Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.02.2021, sp. zn. 20 Cdo 2347/2020 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.2347.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.2347.2020.1
sp. zn. 20 Cdo 2347/2020 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné STAVONA Pelhřimov s. r. o. , se sídlem v Pelhřimově, Růžová 85, identifikační číslo osoby 28075447, zastoupené JUDr. Michalem Račokem, advokátem se sídlem v Kladně, T. G. Masaryka 108, proti povinné STAVBY ČIHÁK s. r. o. , se sídlem v Nové Bystřici, Hradiště 44, identifikační číslo osoby 28141334, od 29. ledna 2021 v konkursu, zastoupené JUDr. Tomešem Vytiskou, advokátem se sídlem v Jindřichově Hradci, Masarykovo náměstí 1, za účasti vydražitele T. M. , narozeného XY, bytem XY, pro 873 827,45 Kč s příslušenstvím, pro 139 055 Kč s příslušenstvím, pro 28 000 Kč s příslušenstvím a pro 14 065,94 Kč, vedené u soudní exekutorky Mgr. Martiny Havlové, Exekutorský úřad Praha 10, pod sp. zn. 183 EX 1243/18, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. června 2020, sp. zn. 24 Co 733/2020, takto: Dovolání se odmítá . Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Nejvyšší soud dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále „odvolací soud“) ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 24 Co 733/2020, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudní exekutorky Mgr. Martiny Havlové, Exekutorský úřad Praha 10, ve výroku o udělení příklepu v dražbě nemovitých věcí, odmítá podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále rovněž „o. s. ř.“, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., neobsahuje-li především řádný údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje předpoklad přípustnosti dovolání. Dovolatelka přípustnost dovolání vymezila tvrzením, že jsou splněny podmínky ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. , podle nichž má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak , přičemž v dalším textu dovolání pouze představila svoji oponenturu vůči napadenému rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolatelka v první řadě přehlíží, že předpoklad přípustnosti dovolání v podobě jí odkazovaného ustanovení občanský soudní řád neobsahuje (a to již ve znění účinném od 1. 1. 2013). Nadto je nutné uvést, že poslední ze čtyř pro tuto věc relevantních zákonných předpokladů přípustnosti dovolání (viz jejich taxativní výčet podle §237 o. s. ř. v rozhodném znění), tj. „má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“ , míří toliko na právní otázku již dovolacím soudem v jeho dosavadní rozhodovací praxi vyřešenou, od jejíhož řešení by se měl Nejvyšší soud odklonit (posoudit tuto otázku oproti předchozí judikatuře odlišně); nejedná se tedy o situaci - jak se mylně dovolatelka se zřetelem k obsahu jejího dovolání domnívá - že má dovolací soud posoudit jinak otázku vyřešenou soudem odvolacím. Nejvyšší soud již ve své ustálené rozhodovací praxi vysvětlil, že u čtvrtého ustanovením §237 o. s. ř. vyjádřeného předpokladu přípustnosti dovolání musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit, což pojmově předpokládá, že dovolatel rovněž odkáže na příslušná předchozí rozhodnutí dovolacího soudu, a to alespoň v rovině právních závěrů či úvah dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo usnesení ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. 29 ICdo 43/2013). Tomuto požadavku dovolatelka nedostála. Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání přitom již nelze odstranit, poněvadž lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. §241b odst. 3 větu první o. s. ř.), uplynula. Označená vada dovolání brání pokračování v dovolacím řízení, protože v důsledku absence uvedené náležitosti nelze předpoklad přípustnosti dovolání vůbec posoudit. O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (s odkazem na §87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. 2. 2021 JUDr. Aleš Zezula předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/25/2021
Spisová značka:20 Cdo 2347/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.2347.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání (vady)
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
§241a odst. 2 o. s. ř.
§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-05-28