ECLI:CZ:NS:2021:27.ND.585.2021.1
sp. zn. 27 Nd 585/2021
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně VICTORIA, a. s. , se sídlem v Praze 6, Na Dionysce 1754/6, identifikační číslo osoby 61860867, zastoupené JUDr. Josefem Haščákem, Ph.D., advokátem se sídlem v Kynšperku nad Ohří, Jana Nerudy 868/22, PSČ 357 51, proti žalovanému J. Š. , narozenému XY, bytem XY, o zaplacení 4.800.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cm 194/2010, o námitce podjatosti uplatněné žalovaným v řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, č. j. 33 Nd 60/2021-9, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Nd 259/2021, takto:
Námitka podjatosti soudce a soudkyň Nejvyššího soudu JUDr. Miroslava Feráka, JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Nd 259/2021 se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 9. 2021, č. j. 26 Nd 259/2021-769, zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, č. j. 33 Nd 60/2021-9 (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 11. 11. 2021 uplatnil žalovaný námitku podjatosti proti soudci Nejvyššího soudu JUDr. Miroslavu Ferákovi a soudkyním Nejvyššího soudu JUDr. Pavlíně Brzobohaté a JUDr. Jitce Dýškové, kteří jako členové rozhodujícího senátu 26 uvedené rozhodnutí vydali.
[3] Tuto námitku žalovaný odůvodňuje „závadovým a protizákonným jednáním senátu JUDr. Feráka“, které spatřuje v tom, že dosud „neobdržel informaci“ o zahájení řízení a o „přidělení námitky podjatosti vůči senátu 33 Nd JUDr. Dudy do senátu 26 Nd JUDr. Feráka“, a ani poučení podle §15a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Dále žalovaný uvádí, že v projednávané věci (vedené pod sp. zn. 4 Cm 194/2010) nebyla podána žaloba a nemůžou tak být ani vedena řízení u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Nd 60/2021 a 26 Nd 259/2021 a napadá „tvrzení senátu JUDr. Feráka, že rozhodnutí NS nelze napadnout žalobou pro zmatečnost“. Závěrem žalovaný „navrhuje ověřit, zda se nejedná o neoprávněné krytí zájmů kolegů – soudců ze senátu JUDr. Feráka“ a „krytí protizák. jednání soudkyně MěS JUDr. L. Dolejšové“.
[4] Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
[5] Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Podle §15a odst. 2 o. s. ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
[7] Podle §16 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu (odstavec 1). Opožděně podanou námitku (§15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne (odstavec 2).
[8] Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalovaný uplatnil námitku podjatosti včas.
[9] Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.
[10] Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení, viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 83). Srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014, ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 29 Nd 391/2015, ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 27 Nd 144/2017, či ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 30 Nd 38/2018.
[11] Uplatnil-li proto žalovaný námitku podjatosti soudce a soudkyň Nejvyššího soudu JUDr. Miroslava Feráka, JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové až poté, co řízení o žalobě pro zmatečnost vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Nd 259/2021 skončilo, učinil tak opožděně.
[12] Nadto Nejvyšší soud dodává, že námitka podjatosti by nebyla důvodná ani v případě, že by byla uplatněna v rámci probíhajícího řízení, neboť žalovaný ji odůvodňuje skutečnostmi, které zákon v ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. jako důvod k vyloučení soudce vylučuje.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 12. 2021
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu