ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.65.2021.1
sp. zn. 27 Cdo 65/2021-156
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce H. G. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Martinem Soppe, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Malé náměstí 125/16, PSČ 500 03, proti žalované Alfa Plastik, a. s. , se sídlem v Bruntále, Opavská 1435/45, PSČ 792 01, identifikační číslo osoby 60793791, zastoupené Mgr. Ing. Markem Švehlíkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Purkyňova 74/2, PSČ 110 00, o zaplacení 2.473.250 Kč s příslušenstvím, o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost podaných žalobcem proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. 2. 2018, č. j. 10 C 161/2016-189, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 8. 2018, č. j. 47 Co 120/2018-299, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 13 C 359/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 6. 2020, č. j. 47 Co 117/2020-98, takto:
I. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 6. 2020, č. j. 47 Co 117/2020-98, se v prvním výroku, v části, jíž odvolací soud potvrdil výrok I. usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17. 2. 2020, č. j. 13 C 359/2018-71, v rozsahu, jímž soud prvního stupně odmítnul žalobu pro zmatečnost ze dne 17. 10. 2018, a v druhém výroku, jakož i usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17. 2. 2020, č. j. 13 C 359/2018-71, ve výroku I. v rozsahu, jímž soud prvního stupně odmítnul žalobu pro zmatečnost ze dne 17. 10. 2018, a ve výroku II., ruší a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
II. Ve zbytku se dovolání žalobce odmítá .
Odůvodnění:
[1] Žalobou na obnovu řízení ze dne 16. 10. 2018 doručenou Okresnímu soudu v Hradci Králové dne 25. 10. 2018 a žalobou pro zmatečnost ze dne 17. 10. 2018 doručenou témuž soudu dne 26. 10. 2018, doplněnými podáním ze dne 25. 1. 2020 (dále též jen „žaloby“), se žalobce domáhá zrušení rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. 2. 2018, č. j. 10 C 161/2016-189, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 8. 2018, č. j. 47 Co 120/2018-299, z důvodů podle §228 odst. 1 písm. a) a §229 odst. 1 písm. b), c) a odst. 2 písm. a), b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
[2] Žalobu na obnovu řízení žalobce odůvodnil zejména tím, že soudy obou stupňů nesprávně zamítly jeho žalobu o zaplacení 2.473.250 Kč s příslušenstvím, když posoudily jako důvodnou námitku promlčení vznesenou žalovanou. Žalobce namítá, že se soudy nezabývaly tím, zda správce konkursní podstaty podal návrh na pokračování v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 Cm 677/98, ve kterém žalobce uplatňoval totožný nárok jako v poměrech nyní projednávané věci, když byl na majetek žalobce prohlášen konkurs usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 12 K 37/2002, ani tím, zda byla vymáhaná pohledávka zapsána do konkursní podstaty. Dále namítá, že v rámci odvolacího řízení nebylo nařízeno jednání, že rozhodnutí soudů obou stupňů vychází ze skutkového zjištění nemajícího oporu v provedeném dokazování a jsou zcela chaotická a že tvrzení odvolacího soudu, podle něhož žaloba o zaplacení 2.473.250 Kč s příslušenstvím byla podána po uplynutí subjektivní a objektivní promlčecí doby, není pravdivé.
[3] V žalobě pro zmatečnost žalobce navíc kromě tvrzení uvedených v žalobě na obnovu řízení (posuzováno podle obsahu) uvedl, že mu byla postupem odvolacího soudu odňata možnost jednat před soudem a že Krajský soud v Ostravě ve stejné věci již dříve zahájil řízení vedené pod sp. zn. 3 Cm 677/98, které dosud nebylo ukončeno, neboť usnesení ze dne 22. 7. 2004, č. j. 3 Cm 677/98-117, kterým Krajský soud v Ostravě zastavil výše uvedené řízení pro nezaplacení soudního poplatku, je „nepřípustné, a proto se nemohlo stát účinným“, jelikož bylo vydáno v době, kdy byl na majetek žalobce již prohlášen konkurs.
[4] Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 17. 2. 2020, č. j. 13 C 359/2018-71, žaloby odmítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení o žalobách (výrok II.).
[5] Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 19. 6. 2020, č. j. 47 Co 117/2020-98, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[6] Soudy obou stupňů vyšly z toho, že:
1) Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 13. 1. 2020, č. j. 13 C 359/2018-65, žalobce vyzval, aby žaloby doplnil tak, že budou splňovat náležitosti obsažené v §232 odst. 1 o. s. ř., tedy aby konktrétně uvedl, v jakém rozsahu napadá rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. 2. 2018, č. j. 10 C 161/2016-189, důvod obnovy řízení v souladu s §228 o. s. ř. a důvod žaloby pro zmatečnost podle §229 o. s. ř., vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že žaloby jsou podány včas (tři měsíce od doby, kdy se žalobce dozvěděl o důvodu obnovy řízení a tři měsíce od doručení napadeného rozhodnutí), označení důkazů, jimiž má být důvodnost žalob prokázána a čeho se žalobami domáhá. Žalobce byl zároveň poučen, že pokud žaloby podle pokynu nedoplní, a v řízení pro tento nedostatek nebude možno pokračovat, budou žaloby usnesením odmítnuty.
2) Žalobce ve vyjádření ze dne 25. 1. 2020 uvedl, že žaloby podal včas. Co se týče sdělení důvodů pro obnovu řízení a pro zmatečnost, žalobce v tomto vyjádření odkázal na §228 a 229 o. s. ř., aniž by soudu uvedl jediný důvod, pro který jsou podané žaloby přípustné. Důkazy k prokázání přípustnosti žalob žalobce neoznačil vůbec.
[7] Na takto ustaveném základě odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, podle něhož žaloby neobsahovaly konkrétní důvod, pro který byly podány, což je činilo neprojednatelnými. Jelikož pro tento nedostatek nešlo v řízení o žalobách pokračovat, soud žaloby odmítl podle §43 odst. 2 o. s. ř.
[8] Odvolací soud uvedl, že v §228 a 229 o. s. ř., které žalobce citoval ve vyjádření ze dne 25. 1. 2020, „je upraveno několik různých konkrétních důvodů, pro které lze žalobu podat. Aby mohl soud posoudit, zda byly žaloby podány oprávněně, muselo by mu být známo, který konkrétní důvod žalobce uplatnil. Žalobce tak např. mohl tvrdit, že existují nové skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl dříve použít, že lze provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení, že některý z účastníků neměl způsobilost být účastníkem řízení, že účastník řízení neměl procesní způsobilost, že rozhodoval vyloučený soudce, že soud nebyl správně obsazen apod.“.
[9] Podle odvolacího soudu „důvodem obnovy řízení ani žaloby pro zmatečnost nemůže být pouhá skutečnost, že žalobce není spokojen s předchozím rozhodnutím soudu (založeném na závěru o promlčení uplatněného práva). Žaloba na obnovu řízení i žaloba pro zmatečnost musí být založeny na specifických skutečnostech, které soud o těchto žalobách rozhodující jako jediné zkoumá. Žádnou z těchto žalob naopak nelze využít jako instrument k obecnému přezkumu rozhodnutí okresního soudu. Takovému obecnému přezkumu slouží odvolání jakožto základní a univerzální opravný prostředek“.
[10] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky procesního práva (podle obsahu dovolání otázka podstatných náležitostí žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
[11] Dovolatel, odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1093/2010, a ze dne 6. 5. 2010, sp. zn. 21 Cdo 5339/2008, má za to, že „jeho žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost obsahovaly všechny nezbytné náležitosti ve smyslu ust. §42 odst. 4 a §232 o. s. ř. včetně konkrétního (zákonného) důvodu, netrpěly vadami a byly tedy projednatelné, a že v řízení bylo možno pokračovat, resp. že nebyly splněny podmínky pro jejich odmítnutí pro vady postupem podle ust. §43 odst. 2 o. s. ř.“.
[12] Dovolatel rovněž namítá, že „zatímco v samotném nalézacím řízení vedeném u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 10 C 161/2016 byl zastoupen advokátem, který mu byl k jeho žádosti soudem ustanoven dle §30 o. s. ř., tak žádosti dovolatele o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o žalobách okresní soud nevyhověl“.
[13] Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[14] Žalovaná ve vyjádření k dovolání žalobce navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako vadné odmítl.
[15] Dovolání není přípustné, napadá-li dovolatel první výrok usnesení odvolacího soudu v části, jíž odvolací soud potvrdil výrok I. usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17. 2. 2020, č. j. 13 C 359/2018-71, v rozsahu, jímž soud prvního stupně odmítnul žalobu na obnovu řízení ze dne 16. 10. 2018. Nejvyšší soud proto dovolání v této části podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. odmítl.
[16] Závěr odvolacího soudu, podle něhož tvrzeními uvedenými v odstavci [2] dovolatel uplatňovaný důvod obnovy řízení v žalobě na obnovu řízení ani přes výzvu neuvedl, a proto žaloba na obnovu řízení trpí vadou, jež brání pokračování v řízení, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že uvedení důvodu žaloby na obnovu řízení v sobě zahrnuje požadavek, aby žaloba obsahovala jeho – po skutkové stránce (dostatečně určité a srozumitelné) – vylíčení tak, aby bylo nepochybné, jaký z důvodů obnovy řízení uvedených v ustanovení §228 o. s. ř. se uplatňuje, tedy aby bylo možné taková skutková tvrzení subsumovat pod některý ze zákonem stanovených důvodů obnovy řízení; nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení zákona, ve kterém je důvod obnovy řízení obsažen (srovnej shora citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1093/2010, a na ně navazující rozhodnutí).
[17] Důvody žaloby na obnovu řízení uvedené v odstavci [2] totiž obsahově neodpovídají důvodům obnovy řízení uvedeným v §228 odst. 1 o. s. ř., tj. nejde o skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které dovolatel bez své viny nemohl použít v původním řízení, ani o důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení.
[18] Dovolání je však přípustné podle §237 o. s. ř. pro řešení otázky týkající se splnění podstatných náležitostí žaloby pro zmatečnost, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
[19] Podle §229 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout také pravomocný rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz) nebo elektronický platební rozkaz, jestliže v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení [odstavec 2 písm. a)]. Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem (odstavec 3 věta první).
[20] Podle §232 odst. 1 o. s. ř. žaloba musí vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá.
[21] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že:
1) Při úvaze, jak má být důvod zmatečnosti v žalobě pro zmatečnost uveden, je třeba v první řadě vzít v úvahu, že §229 odst. 1 až 4 o. s. ř. vymezují jen skutkové podstaty, kterými může (a smí) být zdůvodněna žaloba pro zmatečnost.
2) Pro závěr, zda napadené rozhodnutí opravdu trpí zmatečností, je však třeba zjistit, zda skutečně došlo k porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, které ve smyslu §229 odst. 1 až 4 o. s. ř. představují zmatečnosti, popřípadě zda je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo. Důvod zmatečnosti je proto třeba v žalobě pro zmatečnost uvést nejen tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů uvedených v §229 odst. 1 až 4 o. s. ř. byl uplatněn, ale současně způsobem, aby bylo nepochybné, v čem (v jakém konkrétním protiprávním stavu nebo postupu) je spatřován; jen taková konkretizace důvodu zmatečnosti umožní soudu rozhodujícímu o žalobě pro zmatečnost posoudit, zda napadené rozhodnutí vskutku trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (zmatečností), a zda je nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby takové pravomocné rozhodnutí bylo odklizeno.
Srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2013, sp. zn. 21 Cdo 4119/2011, uveřejněné pod číslem 52/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a na ně navazující rozhodnutí.
[22] V poměrech projednávané věci odvolací soud dospěl k závěru, podle něhož žaloba pro zmatečnost trpí vadou, jež brání pokračování v řízení, aniž se zabýval tvrzeními vylíčenými v žalobě pro zmatečnost, které jsou uvedeny v odstavci [3]. Z těchto tvrzení je přitom nepochybné, v čem dovolatel spatřoval důvody zmatečnosti, když tyto obsahově odpovídají důvodům zmatečnosti uvedeným v §229 odst. 2 písm. a) a odst. 3 o. s. ř. Soudu prvního stupně proto nic nebránilo v tom, aby žalobu pro zmatečnost projednal a rozhodl o ní. Neposoudil-li tudíž odvolací soud okolnosti vylíčené v žalobě pro zmatečnost jako důvody zmatečnosti, je jeho právní posouzení věci nesprávné.
[23] Je-li dovolání přípustné, přihlíží Nejvyšší soud z úřední povinnosti i ke zmatečnostním vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§242 odst. 3 o. s. ř.). Takovou jinou vadu spatřuje dovolatel v tom, že mu soudy v řízení o žalobách neustanovily zástupce z řad advokátů, ačkoliv k tomu byly splněny zákonem stanovené podmínky.
[24] Touto námitkou však dovolatel ve skutečnosti vyjadřuje nesouhlas s usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17. 4. 2020, č. j. 13 C 359/2018-89, které nabylo právní moci dne 12. 5. 2020 a jímž bylo rozhodnuto, že se žádost dovolatele o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítá; vzhledem k uvedenému pravomocnému rozhodnutí soudu se Nejvyšší soud nemůže zabývat posouzením otázky, zda u dovolatele byly v řízení o žalobách dány předpoklady pro ustanovení zástupce podle ustanovení §30 o. s. ř., a to ani formou předběžné otázky (srovnej např. shora citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5339/2008).
[25] Odvolací soud přesto zatížil řízení o žalobě pro zmatečnost zmatečnostní vadou uvedenou v §229 odst. 1 písm. e) o. s. ř.
[26] Podle §229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící.
[27] Podle §14 odst. 3 o. s. ř. z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali.
[28] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že úprava obsažená v §14 odst. 3 o. s. ř., jež z rozhodování věci vylučuje soudce, který vydal rozhodnutí napadené žalobou pro zmatečnost nebo věc, jež vyústila v rozhodnutí napadené žalobou pro zmatečnost, projednával, je odůvodněna poměrem soudce k věci. Důvod vyloučení soudce uvedený v §14 odst. 3 o. s. ř. je založen na úvaze, podle níž posouzení přípustnosti a důvodnosti žaloby pro zmatečnost vyžaduje přezkoumání řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí napadeného žalobou pro zmatečnost (a tudíž samotného rozhodnutí) se zřetelem k tomu, zda trpí hrubými vadami (zmatečnostmi). Zákon vychází z toho, že takové posouzení by měl učinit soudce jiný, a proto vylučuje toho soudce, který žalobou pro zmatečnost napadené rozhodnutí vydal, nebo tuto věc projednával; soudce však není vyloučen z projednávání a rozhodování věci po kasačním výsledku řízení o této žalobě (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4198/2008, a ze dne 13. 10. 2009, sp. zn. 21 Cdo 2229/2008, či usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 174/06).
[29] Je-li soudce podle §14 odst. 3 o. s. ř. vyloučen z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost, nemůže v řízení o takové žalobě činit žádné úkony, a proto ani nemůže rozhodovat o odmítnutí žaloby pro zmatečnost podle §43 odst. 2 o. s. ř.
[30] Jak vyplývá ze spisu, žalobou pro zmatečnost napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 8. 2018, č. j. 47 Co 120/2018-299, vydali soudci Mgr. Martina Borovcová, JUDr. Romana Nováková a Mgr. Tomáš Liskovský.
[31] Soudkyně Mgr. Martina Borovcová a JUDr. Romana Nováková přitom v řízení o žalobě pro zmatečnost rozhodovaly i o odvolání dovolatele proti usnesení ze dne 17. 2. 2020, č. j. 13 C 359/2018-71, jímž soud prvního stupně odmítnul žalobu pro zmatečnost ze dne 17. 10. 2018, ačkoliv byly podle §14 odst. 3 o. s. ř. z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost vyloučeny.
[32] Z tohoto důvodu a z důvodu, že právní posouzení dovolatelem otevřené otázky týkající se splnění podstatných náležitostí žaloby pro zmatečnost není správné (dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem), Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), napadené usnesení odvolacího soudu podle §243e odst. 1 o. s. ř. v uvedeném rozsahu zrušil včetně závislého výroku o náhradě nákladů řízení. Důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na rozhodnutí soudu prvního stupně; Nejvyšší soud proto v uvedeném rozsahu zrušil i je a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
[33] Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§243g odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř., §226 odst. 1 o. s. ř.).
[34] V novém rozhodnutí soud rozhodne i o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího (§243g odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 12. 2021
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu