ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.4340.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 4340/2019-84
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Ivo Waldera a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatelky T. R. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Michalem Franěm, advokátem, se sídlem v Praze 1, Truhlářská 1108/3, PSČ 110 00, za účasti Družstva Amurská, bytového družstva , se sídlem v Praze 10, Amurská 1222/4, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 25713540, zastoupeného Mgr. Ivanem Brambaški, advokátem, se sídlem v Praze 1, U Prašné brány 1079/3, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 121/2016, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 5. 2019, č. j. 6 Cmo 98/2018-64, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Navrhovatelka je povinna zaplatit Družstvu Amurská, bytovému družstvu, na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 2. 11. 2016 se navrhovatelka domáhala určení neplatnosti všech usnesení přijatých dne 4. 10. 2016 na členské schůzi (dále jen „členská schůze“) Družstva Amurská, bytového družstva (dále jen „družstvo“), z důvodu svolání členské schůze členy představenstva, jejichž funkce zanikla, a alternativně, nebude-li soudem přijata argumentace navrhovatelky, neplatnosti pouze usnesení ve znění „Spoluvlastnický podíl na nebytové jednotce č. 1220/101 (restaurace) je nadále převoditelný pouze zároveň s převodem bytové jednotky. Toto ustanovení se nevztahuje na přechod vlastnického práva, v případě dědictví a na převod podílu na osoby blízké v řadě přímé, jejichž výčet stanoví platný zákon.“ (dále jen „usnesení“), z důvodu omezení budoucího vlastnictví „podílu na nebytové jednotce“ a překročení rozsahu určeného pozvánkou na členskou schůzi.
[2] Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 11. 2017, č. j. 79 Cm 121/2016-40, návrh zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[3] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání navrhovatelky usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[4] Přitom vyšel mimo jiné z toho, že neshledal rozpor napadených usnesení členské schůze družstva se zákonem nebo stanovami. Členská schůze byla řádně svolána oprávněnými osobami a bezvadnou pozvánkou. Jde-li o námitku omezení vlastnických práv k nebytové jednotce, odvolací soud uzavřel, že tato byla uplatněna až po uplynutí „prekluzivní lhůty“ a je z ní dále zřejmé, že až na podkladě napadeného usnesení „se toto omezení má stát ujednáním ve smlouvě o převodu (…) spoluvlastnického podílu k nebytovému prostoru“.
[5] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[6] Námitka dovolatelky, podle které usnesením členské schůze došlo k „omezení vlastnického práva neomezeného a neurčitého počtu osob“, nepřípustně zpochybňuje skutkové závěry, na jejichž základě odvolací soud vybudoval své právní posouzení věci. Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy nižších stupňů, však v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v §241a odst. 1 o. s. ř. vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatelka k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2125/2014, a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4097/2014).
[7] Odvolací soud vyšel totiž (stejně jako samotná navrhovatelka v návrhu) z toho, že napadeným usnesením byly určeny další podmínky, jež se teprve mají stát ujednáním v budoucí smlouvě o převodu spoluvlastnického podílu nebytového prostoru (budou-li oběma stranami smlouvy akceptovány), nikoliv jednostranně zasaženo do vlastnických práv.
[8] Namítá-li dovolatelka, že odvolací soud nesprávně vyhodnotil otázku svolání členské schůze neoprávněnými osobami, opomíjí, že na řešení této otázky napadené usnesení nespočívá.
[9] Odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) totiž založil napadené rozhodnutí pouze na závěru, podle něhož klesl-li počet členů představenstva pod polovinu, nemohlo dojít k doplňující volbě, ale k nové volbě, a vyšel z toho, že členská schůze byla svolána řádně zvoleným představenstvem. Tento závěr dovolatelka nenapadá, a tudíž jej dovolacímu přezkumu ani neotevírá.
[10] Podle §237 o. s. ř. je jedním z předpokladů přípustnosti dovolání skutečnost, že na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva napadené rozhodnutí závisí, tedy že odvolacím soudem vyřešená právní otázka je pro jeho rozhodnutí určující (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2020, sp. zn. 27 Cdo 291/2020).
[11] Dovolatelka namítá rovněž vady řízení (nesplnění požadavků na odůvodnění napadeného rozhodnutí, závěr o nevčasném uplatnění námitky „zasahování do vlastnického práva“). Nejvyšší soud připomíná, že námitka vad řízení sama o sobě nemůže založit přípustnost dovolání, neboť není způsobilým dovolacím důvodem (§241a odst. 1 o. s. ř.), a dovolací soud k vadám řízení přihlíží pouze tehdy, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 o. s. ř.).
[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 29. 6. 2021
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu