ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.173.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 173/2021-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 25. 11. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky T. P. , narozeného dne XY v XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu Dresden, Spolková republika Německo, ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. 217 Ds 314 Js 65617/20, který nabyl právní moci dne 28. 4. 2021, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Dresden, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. 217 Ds 314 Js 65617/20, který nabyl právní moci dne 28. 4. 2021, byl T. P. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání pěti trestných činů krádeže spáchané se zbraní podle §244 odst. 1, bodu 1 písm. a) německého trestního zákoníku (dále jen „StGB“), za což mu cizozemský soud uložil nepodmíněný trest odnětí svobod v trvání 2 (dvou) let a současně rozhodl podle §74 odst. 1 StGB o propadnutí černé tašky a dvou nožů, blíže specifikovaných ve výroku téhož rozsudku.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označených trestných činů tím, že:
zboží odcizené v následujících případech chtěl odsouzený, vždy bez zaplacení, použít pro vlastní účely, přičemž u všech činů mu bylo známo, že má u sebe zbraň nebo jiný nebezpečný nástroj. Veškeré níže uvedené činy navíc odsouzený spáchal v důsledku své závislosti na návykových látkách, která vedla i k tomu, že byl značně omezen ve své způsobilosti k rozpoznávání následků svých činů a ve své schopnosti sebeovládání.
I.
Dne 24. 11. 2020 v 17:50 hod. odsouzený v obchodních prostorách společnosti A. v obci Pirna, Spolková republika Německo, odcizil jeden pár vysokých bot, dva páry polobotek, 1 pár bot a jednu bundu v celkové hodnotě 105,90 EUR, přičemž dané zboží zastrčil do černé tašky, která byla speciálně upravená pomocí fólie, aby zabránila spuštění alarmu pro případ krádeže a současně měl odsouzený u sebe při provádění tohoto činu sprej na obranu proti zvěři.
II.
Dne 11. 12. 2020 odsouzený odcizil v nákupním centru P. na náměstí XY v obci Drážďany, Spolková republika Německo, v následujících čtyřech dnech a v níže uvedených hodinách, přičemž měl u sebe na dosah v kapsách svých kalhot jak zavřený skládací nůž s délkou čepele 9 cm, tak i jeden otevřený nůž s délkou čepele přibližně 3 cm:
1. v 11:45 hod. v pobočce společnosti R. – jednu mikulášskou čepici v hodnotě 2,49 EUR a blíže specifikované sexuální hračky v celkové hodnotě 57,47 EUR, aby si toto zboží ponechal pro sebe bez zaplacení, tak že čepici si nasadil na hlavu a s touto a s uvedenými sexuálními hračkami opustil obchod východem pro personál,
2. v 16:00 hod. v téže pobočce společnosti R. – blíže specifikované parfémy v celkové hodnotě nejméně 688,84 EUR, jež zabalil do papírové krabice a z obchodu utekl,
3. v 15 hodin v pobočce společnosti K. – 3 páry rukavic a 1 tubusovou šálu v hodnotě 7,97 EUR, aby si toto zboží ponechal pro sebe bez zaplacení, kdy jej zastrčil do své nákupní tašky, kterou si s sebou přinesl a následně opustil obchod,
4. v 16 hodin – v prodejně společnosti T. – 2 džíny v hodnotě 39,98 EUR, a to tak, že v převlékací kabince odstranil zajištění zboží a tyto si následně vložil do nákupní tašky, kterou si s sebou přinesl.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že T. P. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky [jmenovitě trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku].
7. In concreto odsouzený shora popsaným jednáním naplnil přinejmenším znaky pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s §116 tr. zákoníku. To z toho důvodu, že si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, čímž způsobil na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou ve smyslu §138 odst. 1 tr. zákoníku, a to přesto, že byl za stejný čin v předchozích třech letech odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 21. 1. 2020, sp. zn. 5 T 195/2019, který mu byl doručen dne 27. 1. 2020 a nabyl právní moci dne 5. 2. 2020, a jímž byl uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku (viz záznam č. 15 opisu evidence Rejstříku trestů fyzických osob). Současně platí, že v případě všech shora popsaných dílčích útoků jsou splněny podmínky §116 tr. zákoníku, tj. tyto naplňují skutkovou podstatu téhož trestného činu, jsou spojeny stejným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou, jakož i souvislostí v předmětu útoku. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou proto v případě odsouzeného splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti, sestávající z hned několika dílčích útoků, přičemž z opisu z evidence Rejstříku trestů fyzických osob se podává, že v minulosti se dopouštěl (mimo jiné) i další majetkové trestné činnost, a to nad rámec výše uvedeného odsouzení trestním příkazem Okresního soudu v Děčíně ze dne 21. 1. 2020, sp. zn. 5 T 195/2019. Všechny tyto poznatky zvyšují společenskou škodlivost jeho jednání, stejně jako skutečnost, že jím způsobená škoda (přes 900 EUR) převyšuje výrazně hranici škody nikoliv nepatrné ve smyslu §138 odst. 1 tr. zákoníku. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení T. P. výše uvedeným rozhodnutím cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 11. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.