ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.592.2021.1
sp. zn. 20 Cdo 592/2021
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Generali Česká pojišťovna a. s. , se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Spálená 75/16, identifikační číslo osoby 45272956, zastoupené JUDr. Karlem Valdaufem, advokátem se sídlem v Praze, náměstí I. P. Pavlova 1785/3, proti povinnému J. Š. , narozenému XY, bytem XY, za účasti manželky povinného I. Š. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Leošem Brantálem, LL.M., advokátem se sídlem v Ostravě, Hasičská 551/52, a za účasti vydražitelky YUSUFELI s. r. o. , se sídlem v Ostravě, Jana Šoupala 1597/3, identifikační číslo osoby 28563131 , pro 31 112 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Davida Koncze, Exekutorský úřad Cheb, pod sp. zn. 74 EX 10676/06, o dovolání manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. srpna 2020, č. j. 9 Co 383/2020-147, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Ve shora označené věci dovolání (bývalé) manželky povinného ze dne 6. 10. 2020 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2020, č. j. 9 Co 383/2020-147, jenž potvrdil usnesení soudního exekutora Mgr. Davida Koncze, Exekutorský úřad Cheb, ze dne 15. 4. 2020, č. j. 74 EX 10676/06-135, o udělení příklepu v dražbě nemovitých věcí (ve vztahu k nimž je dovolatelka spoluvlastnicí), není přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz ustanovení části první článku I bodu 13. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále „o. s. ř.“, neboť napadené usnesení bylo vydáno v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. srpna 2018, sp. zn. 20 Cdo 1685/2018). V posuzované věci předmět řízení představuje exekučně vymáhaná pohledávka oprávněné ve výši 31 112 Kč, k jejímuž příslušenství se nepřihlíží (viz §238 odst. 1 písm. c/ část věty za středníkem o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Přípustnost dovolání nelze založit na nesprávném poučení odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolací soud vzhledem k výsledku řízení a k tomu, že o dovolání bylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě, nerozhodoval o návrhu dovolatelky na odklad právní moci (vykonatelnosti) dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu; výrok o návrhu na odklad vykonatelnosti je totiž ve vztahu k výroku, jímž se dovolací řízení končí jeho zastavením, odmítnutím dovolání nebo zamítnutím dovolání, výrokem akcesorickým (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. října 2017, sp. zn. 20 Cdo 4907/2017).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/, a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 3. 2021
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu