Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.04.2021, sp. zn. 24 Cdo 3861/2020 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.3861.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.3861.2020.1
sp. zn. 24 Cdo 3861/2020-703 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., ve věci opatrovankyně B. N. , narozené dne XY, omezené ve svéprávnosti, trvale bytem XY, fakticky bytem v XY, zastoupené stálou opatrovnicí E. S., narozenou dne XY, bytem v XY, o zrušení vinkulace vkladních knížek, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 0 P 101/2008, o dovolání J. K., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Petrem Ritterem, advokátem se sídlem v Olomouci, Riegrova 12, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. března 2020, č. j. 17 Co 217/2019-532, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Prostějově (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 19. září 2018, č. j. 0 P 101/2008-384 (ve věci o zrušení vinkulace vkladních knížek), zamítl návrh opatrovankyně (zastoupené tehdy stálou opatrovnicí J. K., gen. shora), na zrušení vinkulace označené vkladní knížky, která byla nařízena usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 2. prosince 1997, č. j. 14 P 1736/60-79, případně na udělení souhlasu s výpovědí této označené vkladní knížky, s výplatou finančních prostředků na spořící účet, který na jméno opatrovankyně založí opatrovnice (tehdy J. K.), a s výběrem peněžních prostředků z takto založeného účtu opatrovnicí ve výši 10.000,- Kč měsíčně, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dále soud prvního stupně rozsudkem ze dne 21. března 2019, č. j. 0 P 101/2008-509 (ve věci prodloužení doby omezení svéprávnosti a o opatrovnictví), mj. výrokem II. odvolal J. K., gen. shora, z funkce stálé opatrovnice opatrovankyně, uložil jí, aby do 10 dnů od právní moci rozhodnutí předložila soudu závěrečný účet ze správy jmění opatrovankyně a řádně předala správu jmění nově jmenované opatrovankyně, když navazujícím výrokem III. opatrovankyni jmenoval stálou opatrovnicí E. S., gen. shora. K odvolání (tehdy) stálé opatrovnice J. K. proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 19. září 2018, č. j. 0 P 101/2008-384 (ve věci o zrušení vinkulace vkladních knížek), Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 11. března 2020, č. j. 17 Co 217/2019-532, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. K dalšímu odvolání (tehdy) stálé opatrovnice J. K. proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 21. března 2019, č. j. 0 P 101/2008-509 (ve věci prodloužení doby omezení svéprávnosti a o opatrovnictví), odvolací soud usnesením ze dne 30. března 2020, č. j. 17 Co 218/2019-536, rozsudek soudu prvního stupně mj. ve výroku o odvolání J. K. z funkce stálé opatrovnice opatrovankyně potvrdil. Rozhodnutí o odvolání J. K. z výkonu funkce stálé opatrovnice opatrovankyně nabylo právní moci dne 5. června 2020. Dne 24. července 2020 podala J. K., bývalá stálá opatrovnice opatrovankyně („dále již dovolatelka“) prostřednictvím svého advokáta dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 11. března 2020, č. j. 17 Co 217/2019-532 (ve věci o zrušení vinkulace vkladních knížek), ačkoliv v uvedenou dobu již k podání tohoto dovolání nebyla subjektivně legitimována. K podání dovolání je oprávněn (subjektivně legitimován) podle §240 odst. 1 o. s. ř. toliko ten účastník řízení, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala určitá újma odstranitelná rozhodnutím dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 28, svazek 3, ročník 1998, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. září 2014, sp. zn. 28 Cdo 1649/2014). Z hlediska posouzení subjektivní přípustnosti dovolání lze přitom existenci případné újmy na právech účastníka posuzovat jen z procesního hlediska, nikoliv podle hmotného práva (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2001, sp. zn. 33 Odo 258/2001, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2011, sp. zn. 32 Cdo 3312/2010). Jestliže tedy dovolatelka podala dovolání za situace, kdy již v důsledku pravomocného rozhodnutí soudu nevykonávala funkci stálé opatrovnice opatrovankyně, pak je třeba uzavřít, že k podání tohoto dovolání není subjektivně legitimována. Nejvyšší soud proto dovolání dovolatelky podle §243c odst. 3 věty první a §218 písm. b) o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3, věta druhá, o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 4. 2021 JUDr. Pavel Vrcha, MBA předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/28/2021
Spisová značka:24 Cdo 3861/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.3861.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Účastníci řízení
Dovolání (vady)
Dotčené předpisy:§240 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-07-13