Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.04.2021, sp. zn. 27 Cdo 1442/2020 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.1442.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.1442.2020.1
sp. zn. 27 Cdo 1442/2020-156 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Doležalem v právní věci žalobce R. J. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Janou Lammelovou, advokátkou, se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 365/7, PSČ 779 00, proti žalovanému Honebnímu společenstvu Určice - Myslejovice , se sídlem v Dětkovicích 93, PSČ 798 04, identifikační číslo osoby 47918136, zastoupenému Mgr. Miroslavem Burgetem, advokátem, se sídlem v Prostějově, Aloise Krále 2640/10, PSČ 796 01, o vydání povolení k lovu, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 5 C 92/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2019, č. j. 17 Co 173/2019-120, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: [1] Okresní soud v Prostějově rozsudkem ze dne 27. 11. 2018, č. j. 5 C 92/2018-84, zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovanému vydat žalobci neomezené povolení k lovu platné do 31. 3. 2019 k loveckému lístku č. 252112 vydanému dne 27. 6. 2005 na dobu neurčitou, vydanému Městským úřadem v Prostějově, Odborem životního prostředí (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). [2] Krajský soud v Brně k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. [4] Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. [5] Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). [6] Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení §237 o. s. ř. (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1705/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1891/2013). [7] Dovolatel tomuto požadavku nedostál. V dovolání sice obsáhle polemizuje s právními závěry odvolacího soudu, avšak zcela rezignuje na jasnou a srozumitelnou formulaci konkrétní otázky hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení rozhodnutí odvolacího soudu závisí a ve vztahu k níž by vymezil některý z předpokladů přípustnosti dovolání uvedený v §237 o. s. ř. [8] Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srovnej např. závěry stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS st. 45/16). [9] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. 4. 2021 JUDr. Marek Doležal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/20/2021
Spisová značka:27 Cdo 1442/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.1442.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Myslivost
Vady podání
Dotčené předpisy:§21 odst. 1 písm. c) předpisu č. 449/2001Sb.
§21 odst. 2 předpisu č. 449/2001Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:06/21/2021
Podána ústavní stížnost sp. zn. III.ÚS 1806/21
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12