ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.1300.2021.2
sp. zn. 25 Cdo 1300/2021-149
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobců: a) L. S. , narozený XY, bytem XY, zastoupený advokátkou Mgr. Soňou Bernardovou, se sídlem Koliště 259/55, Brno, b) A. H. , narozená XY, bytem XY, zastoupená advokátkou Mgr. Soňou Bernardovou, se sídlem Koliště 259/55, Brno, proti žalovanému: H. K. , narozený XY, bytem XY, zastoupený advokátem Pavlem Uhlem, se sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5, o ochranu osobnosti, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 7 C 282/2019, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. ledna 2021, č. j. 71 Co 293/2020-114, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 1. 2021, č. j. 71 Co 293/2020-114, se s výjimkou části výroku I, jíž byly potvrzeny výroky I, II a VI rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 15. 6. 2020, č. j. 7 C 282/2019-81, odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 13. 1. 2021, č. j. 71 Co 293/2020-114, svým výrokem I potvrdil rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 15. 6. 2020, č. j. 7 C 282/2019-81, ve výrocích ukládajících žalovanému, aby se zdržel zveřejňování difamujících videoklipů na kanálu youtube.com (výroky I a II tohoto rozsudku), dále aby zveřejnil prostřednictvím svého youtubového účtu omluvná videa se stanoveným textem (výroky III a IV) a zaplatil žalobci a) částku 180.000 Kč a žalobkyni b) částku 35.000 Kč (výroky V a VI); odvolací soud rozhodl o povinnosti žalovaného k náhradě nákladů řízení.
Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadl žalovaný dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z toho, že napadené rozhodnutí spočívá na právních otázkách Nejvyšším soudem doposud neřešených, jakož i otázkách, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od dosavadní rozhodovací praxe, a to zejména otázek týkajících se prokazování skutkového základu přiměřené kritiky, postavení osob vystupujících na pozici ředitele továrny či srovnatelném postavení jakožto osob veřejně činných, zatížených povinností snášet vyšší míru kritiky, dále pak otázky hodnocení nadsázky kritiky v hybridních výrocích, případně též testování věcnosti a přiměřenosti hodnotících soudů, význam postoje původce k soudem posuzovanému sdělení a stanovení výše přiměřeného zadostiučinění v likvidační výši pro osobu s podprůměrným výdělkem. Dovolatel dále navrhl odložení vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu s poukazem na to, že by mu neprodleným výkonem rozhodnutí vznikla vážná újma. Uspokojení finančního plnění není s ohledem na jeho majetkové poměry dobře možné a případná exekuce by pro žalovaného byla nepřiměřenou zátěží, jejíž následky by v případě, že by napadené rozhodnutí neobstálo, byly nenahraditelné a v mnoho ohledech neřešitelné. Rovněž tak by byly neodčinitelné faktické důsledky omluvy prostřednictvím internetu, jakékoliv další rozhodnutí by na jejích účincích nic nezměnilo. Dovolatel poukázal i na to, že Nejvyšší soud pokládá při rozhodování o odkladu vykonatelnosti za podstatnou též skutečnost, že omluvu v podstatě nelze vzít zpět (odkázal v tomto na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 30 Nd 362/2016).
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby). Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016; ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17).
V posuzované věci lze dovodit reálnou hrozbu závažné újmy, jež by mohla vzniknout dovolateli, bylo-li by rozhodnutí vykonáno v plném rozsahu. Již vydané exekuční příkazy nasvědčují tomu, že tato hrozba je aktuální, přičemž vymožení přisouzených peněžitých plnění by zasáhlo do majetkové sféry, potažmo i existenční sféry žalobce, neboť postihuje nejen jeho úspory na účtu, vyplácenou mzdu, ale též obývanou nemovitost. Ve vztahu k uložené omluvě lze mít obdobně jako v případě řešeném usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 30 Nd 362/2016, za to, že i v tomto případě by její uveřejnění mohlo mít neodčinitelné faktické následky, došlo-li by ke změně či zrušení rozhodnutí, jež ji ukládá. Oproti tomu případný výkon rozhodnutí ohledně výroků, které žalovanému ukládají povinnost zdržet se zveřejňování difamačních videoklipů, pro žalovaného žádné zásadní negativní dopady mít nemůže. Kromě toho nelze mít dovolání za objektivně přípustné ve smyslu §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pro nedosažení bagatelního limitu v části, v jaké směřuje proti rozhodnutí o přisouzení částky 35.000 Kč. Dovolací soud dále zohlednil, že dovolání nemá vady, které by bránily jeho projednání, je včasné a mimo zmíněnou část přípustné, podle napadeného výroku lze nařídit výkon rozhodnutí nebo exekuci a odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníků řízení. Aniž by přitom dovolací soud jakkoli předjímal výsledek dovolacího řízení, podle obsahu spisu nelze úspěch dovolání zcela vyloučit. Nejvyšší soud proto odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, vyjma části týkající se povinnosti zdržet se zveřejňování videoklipů a uhradit žalobkyni b) částku 35.000 Kč, do doby právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 5. 2021
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu