ECLI:CZ:NS:2021:20.ND.231.2021.1
sp. zn. 20 Nd 231/2021-78
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci žalobce F. T.-A. narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem se sídlem v Brně, Dominikánské náměstí č. 656/2, proti žalovanému Lesy České republiky, s. p. , se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova č. 1106/19, identifikační číslo osoby 42196451, zastoupenému JUDr. Janem Nemanským, advokátem se sídlem v Praze 1, Těšnov č. 1059/1, o zaplacení 15 452,26 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 17 C 104/2020, o návrhu Okresního soudu v Hradci Králové na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 17 C 104/2020 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno-venkov.
Odůvodnění:
V projednávané věci se žalobce proti žalovanému domáhá zaplacení částky 15 452,26 Kč s příslušenstvím. Okresní soud v Hradci Králové, u nějž byla žaloba podána, usnesením ze dne 9. 2. 2021, č. j. 17 C 104/2020-66, účastníky vyrozuměl o svém návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti a vyzval účastníky k vyjádření k tomuto návrhu. Okresní soud v Hradci Králové navrhl přikázání věci k Okresnímu soudu Brno-venkov, neboť žalobce bydlí v Luhačovicích, tedy v Jihomoravském kraji, jeho zástupce má sídlo v Brně, za žalovaného je vyřízením věci pověřeno Krajské ředitelství Brno a předmětné nemovitosti, od nichž žalobce odvíjí nárok na zaplacení, se nachází v k. ú. XY, tedy v Obvodu Okresního soudu Blansko.
Žalobce s přikázáním věci Okresnímu soudu Brno-venkov souhlasil a považoval je za procesně vhodné a důvodné. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přihlédnout lze i k mimořádným poměrům účastníků řízení, jejichž uvážení nebude na úkor postavení dalších účastníků. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako každou jinou výjimku v právu – vykládat restriktivně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 335/2007). Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. 29 Nd 227/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2008, sp. zn. 29 Nd 313/2007). Výjimka z tohoto principu proto musí být zásadního charakteru. Takové zcela výjimečné důvody však Nejvyšší soud v poměrech projednávané věci neshledal.
Obecně platí, že situace, kdy některý účastník (svědek) musí překonat mezi místem svého bydliště (sídla) a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě, navíc v poměrech České republiky, přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 29 Nd 131/2015). Důvody, o něž Okresní soud v Hradci Králové především opřel svůj návrh na přikázání věcí Okresnímu soudu Brno-venkov (že žalobce má bydliště v Jihomoravském kraji, jeho zástupce má sídlo v Brně, za žalovaného je vyřízením věci pověřeno Krajské ředitelství Brno) nelze z důvodů právě popsaných pod shora označené a povahou zcela mimořádné předpoklady delegace zařadit.
Další okolnosti, kterými předkládající Okresní soud v Hradci Králové rovněž odůvodnil předložení návrhu na delegaci vhodnou podle §12 o. s. ř. (že předmětné nemovitosti, od nichž žalobce odvíjí nárok na zaplacení, se nachází v k. ú. XY, tedy v Obvodu Okresního soudu Blansko) nesplňují, s ohledem na shora popsané a i s ohledem na skutečnost, že předmětné nemovitosti se nenachází v obvodu Okresního soudu Brno-venkov, ale v obvodu Okresního soudu Blansko, kritéria takové závažnosti, aby mohla být porušena zásada zákonného soudce garantovaná Listinou základních práva a svobod.
Vzhledem k výše uvedenému neshledal Nejvyšší soud důvod pro přikázání věci k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno-venkov, návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. jinému soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 6. 2021
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu