Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 09.08.2021, sp. zn. 24 Cdo 1719/2021 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.1719.2021.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.1719.2021.1
sp. zn. 24 Cdo 1719/2021-1417 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Romana Fialy v právní věci péče o nezletilou AAAAA (pseudonym) , narozenou dne XY, bytem v XY, zastoupenou kolizním opatrovníkem městem Lysá nad Labem, se sídlem městského úřadu v Lysé nad Labem, Husovo náměstí č. 23/1, dceru matky J. J. R., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Elenou Kotorovou, MBA, advokátkou se sídlem v Praze 1, Panská č. 892/1, a otce E. Š., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1417/25, o změnu výchovy a o přenesení příslušnosti soudu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 0 P 550/2012, o dovolání otce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. července 2019 č.j. 12 Co 196/2019-1224, takto: I. Dovolání otce se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.): Dovolání otce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10.7.2019 č.j. 12 Co 196/2019-1224 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu (jeho závěr, že přenesení příslušnosti z Obvodního soudu pro Prahu 4 na Okresní soud v Nymburce je v zájmu nezletilé) je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka vyplývající z aplikace procesního práva byla posouzena jinak. Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu rozhodným hlediskem pro přenesení příslušnosti ve věcech péče soudu o nezletilé podle ustanovení §5 z.ř.s. je (ve vztahu ke konkrétnímu řízení) zájem dítěte. V zájmu dítěte je, aby o věci rozhodl soud, který k tomu má nejlepší podmínky, přičemž toto kritérium nelze chápat tak, že tímto soudem musí být vždy soud geograficky nejbližší místu bydliště dítěte. K nalezení nejlepších podmínek pro rozhodnutí ve věci je soud povinen zkoumat také další okolnosti případu a vyvažovat zájmy všech účastníků řízení. Naplnění zásady nejlepšího zájmu dítěte tedy vyžaduje, aby byly zjištěny všechny okolnosti rozhodné pro zájem dítěte s cílem dosáhnout pro dítě stabilního a dlouhodobého řešení. Soud se musí v každé konkrétní věci zabývat i tím, zda eventuálně nejsou dány okolnosti (zájmy), které by s ohledem na konkrétně vyjádřený (jedinečnými okolnostmi případu podmíněný) zájem dítěte odůvodňovaly závěr o nepřenesení příslušnosti na soud, do jehož obvodu se dítě přestěhovalo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.3.2017 sp. zn. 21 Cdo 3468/2016 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.1.2019 sp. zn. 21 Cdo 2500/2018, která zmiňuje i dovolatel). Přenesení příslušnosti tak bude bránit např. pouhá snaha jednoho z rodičů o „legalizaci“ pobytu dítěte v jiném místě (často značně vzdáleném), než je původní bydliště, vedená snahou o omezení či znemožnění styku dítěte s druhým z rodičů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.12.2013 sp. zn. 30 Cdo 1510/2013, uveřejněné pod č. 39 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2014). V projednávané věci odvolací soud důvodně akcentoval, že se nezletilá přestěhovala a nyní (od 23.1.2019) bydlí s matkou v XY (okr. XY). V současné době má tak nezletilá nejširší vztah k místu svého (trvalého) bydliště, neboť podle pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16.6.2016 č.j. 0 P 550/2012-1043 je střídavá výchova rodičů podle jejich dohody nastavena tak, že nezletilá tráví více času u matky. Také z hlediska náležité součinnosti s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí (včetně jeho přímého kontaktu se soudem) je Okresní soud v Nymburce pro tento orgán, který se ostatně k návrhu matky na přenesení příslušnosti připojil, nejlépe dosažitelný. Z obsahu spisu se zároveň nepodává, že by změna bydliště nezletilé byla vedenou snahou matky o omezení či znemožnění styku nezletilé s otcem, který v současné době bydlí se svou družkou a polorodým bratrem nezletilé v bytě svého bratra v XY. Namítá-li dovolatel, že odvolací soud v rámci svých úvah nezohlednil skutečnost, že nezletilá nyní navštěvuje Základní školu XY, potom přehlíží, že mezi rodiči dlouhodobě panuje neshoda v určení základní školy, kam bude nezletilá dále docházet, a proto nelze pouze na této, do budoucna nejisté okolnosti založit závěr o nepřenesení příslušnosti na soud, do jehož obvodu se dítě přestěhovalo. Další dovolatelem namítané okolnosti (bydliště otce a polorodého bratra nezletilé v XY, registrace nezletilé v pražském atletickém oddílu, kam chodí trénovat, a registrace nezletilé u obecného pediatra, psychologa i psychiatra na území hl. m. Prahy) ve svém souhrnu nemají vztah k jednomu konkrétnímu obvodnímu soudu, a jsou-li posuzovány jednotlivě, nikterak nepřevažují nad zásadní vazbou nezletilé k obvodu soudu, kam se přestěhovala. Jestliže tedy odvolací soud – jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku – ve shodě se soudem prvního stupně „neshledal, že by přenesení příslušnosti v této věci na Okresní soud v Nymburce bylo v rozporu se zájmy nezletilé“, jde o závěr, který je konformní s výše zmíněnou konstantní judikaturou, na níž dovolací soud neshledává důvod cokoliv měnit. Závěr o přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 o.s.ř. nemůže založit ani námitka dovolatele, že „odvolací postupoval v rozporu s ust. §214 o.s.ř.“, jestliže (ač nebylo napadeno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé) nenařídil jednání a neprovedl dovolatelem navržené důkazy. Uvedené tvrzení není dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř., ale mohlo by (kdyby bylo důvodné) představovat jen tzv. jinou vadu řízení ve smyslu ustanovení §242 odst. 3 o.s.ř.; k takové vadě však může dovolací soud přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení §242 odst. 3 věty druhé o.s.ř. – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné. Uvedený předpoklad však v projednávané věci – jak uvedeno výše – naplněn není. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání otce, aniž se mohl dále věcí zabývat, podle ustanovení §243c odst. 1 o.s.ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 9. 8. 2021 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/09/2021
Spisová značka:24 Cdo 1719/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.1719.2021.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-10-22