ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.149.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 149/2021-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 16. 12. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky T. B. , narozeného XY v XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu ve Weidenu, Spolková republika Německo, ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 3 Ls 23 Js 10750/17, který nabyl právní moci dne 23. 7. 2018, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu ve Weidenu, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 3 Ls 23 Js 10750/17, který nabyl právní moci dne 23. 7. 2018, byl T. B. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu nedovoleného dovozu omamných prostředků v množství větším než malém podle §30 zákona o nakládání s omamnými prostředky, za což mu cizozemský soud uložil nepodmíněný trest odnětí svobod v trvání 2 (dvou) let a 4 (čtyř) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený – společně s odsouzeným M. K. – dopustil shora označeného trestného činu tím, že:
dne 18. 12. 2017 v 11:30 hod. byli oba odsouzení podrobeni policejní kontrole v autobuse dopravce Eurolines z Rotterdamu do Prahy na spolkové dálnici BAB 6 v oblasti XY, Spolková republika Německo,
odsouzený B. přitom s sebou vezl 39,21 g metamfetaminu s množstvím účinné látky 27,39 g metamfetaminové báze a 7,65 g tablet extáze s množstvím účinné látky 1,79 g MDMA báze, odsouzený K. pak 15,95 g metamfetaminu s množstvím účinné látky 11,05 g a 6,67 g tablet extáze s množstvím účinné látky 1,80 g MDMA báze. Oba odsouzení získali označené psychotropní látky v Nizozemí a převáželi je linkovým autobusem do Spolkové republiky Německo, aby je nakonec přepravili dále do České republiky. Dané látky se nacházely během cesty vždy v batozích, které patřily oběma odsouzeným a který jim tak byly kdykoliv přístupné.
Dané látky byly určeny pro vlastní potřebu, přičemž ani jeden z odsouzených, což věděli, nedisponoval potřebným povolením pro nakládání s omamnými a psychotropními látkami.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že T. B. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku).
7. In concreto odsouzený výše uvedeným jednáním naplnil znaky přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, a to tím, že dovezl psychotropní látku. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou proto v případě odsouzeného splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se totiž dopustil úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována zejména tím, že množství jím přepravované látky rozhodně nebylo nepatrné, ale v případě metamfetaminu přesahovalo znak většího rozsahu ve smyslu stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., podle něhož se v případě psychotropní látky metamfetamin rozumí větším rozsahem více než 15 g této drogy, resp. více než 5 g účinné látky hydrochloridu metamfetaminu. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení T. B. výše uvedeným rozhodnutím cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 12. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.