeného ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku.
R. D. podle skutkových zjištění cizozemského soudu buď sám nebo spolu s další odsouzenou J. N. celkem 17 dílčími útoky naplňoval (byť v souhrnu) vždy stejnou skutkovou podstatu trestného činu (přečinu krádeže resp. přečinu krádeže vloupáním), byl veden jednotným záměrem (v zásadě vždy odcizil nebo se pokusil odcizit totožné předměty, a sice parfémy, spíše výjimečně pak svíčky, hotovost, kalhoty, psací stroj nebo potraviny), čin spáchal stejným nebo podobným způsobem provedení (krádež prostá či vloupáním), dílčích útoků se dopustil v blízké časové souvislosti (v období od 2. 4. 2017 do 17. 5. 2017), přičemž charakter odcizených věcí jasně prokazuje i souvislost v předmětu útoku. S ohledem na odsouzení trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 12. 2016 sp. zn. 31 T 194/2016, který nabyl právní moci dne 17. 1. 2017, pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku byla u R. D. dána i speciální recidiva jako podmínka trestní odpovědnosti ve smyslu §205 odst. 2 tr. zákoníku. Škoda, kterou způsobil, případně k jejímu způsobení směřovalo jeho pokusné jednání, pak činila úhrnem 2.945,07 EUR, což při průměrném kurzu podle kurzovního lístku České národní banky v dubnu 2017 a květnu 2017 (1 € = 26,824 CZK resp. 1 € = 26,564 CZK) představovalo více než 78.000 Kč. Tato částka poměrně významně přesáhla hranici větší škody podle §138 tr. zákoníku (nejméně 50.000 Kč) a odůvodňuje tak právní kvalifikaci trestného činu i podle §205 odst. 3 tr. zákoníku.
Pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů byly v předložené věci vedle výše rekapitulovaných formálních podmínek zároveň dány i podmínky materiální povahy .
Jednání odsouzeného nebylo charakterizováno žádnými výjimečnými skutkovými okolnostmi, které by je vyčleňovaly z běžného rámce trestných činů krádeže podle §205 tr. zákoníku. Jeho společenská škodlivost je naopak zvyšována tím, že odsouzený zvolil páchání majetkové trestné činnosti na území Rakouské republiky jako systematický způsob pro uspokojování svých alimentačních potřeb a neváhal k ní přistoupit prakticky jen několik týdnů poté, co byl jako speciální recidivista odsouzen za krádeže také Okresním soudem v Českých Budějovicích. O jeho negativním vztahu k zákonem chráněným zájmům a hodnotám a neochotě se podřídit obecně uznávaným společenským pravidlům a respektovat stanovené právní normy svědčí i jeho bohatá trestní minulost, která do doby spáchání předmětného trestného činu v Rakousku čítala osm záznamů v evidenci Rejstříku trestů, z toho v sedmi případech pro typově stejnou či obdobnou majetkovou trestnou činnost.
Zaznamenání údajů o odsouzení ve smyslu ustanovení §4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů konečně odůvodňuje i druh a citelnost trestní sankce uložené R. D. Zemským soudem v Salzburgu, kdy jde o nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře osmnácti měsíců (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 11 Tcu 57/2010, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, sp. zn. 11 Tcu 24/2016 aj.).
Lze tedy shrnout, že v projednávané věci jsou splněny všechny potřebné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Proto Nejvyšší soud podanému návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 2. 2020
JUDr. František Hrabec
předseda senátu