ECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.454.2020.1
sp. zn. 6 Tdo 454/2020-501
USNESENÍ
Nejvy šší soud rozhodl v neve ř ejn é m zased á n í konan é m dne 20. 5. 2020 o dovol á n í , kter é podal obvin ě n ý M. V. , nar. XY v XY, okres XY, trvale bytem XY, t. č. ve v ý konu trestu odn ě t í svobody ve V ě znici Praha-Pankrác , proti usnesen í Krajsk é ho soudu v Praze ze dne 9. 1. 2020, sp. zn. 11 To 375/2019, jako soudu odvolac í ho v trestn í v ě ci veden é u Okresn í ho soudu v Příbrami pod sp. zn. 3 T 131/2019, takto:
Podle §265i odst. 1 p í sm. b) tr. ř . se dovol á n í obvin ě n é ho M. V. odm í t á .
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Okresn í ho soudu v Příbrami ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 3 T 131/2019, byl obviněný M. V. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“ ) uzn á n vinn ý m zlo č inem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 p í sm. d) tr. z á kon í ku, jeho ž se podle skutkov ý ch zji š t ě n í jmenovan é ho soudu dopustil t í m, ž e „dne 31. 1. 2015 v podvodném úmyslu sebe obohatit v obci XY číslo XY, okres Příbram, v provozovně XY převzal na základě sepsané smlouvy s poškozenou A. C. T., narozenou XY, finanční hotovost ve výši 530 000 Kč na dovoz motorového vozidla značky Ford Tranzit-Custom nebo Multivan Volkswagen v hodnotě 500 000 Kč a to nejpozději do 31. 3. 2015, kdy vystavil fakturu na zálohu ve výši 530 000 Kč a téhož dne částku ve výši 530 000 Kč v hotovosti převzal na základě příjmového pokladního dokladu a svým podpisem převzetí částky potvrdil, přičemž do současné doby požadované vozidlo pro poškozené s různými výmluvami nedovezl a ani zálohu ve výši 530 000 Kč nevrátil až na částku 1 000 euro (v přepočtu 27 500 Kč), kdy takto uzavřel dohodu s tím vědomím, že požadované vozidlo nedoveze a zálohu nebude moci vrátit, neboť již v té době bylo na obžalovaného vedeno nejméně 8 exekucí, o čemž poškozené při sepisu smlouvy neinformoval a finanční prostředky tak užil pro svoji potřebu, kdy tímto uvedl v omyl a zamlčel podstatné skutečnosti poškozené A. C. T., narozené XY, a poškozenému P. C., narozenému XY, a způsobil jim tak škodu ve výši 530 000 Kč, neboť uvedené peníze na slibovaný účel nikdy nepoužil, přičemž se tohoto jednání dopustil přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Kladně ze dne 27. 8. 2013 spisová značka 6 T 82/2013, který nabyl právní moci dne 18. 9. 2013, odsouzen pro přečin podvodu podle §209 odstavec 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 8 měsíců s podmíněným odkladem výkonu tohoto trestu na zkušební dobu v trvání 24 měsíců, přičemž ve zkušební době se obžalovaný dnem 19. 6. 2018 osvědčil“
2. Za tento zlo č in byl odsouzen podle §209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit náhradu škody ve výši 502 500 Kč poškozeným P. C. a A. C. T. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli tito poškození odkázáni se zbytkem nároku na náhradu škody ve výši 27 500 Kč na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Odvol á n í obvin ě n é ho podan é proti tomuto rozsudku bylo usnesen í m Krajsk é ho soudu v Praze ze dne 9. 1. 2020, sp. zn. 11 To 375/2019, podle §256 tr. ř . zam í tnuto.
II.
4. Proti shora citovan é mu usnesen í Krajsk é ho soudu v Praze podal obvin ě n ý dovol á n í , v n ě m ž uplatnil dovolac í d ů vody podle §265b odst. 1 p í sm. g), h) tr. ř .
5. V od ů vodn ě n í podan é ho dovol á n í uvedl, že od počátku trestního řízení popírá, že by se dopustil jednání, které je mu kladeno napadenými rozhodnutími za vinu. Je toho názoru, že jak nalézací soud, tak i odvolací soud neprokázal, že by svým jednáním naplnil veškeré zákonem požadované znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu. Nezamlčel žádné podstatné skutečnosti, nijak se neobohatil a nebyl prokázán úmysl vedoucí ke spáchání uvedeného trestného činu. Toto soudy dovozují bez dalšího a nebylo k tomuto provedeno žádné dokazování. Následně uvedl, že nepopírá uzavření smlouvy na dovoz automobilu ze zahraničí s termínem splnění do 31. 3. 2015. Okresnímu soudu však vytkl, že nesprávně tvrdí, že automobil byl druhově určen, a to jako Ford Tranzit Custom, neboť bylo alternativně ve smlouvě určeno Ford Tranzit, Custom, VW Multivan. Nesporoval rovněž převzetí zálohy od poškozených na nákup vozidla, kterou bezprostředně po obdržení proměnil za Eura. Neztotožnil se ovšem s názorem, že by měl zamlčet podstatné skutečnosti tím, že neseznámil poškozené s probíhajícími exekučními řízeními proti jeho osobě. Nařízení exekuce samo o sobě neznamená pro povinného zákaz uzavírání závazkových vztahů a povinný není nijak omezen v projevu vůle na rozdíl od řízení insolvenčního. Ani tato podmínka nebyla v uzavřené smlouvě nijak zmíněna a následně s odstupem času dovozovat, že smlouva by nebyla uzavřena z důvodu probíhající exekuce, je velmi spekulativní. Dále nebylo soudy prokázáno, že by se měl obohatit.
6. Za zásadní pak označil skutečnost, že soud se žádným způsobem nezabýval prokázáním úmyslu. Skutečnost, že nesplnil (resp. splnil s několikadenním zpožděním) svůj závazek dodat vozidlo, ještě nedokazuje, že uvedl poškozené v omyl, aby se ke škodě jejich majetku obohatil. K naplnění zákonných znaků subjektivní stránky trestného činu podvodu se vyžaduje, aby bylo prokázáno, že pachatel již v době uzavírání závazkového vztahu jednal v úmyslu nebo jednal s vědomím, že svého závazku nebude schopen dostát a že tím uvádí poškozené v omyl, aby se k jejich škodě obohatil. Zdůraznil, že překážky, které nakonec vedly k nemožnosti splnit předmět smlouvy, byly nezávislé na jeho vůli a v době uzavření smlouvy tyto překážky nešly ani předvídat. Absence jeho úmyslu jasně vyplývá z jeho chování a jednání v rámci exekučního řízení vedeného Exekutorským úřadem Trutnov pod sp. zn. 158 Ex 615/12, resp. 43 EXE 207/2013 u Obvodního soudu pro Prahu 5. V rámci tohoto exekučního řízení vedeného výlučně proti jeho manželce provedl exekutorský úřad, přes jemu známou skutečnost, že měli zrušené a vypořádané SJM, dne 28. 4. 2015 úkon směřující k zabavení vozidla, jež nenáleželo do vlastnictví obviněného ani jeho manželky, přičemž on (obviněný) od samého počátku exekuce tvrdil, že vozidlo je ve vlastnictví poškozených. Spolu se svojí manželkou podnikl veškeré možné právní kroky, aby dosáhl vyškrtnutí vozidla ze soupisu soudního exekutora. Poškozená, jako vlastník vozidla a aktivně legitimovaná k podání vylučovací žaloby, zcela uvěřila nesprávnému tvrzení zástupců exekutorského úřadu o jistém neúspěchu vylučovací žaloby a vylučovací žalobu nepodala, ač ji měla z jeho strany připravenou. K tomu obviněný dodal, že nečinnost vlastníka zabavené věci mu nelze přičítat k tíži. Pokud by nedošlo k zajištění předmětného vozidla exekutorským úřadem, došlo by zcela jistě, byť se zpožděním, k naplnění předmětu smlouvy i za stavu, že poškozená nakonec žádala jiné vozidlo, když zjistila, že tento typ vozidla není vhodný pro její užívání. Obviněný je toho názoru, že při absenci úmyslu, jako jednoho ze znaků skutkové podstaty trestného činu podvodu, není možné být za tento trestný čin odsouzen.
7. Na základě výše rozvedených skutečností obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2020, č. j. 11 To 375/2019-451, a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Alternativně navrhl, aby Nejvyšší soud, shledá-li, že jsou pro to splněny podmínky, sám při zrušení napadeného usnesení Krajského soudu v Praze rozhodl ve věci rozsudkem podle §265m odst. 1 tr. ř. Současně požádal, aby do meritorního rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo v souladu s §265o tr. ř. rozhodnuto o přerušení výkonu trestu odnětí svobody.
8. K podan é mu dovol á n í se vyj á d ř ila st á tn í z á stupkyn ě č inn á u Nejvy šší ho st á tn í ho zastupitelstv í (d á le jen „ st á tn í z á stupkyn ě“ ). Konstatovala, že námitky vyjádřené v dovolání uplatnil obviněný v rámci své obhajoby od samého počátku trestního řízení a vtělil je rovněž do svého řádného opravného prostředku, takže se jimi zabývaly jak soud nalézací, tak soud odvolací. Navázala, že v daném případě je třeba plně souhlasit s názorem odvolacího soudu, že obhajoba obviněného je ryze účelová, učiněná obviněným ve snaze vyvinit
se z protiprávního jednání. Vozidlo, které bylo obviněnému zabaveno exekutorem, nebylo zakoupeno pro poškozené. Takovýto typ vozidla neměli poškození objednané, jednalo se o starší a levnější vozidlo a již v emailové zprávě poškozený obviněnému dne 6. 4. 2015 sdělil, že toto vozidlo nechce. Pokud tedy obviněný při soupisu věcí exekutorem dne 28. 4. 2015 a násl. uváděl, že se jedná o vozidlo poškozených, je zjevné, že opětovně tvrdil nepravdivé skutečnosti, stejné jako poté, kdy požadoval po poškozené podepsání listin potřebných pro vyškrtnutí vozidla ze soupisu exekučně zabavených věcí a pro podání vylučovací žaloby. Podvodný úmysl obviněného byl tedy zcela prokázán, neboť obviněný opakovaně poškozeným sliboval dovezení určitého typu vozidla s tím, že zakoupil Ford Tranzit, že čeká na vyřízení dokladů, poté, že složil zálohu na jiné vozidlo apod. Soud prvého stupně správně s poukazem na konkrétní sdělení obviněného poškozeným, dospěl k závěru, že obviněný po obdržení předmětné finanční částky zcela lživě poškozené informoval, a pokud uzavřel, že takto pouze předstíral, že vozidlo shání, či že už ho má sehnané a tedy, že převzaté finanční prostředky neužil na obstarání vozidla podle uzavřené dohody, nelze to považovat za nesprávný závěr. Právní kvalifikace jednání obviněného je tedy zcela přiléhavá s tím, že obviněnému byl uložen trest v trestní sazbě za trestný čin, kterým byl uznán vinným.
9. S ohledem na výše uvedené státní zástupkyně shledala, že meritorní rozhodnutí v této věci není zatíženo takovou vadou, kterou by bylo nutno a možno napravit cestou dovolání, přičemž deklarovaný důvod v dovolání naplněn nebyl.
10. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, protože je zjevně neopodstatněné, a takto rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné, než navrhované rozhodnutí, vyjádřila ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. výslovný souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání jiným, než navrženým způsobem.
III.
11. Nejvy šší soud jako soud dovolac í ( §265c tr. ř .) v prvn í ř ad ě zkoumal, zda je v ýš e uveden é dovol á n í p ří pustn é , zda bylo pod á no v č as a opr á vn ě nou osobou, zda m á v š echny obsahov é a form á ln í n á le ž itosti a zda poskytuje podklad pro v ě cn é p ř ezkoum á n í napaden é ho rozhodnut í nebo zda tu nejsou d ů vody pro jeho odm í tnut í .
12. Dosp ě l p ř itom k z á v ě ru, ž e dovol á n í podan é proti usnesen í Krajského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2020, sp. zn. 11 To 375/2019, je p ří pustn é z hlediska ustanoven í §265a odst. 1, odst. 2 p í sm. h) tr. ř . Obvin ě n ý je osobou opr á vn ě nou k pod á n í dovol á n í podle §265d odst. 1 p í sm. c) tr. ř . Dovol á n í , kter é spl ň uje obsahov é n á le ž itosti podle §265f odst. 1 tr. ř ., podal prost ř ednictv í m sv é ho obh á jce, tedy v souladu s ustanoven í m §265d odst. 2 tr. ř ., ve lh ů t ě uveden é v §265e odst. 1 tr. ř . a na m í st ě ur č en é m t ý m ž z á konn ý m ustanoven í m.
13. Proto ž e dovol á n í lze podat jen z d ů vod ů uveden ý ch v ustanoven í §265b tr. ř ., bylo d á le zapot ř eb í posoudit ot á zku, zda konkr é tn í argumenty, o n ěž se dovol á n í op í r á , lze pod ř adit pod (uplatn ě n é) d ů vody uveden é v p ř edm ě tn é m z á konn é m ustanoven í .
14. Dovolac í d ů vod podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . je d á n v p ří padech, kdy rozhodnut í spo čí v á na nespr á vn é m pr á vn í m posouzen í skutku nebo jin é m nespr á vn é m hmotn ě pr á vn í m posouzen í . Uvedenou formulac í z á kon vyjad ř uje, ž e dovol á n í je ur č eno k n á prav ě pr á vn í ch vad rozhodnut í ve v ě ci sam é , pokud tyto vady spo čí vaj í v pr á vn í m posouzen í skutku nebo jin ý ch skute č nost í podle norem hmotn é ho pr á va, nikoliv z hlediska procesn í ch p ř edpis ů . Skutkov ý stav je p ř i rozhodov á n í o dovol á n í hodnocen v z á sad ě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jin á okolnost skutkov é povahy byly spr á vn ě pr á vn ě posouzeny, tj. zda jsou pr á vn ě kvalifikov á ny v souladu s p ří slu š n ý mi ustanoven í mi hmotn é ho pr á va. Dovolac í soud mus í (s v ý jimkou p ří padu tzv. extr é mn í ho nesouladu) vych á zet ze skutkov é ho stavu tak, jak byl zji š t ě n v pr ů b ě hu trestn í ho ří zen í a jak je vyj á d ř en p ř edev ší m ve v ý roku odsuzuj í c í ho rozsudku, a je povinen zjistit, zda je pr á vn í posouzen í skutku v souladu s vyj á d ř en í m zp ů sobu jedn á n í v p ří slu š n é skutkov é podstat ě trestn é ho č inu s ohledem na zji š t ě n ý skutkov ý stav.
15. Nejvy šší soud d á le zd ů raz ň uje, ž e ve smyslu ustanoven í §265b odst. 1 tr. ř . je dovol á n í mimo řá dn ý m opravn ý m prost ř edkem ur č en ý m k n á prav ě v ý slovn ě uveden ý ch procesn í ch a hmotn ě pr á vn í ch vad, ale z á sadn ě nikoliv k revizi skutkov ý ch zji š t ě n í u č in ě n ý ch soudy ni žší ch stup ňů , ani k p ř ezkoum á v á n í jimi proveden é ho dokazov á n í . T ěž i š t ě dokazov á n í je toti ž v ří zen í p ř ed soudem prvn í ho stupn ě a jeho skutkov é z á v ě ry m ůž e dopl ň ovat, pop ří pad ě korigovat jen soud druh é ho stupn ě v ří zen í o řá dn é m opravn é m prost ř edku ( §259 odst. 3 tr. ř ., §263 odst. 6, 7 tr. ř .). T í m je napln ě no z á kladn í pr á vo dovolatele dos á hnout p ř ezkoum á n í v ě ci ve dvoustup ň ov é m ří zen í ve smyslu č l. 13 Ú mluvy a č l. 2 odst. 1 Protokolu č . 7 k Ú mluv ě .
16. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., je dán tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Druhem trestu, který zákon nepřipouští, se rozumí zejména případy, v nichž byl obviněnému uložen některý z druhů trestů uvedených v §52 odst. 1 tr. zákoníku bez splnění podmínek, které zákon předpokládá, tj. pokud v konkrétním případě určitému pachateli za určitý trestný čin nebylo možno uložit některý druh trestu. Zahrnuje to i případy kumulace dvou nebo více druhů trestu, které podle zákona nelze vedle sebe uložit. Konečně, nepřípustnost určitého druhu trestu může být založena uložením takového druhu trestu, který nedovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje (§3 odst. 1 tr. zákoníku) nebo uložením určitého trestu více obviněným „společně“ (viz přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2007, sp. zn. 6 Tdo 768/2007). Alternativa uložení trestu mimo zákonem stanovenou trestní sazbu se týká jen těch odstupňovatelných druhů trestů, které mají takovou sazbu vymezenu trestním zákonem. Přitom trest odnětí svobody má konkrétní hranice trestní sazby stanoveny v příslušném ustanovení zvláštní části trestního zákona podle toho, o jaký trestný čin jde, případně v jaké alternativě byl spáchán, nebo zda byl spáchán v souběhu s jiným trestným činem (srov. přiměř. Šámal, P. a kol. Trestní řád II. §157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3169).
17. V obecn é rovin ě pak plat í , ž e obsah konkr é tn ě uplatn ě n ý ch n á mitek, o n ěž se op í r á existence ur č it é ho dovolac í ho d ů vodu, mus í v ě cn ě odpov í dat z á konn é mu vymezen í tohoto dovolac í ho d ů vodu podle §265b tr. ř ., nesta čí jen form á ln í odkaz na p ří slu š n é ustanoven í obsahuj í c í n ě kter ý z dovolac í ch d ů vod ů .
IV.
18. K dovolac í mu d ů vodu podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . obvin ě n ý uplatnil námitky, které v š ak sm ěř uj í primárně do oblasti skutkov é , procesn í , nebo ť de facto jimi soud ů m obou stup ňů vyt ý k á v první řadě nespr á vn é hodnocen í d ů kaz ů a vadn á skutkov á zji š t ě n í, přičemž prosazuje vlastní verzi skutkového stavu věci (zejména tvrdí, že vozidlo za finanční prostředky poškozených zakoupil a těmto je nedodal pouze v důsledku protiprávního postupu exekutorského úřadu, který je zabavil v rámci exekuce vedené proti jeho manželce, že překážky, které nakonec vedly k nemožnosti splnit předmět smlouvy, byly nezávislé na jeho vůli a v době uzavření smlouvy ani nešly předvídat, resp. že pokud by nedošlo k zajištění předmětného vozidla exekutorským úřadem, došlo by zcela jistě, byť se zpožděním, k naplnění předmětu smlouvy i za stavu, že poškozená nakonec žádala jiné vozidlo, když zjistila, že tento typ vozidla není vhodný pro její užívání, a že nebylo prokázáno jeho obohacení ke škodě poškozených). Až v n á vaznosti na to (sekundárně) dovozuje, ž e rozhodnut í spo čí v á především pro absenci subjektivní stránky trestného činu podvodu na nespr á vn é m pr á vn í m posouzen í skutku.
19. Obvin ě n ý tedy nenam í t á rozpor mezi skutkov ý mi z á v ě ry u č in ě n ý mi soudy po zhodnocen í proveden ý ch d ů kaz ů a u ž itou pr á vn í kvalifikac í , ani jin é nespr á vn é hmotn ě pr á vn í posouzen í soudy zji š t ě n ý ch skutkov ý ch okolnost í . Dovolac í d ů vod podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . spat ř uje ve skute č nosti v poru š en í procesn í ch z á sad vymezen ý ch zejm é na v ustanoven í §2 odst. 5, 6 tr. ř . Takov é n á mitky v š ak pod v ýš e uveden ý (ani jin ý ) dovolac í d ů vod z á sadn ě pod ř adit nelze.
20. Jak ji ž shora nazna č eno, Nejvy šší soud z á sadn ě nezasahuje do skutkov ý ch zji š t ě n í soud ů prvn í ho a druh é ho stupn ě . Jen zcela v ý jime č n ě tak m ůž e u č init – a to s ohledem na principy vypl ý vaj í c í z ú stavn ě garantovan é ho pr á va na spravedliv ý proces – jestli ž e mezi skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů a proveden ý mi d ů kazy je extr é mn í nesoulad. O ten se jedn á tehdy, kdy ž skutkov á zji š t ě n í postr á daj í obsahovou spojitost s d ů kazy, kdy ž skutkov á zji š t ě n í soud ů nevypl ý vaj í z d ů kaz ů p ř i žá dn é m z logicky p ř ijateln ý ch zp ů sob ů jejich hodnocen í , kdy ž skutkov á zji š t ě n í soud ů jsou opakem toho, co je obsahem proveden ý ch d ů kaz ů . Nejvy šší soud je v š ak v dan é m ohledu povol á n korigovat pouze nejextr é mn ě j ší excesy (viz p ř im ěř en ě rozhodnut í Ú stavn í ho soudu sp. zn. III. Ú S 177/04, IV. Ú S 570/03 a dal ší ).
21. V tomto kontextu je nam í st ě uv é st, ž e v posuzovan é v ě ci takov á situace nenastala – mezi proveden ý mi d ů kazy a skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů ni žší ch stup ňů nen í podle Nejvy šší ho soudu extr é mn í nesoulad d á n.
22. Je třeba konstatovat, že z od ů vodn ě n í rozhodnut í soud ů ni žší ch stup ňů je zjevn é , ž e si byly v ě domy d ů kazn í situace, je patrn é , jak hodnotily proveden é d ů kazy (v dosavadn í m ří zen í bylo provedeno dokazov á n í v rozsahu pot ř ebn é m pro n á le ž it é objasn ě n í v ě ci) a k jak ý m z á v ě r ů m p ř itom dosp ě ly - je zjevn á logick á n á vaznost mezi proveden ý mi d ů kazy, jejich hodnocen í m (nevybočujícím z mezí daných ustanoven ím §2 odst. 6 tr. ř .) a u č in ě n ý mi skutkov ý mi zji š t ě n í mi, pota ž mo pr á vn í mi z á v ě ry. Skutková zjištění vyjádřená ve výroku rozsudku soudu prvního stupně mají obsahové ukotvení ve výpovědích poškozených P. C. a A. C. T. a celé řadě listinných důkazů, zvláště přepisů SMS komunikace a emailové komunikace. Z těchto důkazů s dostatečnou mírou spolehlivosti vyplývá podvodné jednání obviněného, včetně jeho úmyslného zavinění a následků takového jednání v podobě obohacení obviněného ke škodě jmenovaných poškozených. Soudy se přitom dostatečně spolehlivě vypořádaly s námitkami, jež obviněný uplatnil i ve svém dovolání, a to i s argumentací opírající se o exekuční řízení vedené exekutorským úřadem Trutnov.
23. Nelze tedy č init z á v ě r, ž e by vykonan á skutkov á zji š t ě n í postr á dala obsahovou spojitost s d ů kazy, ž e by skutkov á zji š t ě n í soud ů nevypl ý vala z d ů kaz ů p ř i žá dn é m z logicky p ř ijateln ý ch zp ů sob ů jejich hodnocen í , anebo ž e by skutkov á zji š t ě n í soud ů byla opakem toho, co je obsahem proveden ý ch d ů kaz ů , na jejich ž podklad ě byla u č in ě na. Rozhodnut í soud ů ni žší ch stup ňů nevybo č ila z mez í dan ý ch ustanoven í m §125 odst. 1 tr. ř ., resp. §134 odst. 2 tr. ř ., tud íž jim nelze vyt ý kat sv é voli. Soudy na základě provedeného dokazování učinily taková skutková zjištění, jež poskytla dostatečný podklad pro právní kvalifikaci jednání obviněného z pohledu všech znaků skutkové podstaty trestného činu, jímž byl uznán vinným.
24. Nen í p ř itom ú kolem Nejvy šší ho soudu jako soudu dovolac í ho, aby jednotliv é d ů kazy znovu reprodukoval, rozeb í ral, porovn á val, p ř ehodnocoval a vyvozoval z nich n ě jak é vlastn í skutkov é z á v ě ry. Ur č uj í c í je, ž e soudy ni žší ch stup ňů dostate č n ě vylo ž ily sv é hodnot í c í ú vahy a ž e mezi jejich skutkov ý mi zji š t ě n í mi na stran ě jedn é a proveden ý mi d ů kazy (a souvisej í c í mi pr á vn í mi z á v ě ry) na stran ě druh é nen í extr é mn í nesoulad (rozpor) ve shora vymezen é m pojet í d á n. Z á rove ň lze poznamenat, ž e existence p ří padn é ho extr é mn í ho nesouladu mezi u č in ě n ý mi skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů a proveden ý mi d ů kazy nem ůž e b ý t zalo ž ena jen na tom, ž e obvin ě n ý p ř edkl á d á vlastn í hodnocen í d ů kaz ů a dovozuje z toho jin é skutkov é a pr á vn í z á v ě ry (viz nap ř . usnesen í Nejvy šší ho soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 8 Tdo 1268/2013).
25. Na tomto m í st ě je vhodn é pouk á zat tak é na z á v ě ry Ú stavn í ho soudu vysloven é v jeho usnesen í ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. III. Ú S 1157/16, ž e ú stavn í po řá dek garantuje obvin ě n ý m osob á m pr á vo na odvol á n í (srov. č l. 2 Protokolu č . 7 k Ú mluv ě ), nikoliv na dal ší soudn í p ř ezkum. A č koliv i Nejvy šší soud mus í p ř i v ý kladu procesn í ch p ř edpis ů ct í t povinnost chr á nit z á kladn í pr á va a svobody (srov. č l. 4 Ú stavy Č esk é republiky), ned á vaj í mu z á konn é ani ú stavn í p ř edpisy prostor pro vlastn í p ř ehodnocov á n í obvykl ý ch rozpor ů mezi proveden ý mi d ů kazy. Č l á nek 13 Ú mluvy, kter ý ka ž d é mu p ř izn á v á pr á vo na úč inn é pr á vn í prost ř edky n á pravy poru š en í pr á v zakotven ý ch Ú mluvou, takov ý prostor Nejvy šší mu soudu ned á v á . Takov ý mi prost ř edky jsou toti ž p ř edev ší m procesn í instituty v ří zen í p ř ed soudy ni žší ch stup ňů . Odkázat je možno i na usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1337/17, kde tento mj. uvedl, že institut dovolání nezakládá právo na přezkum rozhodnutí nižších soudů ve stejné šíři jako odvolání. Dovolací soud není oprávněn hodnotit tytéž důkazy odlišně od soudů nižších stupňů a nemůže ani vycházet z jiných skutkových zjištění.
26. Č in í -li za dan é situace obvin ě n ý kroky ke zpochybn ě n í skutkov ý ch z á v ě r ů soud ů ni žší ch stup ňů a pr á v ě z toho dovozuje vadnost pr á vn í ho posouzen í skutku, pak nutno zd ů raznit, ž e jde o n á mitky z pohledu uplatn ě n é ho dovolac í ho d ů vodu (i jin ý ch d ů vod ů dovol á n í ) irelevantn í . V t é to souvislosti lze zm í nit usnesen í Ú stavn í ho soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. II. Ú S 681/04, podle n ě ho ž pr á vo na spravedliv ý proces ve smyslu č l. 36 odst. 1 Listiny z á kladn í ch pr á v a svobod nen í mo ž no vykl á dat tak, ž e garantuje ú sp ě ch v ří zen í č i zaru č uje pr á vo na rozhodnut í , je ž odpov í d á p ř edstav á m obvin ě n é ho. Uveden ý m z á kladn í m pr á vem je „ pouze “ zaji šť ov á no pr á vo na spravedliv é soudn í ří zen í , v n ě m ž se uplatn í v š echny z á sady soudn í ho rozhodov á n í podle z á kona v souladu s ú stavn í mi principy.
27. Dále je třeba konstatovat, že ve vztahu k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněný nevznesl takové námitky, jež by jeho obsahovému vymezení odpovídaly. Nenamítl totiž, že by mu byl uložen nepřípustný druh trestu nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným.
V.
28. Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Jelikož Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí bez věcného projednání. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [ v ] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí .
29. Pokud v dovol á n í obvin ě n ý navrhl, aby bylo rozhodnuto o přerušení v ý konu napaden é ho rozhodnut í (výkonu trestu odnětí svobody) , je t ř eba uv é st, ž e se jednalo o podn ě t, nikoli n á vrh, o n ě m ž by bylo nutno u č init form á ln í rozhodnut í (takov ý n á vrh na odklad nebo p ř eru š en í v ý konu rozhodnut í m ůž e podat se z ř etelem k ustanoven í §265h odst. 3 tr. ř . pouze p ř edseda sen á tu soudu prvn í ho stupn ě ). Nejvy šší soud v š ak d ů vody pro odložení v ý konu rozhodnut í (takové konkrétní okolnosti vyplývající z podaného dovolání nebo z obsahu spisu, které by vyvolávaly opodstatněné pochybnosti o vhodnosti výkonu rozhodnutí) neshledal. Za t é to situace nebylo zapot ř eb í o podn ě tu obvin ě n é ho k p ř edm ě tn é mu postupu rozhodnout samostatn ý m (negativn í m) v ý rokem (viz usnesen í Ú stavn í ho soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. I. Ú S 522/14).
Poučení: Proti rozhodnut í o dovol á n í nen í s v ý jimkou obnovy ří zen í opravn ý prost ř edek p ří pustn ý ( §265n tr. ř .).
V Brn ě dne 20. 5. 2020
JUDr. Vladim í r Vesel ý
p ř edseda sen á tu