ECLI:CZ:NS:2021:27.ND.331.2021.1
sp. zn. 27 Nd 331/2021-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Ivo Waldera v právní věci žalobkyně Silesia spektrum a. s. , se sídlem v Ostravě, Chopinova 550/3, Přívoz, PSČ 702 00, identifikační číslo osoby 28564685, proti žalované Českomoravské záruční a rozvojové bance, a. s. , se sídlem v Praze 1, Jeruzalémská 964/4, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 44848943, o zaplacení 2.080.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 14 C 75/2021, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 14 C 75/2021, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí jinému soudu.
Odůvodnění:
[1] V návrhu na vydání platebního rozkazu ze dne 16. 2. 2021 žalobkyně navrhla, aby byla v záhlaví označená věc přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě s tím, že „veškeré okolnosti se týkají pobočky v Ostravě, kde došlo k podpisu Záruční listiny, kde byl rovněž uplatněn nárok na plnění a kde má sídlo i žalobkyně“; dále svůj návrh odůvodnila tím, že veškeré listiny a případní svědkové se nacházejí či mají bydliště v Ostravě.
[2] Žalovaná s návrhem žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě nesouhlasila.
[3] Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
[4] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba jako výjimku vykládat restriktivně. K tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[5] Obecně platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, či ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 29 Nd 131/2015).
[6] V situaci, kdy žalobkyně svůj návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě odůvodnila vzdáleností mezi místem vzniku pohledávky, místem jejího sídla a bydlišť případných svědků a mezi sídlem Obvodního soudu pro Prahu 1, Nejvyšší soud naplnění předpokladů pro přikázání věci k označenému soudu, jímž by došlo k prolomení zásady vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, neshledal.
[7] Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 8. 2021
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu