ECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.870.2020.1
sp. zn. 6 Tdo 870/2020-260
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 8. 2020 o dovolání, které podal obviněný M. S. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Všehrdy, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 1. 2020, č. j. 4 To 25/2020-142, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 3 T 120/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 5. 11. 2019, č. j. 3 T 120/2018 - 127 , byl obviněný M. S. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že
dne 12. 10. 2018 okolo 00:00 hodin na pozemní komunikaci, silnici I. tř. č. XY, ve směru jízdy z obce XY do obce XY, v okrese Strakonice, řídil vlastní osobní automobil tov. zn. Audi A4, stříbrné barvy s převozní značkou XY, když na začátku obce XY odbočil s ním řízeným automobilem k místnímu autoservisu, kde byl následně kontrolován policejní hlídkou Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru Strakonice, Obvodní oddělení Radomyšl,
a to přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 31. 5. 2017 pod sp. zn. 2 T 27/2017, pravomocným rovněž dne 31. 5. 2017, odsouzen za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku mimo jiné k trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všech druhů na 3 roky, přičemž tento trest začal vykonávat po výkonu trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel uloženého mu ve věci OS Domažlice sp. zn. 8 T 2/2017, který vykonal dnem 24. 1. 2018.
2. Obviněný byl za tento trestný čin podle §337 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na jeden rok, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všech druhů na 2 roky.
3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 9. 1. 2020, č. j. 4 To 25/2020-142 , jímž ho podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Bc. Vladimíra Volného dovolání, jež opřel o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l ) tr. ř., neboť jeho řádný opravný prostředek byl zamítnut pro opožděnost, aniž by pro to byly splněny procesní podmínky, přičemž rozhodnutí nalézacího soudu stálo na nesprávném hmotně právním posouzení.
5. Dovolatel uvádí, že soud druhého stupně zcela nerespektoval ustanovení trestního řádu, když jeho odvolání nejprve podané elektronicky skrze email dne 19. 12. 2019 a následně doplněné dne 4. 1. 2020 zamítl jako opožděné. Důvodem pro zamítnutí byla skutečnost, že včasné podání ze dne 19. 12. 2019 nebylo podepsáno uznávaným elektronickým podpisem, přičemž jeho doplnění (s podpisem) ze dne 4. 1. 2020 odeslané poštou již nerespektovalo odvolací lhůtu, která skončila dne 23. 12. 2019. Soud pochybil, když postupoval tímto způsobem, neboť podle §59 odst. 3 tr. ř. měl vzhledem k chybějící náležitosti včasného podání (elektronickému podpisu), toto vrátit obviněnému s příslušným poučením a určením lhůty k odstranění zmíněného nedostatku. K tomuto podotýká, že z nepodepsaného podání jasně vyplývalo, že jej podává on, když obsahovalo jeho identifikační údaje. Odvolací soud však takto nepostupoval, když uzavřel, že první podání označené jako odvolání nemělo žádné právní účinky a přihlížet by bylo možné až k podání druhému, přičemž to nebylo učiněno v zákonné osmidenní lhůtě. Uvedeným postupem tedy bylo porušeno dovolatelovo právo na soudní a jinou právní ochranu, právo na obhajobu a tudíž i právo na spravedlivý proces.
6. Obviněný taktéž namítá, že rozsudek nalézacího soudu je nepřezkoumatelný. Uvedený soud v rámci úvah o uložení trestu neposoudil okolnosti věci a neaplikoval §55 odst. 2 tr. zákoníku, vůbec neuvedl, k jakým odsouzením obviněného z minulosti lze a k jakým nelze přihlížet, přičemž dospěl k závěru o nutnosti uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, ač obviněný byl naposledy odsouzen před dvěma lety a nemá ani záznamy o přestupku.
7. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích a podle §265l odst. 1 tr. ř. tomuto věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Současně navrhl i zrušení rozsudku soudu prvního stupně pro nesprávné hmotně právní posouzení věci. Učinil rovněž podnět, aby předseda senátu odložil výkon trestu odnětí svobody podle §265o odst. 1 tr. ř., a to do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání.
8. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále „státní zástupce“).
9. Státní zástupce v první řadě uvádí, že vzhledem ke skutečnosti, že dovolání může mířit pouze vůči rozhodnutí soudu druhého stupně, kvůli vadám taxativně uvedeným v §265b odst. 1 tr. ř. může dovolací soud tyto posuzovat pouze v rozsahu v jakém byl odvolací soud oprávněn a povinen přezkoumat rozhodnutí soudu nalézacího. Pakliže tedy z důvodu opožděnosti podaného odvolání nebylo v druhém stupni k věcnému přezkumu přistoupeno, nemůže dovolatel napadat rozsudek soudu prvního stupně pro nesprávné hmotně právní posouzení ve vztahu k uloženému trestu až v dovolacím řízení (bod III. dovolání).
10. Dovolání obviněného je přípustné pouze v rozsahu, ve kterém se zabývá dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě. Je však zjevně neopodstatněné. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že nelze přiznat procesní účinky elektronickému podání z emailové adresy, pakliže toto není opatřeno uznávaným elektronickým podpisem. To i v situaci, kdy je následně potvrzeno písemným podepsaným podáním, mimo zákonnou odvolací lhůtu podle §248 odst. 1 tr. ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 483/2018, sp. zn. 3 Tdo 1003/2018) Nutno uzavřít, že k podání učiněnému dne 19. 12. 2019 nelze přihlížet a podání ze dne 4. 1. 2020 je již opožděné.
11. Vzhledem k uvedenému má státní zástupce za to, že i žádost obviněného o odklad výkonu trestu odnětí svobody je bezpředmětná. Navrhuje tedy, aby Nejvyšší soud dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Současně vyjádřil souhlas s tím, aby takto Nejvyšší soud učinil v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř., a to i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
12. V replice na vyjádření státního zástupce odkázal obviněný na své vyjádření a státnímu zástupci vytkl, že se nevyjádřil k tomu, že v důsledku nesprávného postupu soudu nedošlo k projednání jeho řádného opravného prostředku. Podle mínění dovolatele mu měl soud včas podané odvolání vrátit s poučením, jak má vady odstranit. Přestože tak soud neučinil, sám své odvolání řádně doplnil o předepsanou formu. Toto odvolání mělo být řádně a věcně (meritorně) projednáno. Pochybení soudu zakládá porušení práva obviněného na spravedlivý proces. Proto obviněný navrhl vyhovění jeho dovolání i jeho návrhu (pozn. podnětu) na odklad (pozn. přerušení) výkonu trestu, jenž v současné době vykonává.
III.
Přípustnost dovolání
13. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
IV.
Důvody dovolání
a) obecná východiska
14. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
15. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě.
16. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).
17. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
18. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. tedy může být naplněn ve třech různých situacích. K prvním dvěma (alternativa první) dochází tehdy, kdy rozhodnutí nadřízeného soudu je vydáno, aniž bylo napadené rozhodnutí meritorně přezkoumáno, tj. (1.) byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a) či b) tr. ř. nebo podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, nebo (2.) bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (viz §253 odst. 4 tr. ř.). Třetí případ (alternativa druhá) představuje situace, kdy řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše (varianta první), ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
b) vlastní posouzení dovolání
19. Ohledně námitky obviněného podřaditelné pod jím uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., podle níž nebyly splněny procesní podmínky k odmítnutí jeho řádného opravného prostředku pro opožděnost, uvádí Nejvyšší soud následující skutečnosti. Z obsahu spisu plyne, že lhůta k podání odvolání obviněnému uplynula dnem 23. 12. 2019, přičemž dne 19. 12. 2019 tento zaslal okresnímu soudu elektronickou zprávu se svým odvoláním, ovšem bez elektronického podpisu (č. l. 133). Účinky řádného podání však nelze přiznat takovému elektronickému podání, které je zasláno pouze skrze emailovou adresu, nikoli datovou schránku, pokud zpráva není opatřena elektronickým podpisem. Písemné odvolání podané poště dne 4. 1. 2020 již bylo podáno opožděně, tedy poté, co uplynula zákonná odvolací lhůta podle §248 tr. ř.
20. Obviněný nerozporuje to, že zpráva, kterou zaslal, měla být opatřena zmíněným elektronickým podpisem. Pouze se domnívá, že se jednalo o zhojitelnou vadu podání, na kterou měl soud reagovat postupem upraveným v §59 odst. 3 tr. ř. Tedy tak, že obviněnému podání vrátí s poučením k nápravě vad a stanovením lhůty, aby tak mohl učinit.
21. Nejvyšší soud v tomto směru připomíná, že k otázkám elektronického podání ve spojení s problematikou absence elektronického podpisu již existuje četná judikatura. Kupříkladu Ústavní soud se k těmto otázkám vyjádřil v nálezu ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. I. ÚS 1981/17, kdy připomněl, že se již v minulosti opakovaně zabýval procesními náležitostmi podání s elektronickým podpisem a v usnesení ze dne 15. 8. 2017, sp. zn. I. ÚS 59/16, se vyjádřil záporně k otázce, zda je možné v trestním řízení zaslat účinné podání prostřednictvím e-mailu bez elektronického podpisu a následně je doplnit v písemné (listinné) podobě. Ústavní soud v tomto rozhodnutí aproboval závěry Nejvyššího správního soudu (jako kárného soudu), podle nichž je absence elektronického podpisu nedostatkem formy podání, nikoliv jeho obsahu, přičemž vady formy nelze podle trestního řádu hodnotit jako odstranitelný obsahový nedostatek jedné z povinných náležitostí podání, neboť jejich následkem se o podání vůbec nejedná. Jinak řečeno, v případě elektronického podání skrze email, kde absentuje uznávaný elektronický podpis je nutno dovodit, že se nejedná o právně relevantní úkon zakládající jakékoliv procesní účinky, tedy ani ty vyplývající z §59 odst. 3 věty třetí a čtvrté (srov. usnesení č. j. 11 Kss 2/2017-63 ze dne 27. 4. 2017). Tyto závěry vycházejí taktéž ze stanoviska pléna Nejvyššího soudu sp. zn. Plsn 1/2015, přičemž v tomto stanovisku Nejvyšší soud mimo jiné konstatuje, že trestní řád nestanoví žádné další zvláštní požadavky na podpis podání, a to ani v případě podání učiněného v elektronické podobě; proto se zde užije obecná úprava vyplývající z ustanovení §6 zák. č. 297/2016 Sb., tedy že k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis.
22. V návaznosti na shora zmíněné tak lze dovodit, že e-mailová zpráva zaslaná dne 19. 12. 2019 na elektronickou podatelnu Okresního soudu ve Strakonicích nesplňuje náležitosti řádného podání odvolání a z hlediska zachování lhůty k podání tohoto opravného prostředku nelze k takové zprávě přihlížet, neboť se o podání (po formální stránce) v podstatě nejedná. Odvolání obviněného v listinné podobě podané jako poštovní zásilka dne 4. 1. 2020 již bylo učiněno po marném uplynutí osmidenní lhůty k podání odvolání, tedy opožděně. Nejvyšší soud musí uzavřít, že dovolání obviněného je v této části zjevně neopodstatněné, z čehož taktéž plyne nepřípadnost námitky stran toho, že chybným procesním postupem soudu druhého stupně došlo k porušení práva na spravedlivý proces dovolatele.
23. Ve vztahu k námitkám obviněného podřazeným pod důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je třeba zmínit následující. Vzhledem k tomu, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jehož přípustnost je stanovena výhradně ve vztahu k taxativně vymezeným rozhodnutím učiněným ve druhém stupni, není zároveň možné napadat rozhodnutí soudu nalézacího ve věci samé, pakliže proti němu nebyl podán řádný opravný prostředek. Z výše uvedeného plyne, že soud druhého stupně zamítl odvolání obviněného z toho důvodu, že jej podal opožděně. Jelikož se odvolací soud ve svém rozhodnutí nezabýval (a ani nemohl) obsahem opožděného odvolání, a tedy úvahy stran námitek, které nyní dovolatel uplatňuje v řízení o mimořádném opravném prostředku, v jeho rozhodnutí nejsou obsaženy, nemůže ani soud dovolací tyto přezkoumávat.
24. Pokud obviněný ve svém dovolání navrhl, aby bylo rozhodnuto o odložení výkonu trestu odnětí svobody, je třeba uvést, že se jednalo o podnět, nikoli návrh, o němž by bylo nutno učinit formální rozhodnutí (takový návrh na odklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí může podat se zřetelem k ustanovení §265h odst. 3 tr. ř. pouze předseda senátu soudu prvního stupně). Nejvyšší soud (resp. předseda senátu) však důvody pro odložení výkonu rozhodnutí (takové konkrétní okolnosti vyplývající z podaného dovolání nebo z obsahu spisu, které by vyvolávaly opodstatněné pochybnosti o vhodnosti výkonu rozhodnutí) neshledal. Za této situace nebylo zapotřebí o podnětu obviněného k předmětnému postupu rozhodnout samostatným (negativním) výrokem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 522/14).
25. Z důvodů vyložených výše dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v části, ve které námitky obviněného formálně vyhověly uplatněnému důvodu dovolání, podal tento svůj mimořádný opravný prostředek zjevně neopodstatněně. Proto o jeho dovolání rozhodl způsobem uvedeným v §265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
26. Nejvyšší soud takto rozhodl za splnění §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Pokud je o rozsah odůvodnění odkazuje dovolací soud na §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož v odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí s poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek
přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 19. 8. 2020
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu