ECLI:CZ:NS:2021:20.ND.19.2021.1
sp. zn. 20 Nd 19/2021-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s. , se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových č. 2808/2, identifikační číslo osoby 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 2116/15, proti povinnému M. P. , narozenému dne XY, naposledy bytem v XY, pro 4 083,52 Kč, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 23 EXE 269/2020, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 23 EXE 269/2020 projedná a rozhodne Okresní soud ve Znojmě.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Marcel Kubis, Exekutorský úřad Šumperk, podal dne 21. 11. 2020 u Okresního soudu ve Znojmě žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 4 083,52 Kč podle vykonatelného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu – odboru pro Jihomoravskou oblast ze dne 23. 6. 2020, č. ČTÚ-11592/2019-637/XI.vyř.-StD (dále též jen „exekuční titul“).
Usnesením ze dne 3. 12. 2020, č. j. 23 EXE 269/2020-16, vyslovil Okresní soud ve Znojmě svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť ze zprávy Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, odboru cizinecké policie, vyplývá, že povinný nemá na území České republiky povolen žádný z možných druhů pobytu. Dne 19. 12. 2018 byl z České republiky vyhoštěn a předán k výkonu trestu odnětí svobody na Slovensko, přičemž trest vyhoštění z České republiky je platný od 20. 12. 2018 do 19. 12. 2028. Poslední uváděná adresa povinného je XY a dle zprávy Vězeňské služby České republiky byl povinný do doby jeho vyhoštění z České republiky ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kynšperk nad Ohří.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §45 odst. 2 věty první zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. výše citované usnesení sp. zn. 31 Nd 316/2013).
Nejvyšší soud rovněž v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, nýbrž ve smyslu ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2012, sp. zn. 32 Nd 80/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod číslem 43/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což může odpovídat sídlu soudního exekutora (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 4 Nd 113/2008) nebo soudu, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).
V posuzované věci není v současné době na území České republiky evidován trvalý pobyt povinného, cizinecký pobyt či výdělečná činnost. Jestliže exekuční řízení bylo zahájeno u Okresního soudu ve Znojmě, který již provedl prvotní úkony v dané věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2018, sp. zn. 20 Nd 132/2018), jeví se v souladu se zásadou hospodárnosti a s ohledem na absenci jiných relevantních okolností, aby byl Okresní soud ve Znojmě určen podle §11 odst. 3 ve spojení s §105 odst. 2 o. s. ř. místně příslušným soudem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 1. 2021
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu