ECLI:CZ:NS:2021:26.CDO.3923.2020.1
sp. zn. 26 Cdo 3923/2020-154
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci navrhovatele J. L. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Kotlářská 989/51, za účasti Společenství vlastníků pro dům XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného JUDr. Lenkou Dörrovou Čepkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Domažlická 145/6, o neplatnost usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm 215/2018, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, ze dne 13. května 2020, č. j. 8 Cmo 45/2020-126, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně (soud prvního stupně) usnesením ze dne 21. 11. 2019, č. j. 50 Cm 215/2018-104, zamítl návrh ze dne 27. 9. 2018, aby soud prohlásil rozhodnutí Společenství vlastníků pro dům XY, sídlem XY, IČO XY (dále jen „Společenství“) ze dne 28. 6. 2018 za neplatné (výrok I.), zároveň rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Olomouci (odvolací soud) usnesením ze dne 13. 5. 2020, č. j. 8 Cmo 45/2020-126, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (výrok I.), změnil jej ve výroku II. o nákladech řízení (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.).
Odvolací soud vyšel z toho, že Společenství dne 28. 6. 2019 schválilo rozhodnutím kroky směřující k výstavbě výtahu ve společných prostorách domu, přičemž hlasování bylo přítomno 16 vlastníků celkem s 88, 68 % majetkového podílu, pro přijetí návrhu hlasovalo 77, 36 % hlasů všech vlastníků a proti 11, 32 % všech vlastníků. S odkazem na §1206 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a stanovy Společenství uvedl, že výstavba výtahu představuje změnu stavby (ve využití společných prostor), k jejímuž schválení podle čl. VII. odst. 14 stanov je třeba 55 % hlasů všech členů Společenství, což bylo splněno. Hlasů všech vlastníků jednotek je třeba pouze pro přijetí rozhodnutí o změně účelu užívání stavby a o změně velikosti podílů na společných částech domu, o tyto případy se však nejedná. Neshledal ani tvrzený rozpor rozhodnutí se zákonem č. 183/2006 Sb., stavebním zákonem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), protože podle §184a odst. 1 ve spojení s §110 odst. 2 tohoto zákona se souhlasem s provedením stavebního záměru, který se přikládá k žádosti o vydání stavebního povolení, rozumí souhlas společenství vlastníků, jde-li o změnu dokončené stavby v bytovém spoluvlastnictví.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a za dosud neřešenou dovolacím soudem považoval otázku, jaký počet hlasů členů společenství je nutných k přijetí rozhodnutí o výstavbě výtahu ve vazbě na ustanovení §1206 o. z. a §1169 o. z., a dále otázku, kdo podává za společenství souhlas dle §184a odst. 1 stavebního zákona, jde-li o změnu dokončené stavby.
Dovolání není přípustné podle §237 o. s. ř., neboť předložené právní otázky již byly v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu vyřešeny a od jejich řešení se dovolací soud neodklání ani v posuzované věci.
Právní poměry účastníků, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, dovolací soud posuzoval vzhledem k okamžiku přijetí napadeného usnesení shromáždění dne 28. 6. 2019 podle o. z. ve znění do 30. 6. 2020.
Soudní praxe (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. l. 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010, uveřejněný pod č. 58/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, či ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3465/2017) je ustálena v závěru, že v případě žaloby podle §1209 odst. 1 o. z. soud pouze přezkoumává, zda shromáždění přijalo usnesení platně, tj. v souladu s právními předpisy a stanovami společenství. Dospěje-li k závěru, že nikoliv, vysloví – je-li dán důležitý důvod a mělo-li porušení právních předpisů závažné právní následky – jeho neplatnost.
Odvolací soud vyložil §1206 odst. 2 o. z. v návaznosti na stanovy Společenství v souladu s ustálenou judikaturou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2020, sp. zn. 26 Cdo 752/2020) , jestliže dovodil, že o. z. nestanoví pro rozhodnutí společenství vlastníků o schválení záměru změny stavby (domu) výstavbou osobního výtahu žádnou kvalifikovanou většinu a odkazuje v tomto směru na stanovy. Stanovy Společenství pak pro souhlas se změnou společných částí stavebními úpravami vyžadují souhlas 55% většiny hlasů všech členů společenství (srov. čl. VII. odst. 14), který byl dosažen.
Rozhodnutí o změně společných částí stavební úpravou je rozhodnutím, které lze je podřadit pod správu domu a pozemku v bytovém spoluvlastnictví dle §1189 o. z. a které patří do působnosti shromáždění [§1208 písm. f) bod 7 o. z.]. Od správy domu a pozemku je třeba odlišit rozhodnutí, která souvisejí s vlastnictvím či spoluvlastnictvím jednotlivých vlastníků jednotek (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3553/2017, a ze dne 11. 9. 2019, sp. zn. 26 Cdo 379/2019, uveřejněný pod č. 70/2020 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), k nimž patří změna prohlášení, kterou lze učinit pouze postupem podle §1169 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1301/2019). Z uvedených rozhodnutí také plyne, že vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru je z podstaty věci nutně omezeno v rozsahu, ve kterém je třeba respektovat nutnost hospodaření s budovou jako celkem (srov. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 51/2000). Práva jednotlivých vlastníků jsou pak omezena stejným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze 17. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 2323/2016 - ústavní stížnost podanou proti citovanému rozsudku Ústavní soud odmítl usnesením z 23. 5. 2017, sp. zn. II. ÚS 1066/17).
K otázce, zda náleží do pravomoci shromáždění vlastníků vyjádřit souhlas se stavebním záměrem, je-li stavebníkem společenství, dovolací soud předesílá, že podle skutkových zjištění vyplývajících z obsahu spisu bylo řízení o vydání stavebního povolení zahájeno dne 31. 10. 2017, proto se aplikuje stavební zákon ve znění účinném do 31. 12. 2017 (srov. čl. II, bod 10 přechodných ustanovení zákona č. 225/2017 Sb.). Z §110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona pak mimo jiné plyne, že je-li stavebníkem společenství vlastníků, předloží k žádosti o vydání stavebního povolení také smlouvu o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního předpisu (dále jen doklad o právu). Z textu zákona tak přímo plyne oprávnění i povinnost společenství vlastníků doložit k žádosti o vydání stavebního povolení na změnu stavby rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek (přijaté počtem hlasů, který - jako v daném případě - obvykle vyplývá ze stanov společenství). V tomto duchu ostatně vyznívá i judikatura správních soudů (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 2 As 426/2018, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2018, sp. zn. 48 A 23/2016).
Lze tedy uzavřít, že odvolací soud rozhodl podle shora uvedené judikatury, jestliže shledal, že napadené rozhodnutí shromáždění je platné, neboť je v souladu s právními předpisy a stanovami.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (resp. o odkladu právní moci) za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené (Ústavním soudem zdůrazněné) lhůtě. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí [§243 písm. a), b) o. s. ř.] - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 865/2016, nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4097/2017.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 4. 2021
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu