ECLI:CZ:NS:2020:7.TD.50.2020.1
sp. zn. 7 Td 50/2020-284
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 14. 10. 2020 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného B. Č. , nar. XY, trvale bytem XY, okres Znojmo, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 6 T 46/2020, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze podal dne 7. 9. 2020 u Krajského soudu v Praze obžalobu na obviněného B. Č. pro zločin podpory a propagace terorismu podle §312e odst. 1 alinea 2, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku. Zločinu se měl podle obžaloby dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) dne 16. 3. 2019 v 10:00:17 hodin z přesně nezjištěného místa z mobilního telefonu pod uživatelským jménem „XY“ v rámci diskuse na webovém serveru zvraceny.cz, v reakci na článek s názvem „Strileni v mesite/ Novy Zelend 3 2019“ a videozáznam umístěný pod tímto článkem pořízený samotným útočníkem vložil komentář ve znění „Jak jim chutna jejich medicína!!! Dobra prace!???“ přičemž příspěvek byl přístupný všem uživatelům internetu, a kterým obviněný vyjádřil pochvalu B. H. T., který dne 15. 3. 2019 v době pátečních modliteb v mešitě (specifikované v obžalobě) na Novém Zélandu střelnými zbraněmi usmrtil celkem 51 a zranil 49 modlících se osob muslimské víry, za což byl novozélandskými justičními orgány obviněn z 51 vražd, 40 pokusů o vraždu a ze spáchání účasti na teroristickém činu, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí (další podrobnosti viz obžaloba).
2. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. 6 T 46/2020, byla věc podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Krajský soud v Praze má za to, že příslušný k projednání věci je Krajský soud v Brně. Uvedl, že v dané věci dovodil státní zástupce příslušnost Krajského soudu v Praze na základě toho, že místo spáchání nebylo přesně zjištěno a vzhledem k tomu, že následek trestného činu je v prostředí internetu, je dána příslušnost všech krajských soudů. S tímto závěrem se však Krajský soud v Praze neztotožňuje. Přestože místo, odkud se měl obviněný připojit k internetu, kde zveřejnil předmětný příspěvek, sice nebylo zjištěno zcela přesně, z výpovědí obviněného je podle soudu patrné, že se tak stalo v obvodu Krajského soudu v Brně. Den 30. 6. 2020 B. Č. v procesním postavení obviněného vypověděl, že dne 16. 3. 2019 v 10:00:17 hodin, tedy v době zveřejnění příspěvku, byl buď doma, v XY, okres Znojmo, nebo v práci na XY ve Znojmě. Ačkoli jde o dvě místa, kde se mohl obviněný podle své výpovědi připojit na internet, obě tato místa se podle soudu nachází v obvodu Okresního soudu ve Znojmě a místem spáchání je tak nepochybně obvod Krajského soudu v Brně, kde obviněný bydlí a pracuje. Jako ústavně nekonformní shledal krajský soud závěr státního zástupce, že následek u předmětného trestného činu nastal v prostředí internetu a je dána příslušnost všech krajských soudů. Krajský soud v této souvislosti poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 15. 9. 2015, sp. zn. III. ÚS 1518/15, ze kterého podle soudu plyne, že každé procesní ustanovení má být vykládáno tak, aby nedávalo orgánům veřejné moci prostor pro libovůli a chránilo předvídatelnost výkonu státní moci. Pokud by byl přijat výklad, že státní zástupce si může vybírat soud příslušný k projednání věci jen na základě svého uvážení, došlo by podle soudu nepochybně k porušení čl. 38 Listiny základních práv a svobod, které stanoví, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Soud vyjádřil souhlas s tím, že pokud je trestný čin spáchán prostřednictvím počítačové sítě, stane se přístupným komukoli odkudkoli, avšak domnívá se, že kritérium způsobeného následku pro účely stanovení místní příslušnosti by mohlo být použito pouze za situace, kdy by v přípravném řízení byly skutečně zjišťovány osoby, které se s příspěvkem obviněného seznámily a byly by vyslechnuty k tomu, kde se tak stalo. Až takové místo by podle soudu mohlo být posuzováno jako místo, kde nastal následek žalovaného trestného činu. Jen tím způsobem by podle soudu došlo k vyloučení libovůle ze strany státního zástupce. Proto Krajský soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu k projednání věci obviněného.
3. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a zjistil, že byla obžaloba podána u soudu, který není místně příslušný k projednání věci obviněného.
4. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Tato tři hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek.
5. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sbírky rozhodnutí a stanovisek NS.). Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 53/1994).
6. Obviněnému je obžalobou kladeno za vinu spáchání zločinu podpory a propagace terorismu podle §312e odst. 1 alinea 2, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku. Podle právní věty se ho měl dopustit tím, že veřejně schvaloval spáchaný teroristický trestný čin a spáchal uvedený čin veřejně přístupnou počítačovou sítí.
7. Zločinu podpory a propagace terorismu se podle §312e odst. 1 tr. zákoníku dopustí pachatel, jenž veřejně podněcuje ke spáchání teroristického trestného činu (alinea 1) nebo spáchaný teroristický trestný čin veřejně schvaluje (alinea 2) nebo pro něj veřejně vychvaluje jeho pachatele (alinea 3). Kvalifikovaná skutková podstata zločinu podpory a propagace terorismu zakotvená v §312e odst. 4 písm. a) tr. zákoníku obsahuje různé veřejné „hromadně účinné“ způsoby spáchání trestného činu, přičemž v teorii ani praxi není pochyb o tom, že veřejně přístupnou počítačovou sítí se rozumí rovněž internet.
8. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 455/2016 Sb. se z hlediska §312e odst. 1 tr. zákoníku za podněcování k teroristickému trestnému činu (teroristickému útoku) považuje každý projev, který je způsobilý vyvolat u jiných osob náladu nebo rozhodnutí spáchat trestný čin (teroristický útok), přičemž nezáleží na formě projevu (ústní, písemná, grafická apod.) ani na způsobu provedení, když může jít o podněcování přímé i nepřímé. Trestný čin je dokonán projevem , takže pro naplnění jeho skutkové podstaty je bezvýznamné, s jakou odezvou se podněcování setkalo, respektive zda byl trestný čin, k němuž pachatel podněcuje, skutečně spáchán.
9. Ohledně schvalování teroristického útoku poukazuje důvodová zpráva předně na rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV, ve znění rámcového rozhodnutí 2008/919/SVV, jehož čl. 3 bod 1 písm. a) chápe veřejné podněcování jako šíření nebo jiné zpřístupnění zprávy veřejnosti s úmyslem podnítit spáchání teroristického útoku, pokud toto jednání přímo či nepřímo obhajující teroristické útoky, způsobí nebezpečí , že může být spáchán jeden či více takových činů. Podněcování je tak podle tohoto rámcového rozhodnutí širší a překrývá se rovněž se schvalováním, jehož objektem je zájem na potlačování zločinnosti tím, že zákon stíhá projevy způsobilé vytvořit podmínky a nálady příznivé pro spáchání trestných činů. Jako schvalování teroristického útoku ve smyslu §312e odst. 1 tr. zákoníku tak bude podle důvodové zprávy k zákonu č. 455/2016 Sb. nutné chápat i obhajování, ať už výslovné nebo konkludentní, jež otevřeně či skrytě schvaluje konkrétní teroristický útok.
10. Aplikujeme-li výše uvedené teoretické výklady na daný případ, je z obsahu spisového materiálu (z výpovědi obviněného v protokolu o výpovědi obviněného ze dne 30. 6. 2020 na č. l. 39 tr. spisu) zřejmé, že obviněný měl předmětný komentář napsat ze svého mobilního telefonu, a to z místa svého bydliště (XY) nebo z místa svého zaměstnání (Znojmo), když obě tato místa se nachází v okrese Znojmo, tedy v obvodu Krajského soudu v Brně. V obvodu Krajského soudu v Brně tak byl ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. trestný čin spáchán, neboť zde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu.
11. Obžaloba tak byla podána u místně nepříslušného soudu, když v obvodu Krajského soudu v Praze žalovaný trestný čin toliko vyšel najevo (viz zpráva Národní centrály proti organizovanému zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, sekce terorismu a extremismu na č. l. 1 tr. spisu).
12. Na základě všech uvedených okolností případu bylo možno v této věci učinit spolehlivý závěr o místě spáchání trestného činu a nebylo možno použít kritéria podle §18 odst. 2 tr. ř., když obvod Krajského soudu v Praze je místem, kde trestný čin vyšel najevo, ale tato skutečnost nezaložila v tomto případě příslušnost soudu k projednání věci obviněného.
13. Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle §24 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 14. 10. 2020
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu