ECLI:CZ:NS:2021:28.CDO.2924.2021.1
sp. zn. 28 Cdo 2924/2021-738
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobců a) Z. Š. , narozené XY, bytem v XY, b) J. U., narozeného XY, bytem v XY, obou zastoupených Mgr. Martinem Mládkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ostrovní 2064/5, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu , se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, identifikační číslo osoby: 01312774, zastoupené JUDr. Janem Brodcem, LL.M., Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 18 C 107/2018, o dovoláních žalobců a žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. srpna 2021, č. j. 20 Co 100/2021-692, o návrhu žalované na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. srpna 2021, č. j. 20 Co 100/2021-692, takto:
I. Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. srpna 2021, č. j. 20 Co 100/2021-692, se zamítá .
II. Právní moc rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. srpna 2021, č. j. 20 Co 100/2021-692, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Okresní soud v Hradci Králové (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. 2. 2021, č. j. 18 C 107/2018-600, nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobci smlouvu o bezúplatném převodu specifikovaných pozemků (mimo jiného i pozemku parc. č. XY v obci XY a katastrálním území XY, a pozemků parc. č. XY a parc. č. XY v obci a katastrálním území XY – dále „předmětné pozemky“), které jsou ve vlastnictví České republiky, podle ustanovení §11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů – dále „zákon o půdě“ (výrok I.). Dále zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle žalované ohledně žalobci požadovaných pozemků v katastrálním území XY a v obci XY a katastrálním území XY (výrok II.). Rozhodl také o povinnosti žalované nahradit žalobcům k rukám jejich zástupce náklady řízení ve výši 209.939,50 Kč (výrok III.).
K odvolání žalobců i žalované Krajský soud v Hradci Králové (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 3. 8. 2021, č. j. 20 Co 100/2021-692, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a žalované uložil povinnost nahradit žalobcům k rukám jejich zástupce náklady řízení ve výši 76.149,- Kč (výrok II.).
Proti rozsudku odvolacího soudu doručenému dovolatelce dne 18. 8. 2021 bylo podáno dovolání, jež bylo doručeno do datové schránky soudu prvního stupně dne 22. 9. 2021 (dovolání proti té části výroku I., v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na vyslovení povinnosti žalované uzavřít se žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. č. XY, podali i žalobci). Dovolatelka vymezuje přípustnost dovolání odkazem na ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“). Má za to, že dovolání je přípustné pro odklon odvolacího soudu od ustálené rozhodovací praxe soudu dovolacího při posouzení právní otázky převoditelnosti předmětných pozemků coby pozemků náhradních ve smyslu ustanovení §11a odst. 1 zákona o půdě na oprávněné osoby. Uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.).
V rámci podaného doplnění dovolatelka navrhla odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku odvolacího soudu. Vyjadřuje přesvědčení, že o zdlouhavém až nemožném navrácení vlastnického práva žalované k předmětným pozemkům do původního právního stavu v případě, že by rozhodnutí, které tvoří podklad pro jejich převod na oprávněné osoby, bylo dovolacím soudem zrušeno.
Žalobci se k návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nevyjádřili.
Podle ustanovení §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné
a přípustné (subjektivně i objektivně),
2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4) podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v §237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v §241a odst. 1 o. s. ř.,
5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu. Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá povinnosti k nepeněžitému plnění (bezúplatný převod pozemku), je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující, do jaké míry lze reparovat jinak právně bezvadné důsledky neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce v poměrech povinného (dovolatele), byl-li by v dovolacím řízení úspěšný.
Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz ), že dovolání žalované nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně [podala je žalovaná jako účastník, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srovnej např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3526/2017, jež je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz , a judikaturu dovolacího soudu v tomto rozhodnutí uvedenou)]
i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení §237 a §241a odst. 1 o. s. ř. Dovolací soud ovšem neshledal naplnění dalšího nezbytného důvodu k vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Podle dovoláním napadeného rozhodnutí totiž nelze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, neboť pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle toto prohlášení nahrazují (§161 odst. 3 o. s. ř.). Z povahy věci je pak vyloučeno nucené vymožení povinnosti k prohlášení vůle žalovaným, pokud je tato vůle prohlášena přímo soudním rozhodnutím (k nemožnosti nařídit výkon rozhodnutí nebo exekuci rozsudků nahrazujících prohlášení vůle srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. 20 Cdo 813/2004). Ve vztahu k výroku soudního rozhodnutí, jímž byla žalované pravomocným soudním rozhodnutím uložena povinnost k peněžitému plnění (o nákladech odvolacího řízení, respektive potvrzen rozsudek osudu prvního stupně i ve výroku o nákladech prvostupňového řízení), jednak platí, že žalovaná ohledně nich v návrhu na odklad vykonatelnosti ničeho netvrdí, a dále je pojmově vyloučeno, aby bylo přistoupeno k výkonu rozhodnutí či provedení exekuce u těch povinností uložených pravomocným soudním rozhodnutím, u nichž je běh pariční lhůty odvislý od nabytí právní moci, jejíž účinky by mohly být případně odloženy (to neplatí pouze u výroků soudních rozhodnutí, které jsou předběžně vykonatelné, avšak o takový případ v projednávané věci nejde).
Dovolatelka argumentaci obsaženou v dovolání stricto sensu váže pouze k návrhu na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu, přičemž namítá, že v případě zrušení dovoláním dotčeného rozhodnutí, jež je podkladem pro převod vlastnického práva k předmětným pozemkům na žalobce, by musela podstoupit zdlouhavý až nemožný proces navracení vlastnických poměrů do původního stavu, čímž by byla závažně ohrožena na svých právech.
Dovolací soud v poměrech projednávané věci přihlédl k tomu, že případná dispozice s pozemky, jež byly napadeným rozhodnutím žalobcům přiřknuty jako náhradní, by mohla mít za následek závažné ohrožení, popřípadě i porušení, práv dovolatelky, jež by v případě zrušení dovoláním dotčeného rozhodnutí odvolacího soudu bylo jen velmi obtížně reparovatelné. Právní vztahy týkající se předmětných pozemků by měly zůstat i vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny.
Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) na základě shora uvedeného návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. srpna 2021, č. j. 20 Co 100/2021-692, jako nedůvodný zamítl; návrhu na odklad právní moci citovaného rozsudku odvolacího soudu však vyhověl [§243 písm. a) a b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 10. 2021
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu