ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.279.2021.1
sp. zn. 27 Cdo 279/2021-301
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci žalobkyně M. K. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Kučerou, advokátem, se sídlem v Novém Boru, Sloupská 135, PSČ 473 01, proti žalované České republice – Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, PSČ 118 10, identifikační číslo osoby 00006947, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, PSČ 128 00, o zaplacení 520 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 8 C 310/2004, o žalobách pro zmatečnost podaných žalobkyní proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 6. 10. 2008, č. j. 35 Co 634/2008-161, rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 26. 8. 2008, č. j. 8 C 310/2004-130, a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 1. 12. 2008, č. j. 35 Co 605/2008-163, vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 65 C 5/2011, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 9. 2016, č. j. 4 Co 16/2016-141, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 9. 2015, č. j. 65 C 5/2011-120, zamítl žalobu pro zmatečnost podanou žalobkyní proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 6. 10. 2008, č. j. 35 Co 634/2008-161, a rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 26. 8. 2008, č. j. 8 C 310/2004-130, (výrok I.), zamítl žalobu pro zmatečnost podanou žalobkyní proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 1. 12. 2008, č. j. 35 Co 605/2008-163, (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
[2] K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Žalobkyně (prostřednictvím obecného zmocněnce) podala 27. 12. 2016 proti usnesení odvolacího soudu (které jí bylo doručeno 24. 10. 2016) dovolání, ve kterém pouze označila rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje (blanketní dovolání).
[4] Podáním ze dne 20. 2. 2017 dovolatelka požádala soud prvního stupně (mimo jiné) o ustanovení zástupce z řad advokátů. Městský soud v Praze o této žádosti rozhodl usnesením ze dne 26. 4. 2017, č. j. 65 C 5/2011-189, tak, že se žalobkyni zástupce z řad advokátů neustanovuje. Toto rozhodnutí (ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 11. 2017, č. j. 4 Co 178/2017-204, kterým bylo potvrzeno) nabylo právní moci dne 22. 12. 2017. Dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 11. 2017, č. j. 4 Co 178/2017-204, Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1827/2020-289, odmítl.
[5] Podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
[6] Podle §241 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy (odstavec 1). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odstavec 4).
[7] Podle §241a o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh) [odstavec 2]. K obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v §241, se nepřihlíží (odstavec 5).
[8] Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
[9] Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatelka v dovolání v projednávané věci nedostála.
[10] Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §243c odst. 1 věty první a §243f odst. 2 o. s. ř., neboť neobsahuje popis důvodu dovolání, vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (tj. které z hledisek uvedených v §237 o. s. ř. považuje za splněné), ani určení čeho se dovolatelka domáhá (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tyto vady nelze pokračovat.
[11] Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srov. např. důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14).
[12] Nad rámec uvedeného má Nejvyšší soud za potřebné doplnit, že k doplnění dovolání ze dne 30. 12. 2016 (podanému obecným zmocněncem dovolatelky dne 2. 1. 2017) dovolací soud podle §241a odst. 5 o. s. ř. nepřihlížel, neboť nebylo sepsáno k tomu oprávněnou osobou (srov. §241 odst. 4 o. s. ř.).
[13] Nejvyšší soud nemohl přihlédnout ani k doplnění dovolání podanému advokátem dovolatelky Mgr. Petrem Kučerou dne 1. 11. 2020 (doručenému Nejvyššímu soudu 3. 11. 2020), neboť toto podání bylo podáno po uplynutí lhůty pro doplnění náležitostí dovolání, která počala běžet ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti dovolatelky o ustanovení zástupce (22. 12. 2017) a uplynula 22. 2. 2018 (srov. §241b odst. 3 o. s. ř.).
[14] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
[15] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 2. 2021
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu