ECLI:CZ:NS:2021:29.CDO.3533.2021.1
sp. zn. 29 Cdo 3533/2021-104
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Rostislava Krhuta v právní věci žalobce ASPERA elektro s. r. o. , se sídlem v Českých Budějovicích, Křižíkova 734/1, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 07 69 90 85, zastoupeného Mgr. Stanislavem Bílkem, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Křižíkova 734/1, PSČ 370 01, proti žalovaným 1) DIGIVOLT s. r. o. , se sídlem v Praze 5, Holečkova 789/49, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 01 62 17 85, a 2) R. T. , narozenému XY, bytem XY, oběma zastoupeným Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem, se sídlem v Příbrami, Na Flusárně 168, PSČ 261 01, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 40 Cm 64/2021, o dovolání žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. září 2021, č. j. 2 Cmo 247/2021-96, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích směnečným platebním rozkazem ze dne 27. května 2021, č. j. 40 Cm 64/2021-22, uložil žalovaným [1) DIGIVOLT s. r. o a 2) R. T.], aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci (ASPERA elektro s. r. o.) směnečný peníz ve výši 1.000.000,- Kč s 6% úrokem od 3. února 2021 do zaplacení, směnečnou odměnu 3.333,33 Kč a náklady řízení.
Proti směnečnému platebnímu rozkazu podali žalovaní námitky a současně vznesli námitku místní nepříslušnosti soudu prvního stupně.
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 19. července 2021, č. j. 40 Cm 64/2021-88, zamítl žalovanými uplatněnou námitku místní nepříslušnosti.
Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaných usnesením ze dne 22. září 2021, č. j. 2 Cmo 247/2021-96, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Odvolací soud – vycházeje z ustanovení §11 odst. 1, §84, §85a, §87 písm. e) a §89 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) – shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že Krajský soud v Českých Budějovicích je místně příslušným soudem podle bydliště druhého žalovaného a současně i místně příslušným soudem i podle platebního místa směnky.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jehož přípustnost spatřují v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené (v dovolání specifikované) rozhodovací praxe dovolacího soudu, když se nezabýval všemi skutečnostmi, které dovolatelé v průběhu řízení uvedli, v důsledku čehož zůstalo rozhodnutí odvolacího soudu nepřezkoumatelné a nezákonné.
Dovolatelé akcentují, že první žalovaný měl k datu zahájení řízení (19. března 2021) sídlo v působnosti Městského soudu v Praze. Současně zdůrazňují, že místní příslušnost Krajského soudu v Českých Budějovicích nemůže být dána ani podle ustanovení §87 odst. 1 písm. e) o. s. ř., když směnka, na základě které vydal soud prvního stupně směnečný platební rozkaz, je neplatná z důvodu „neurčitosti místa placení směnky, neautentičnosti směnky a podpisů, chybného označení sídla výstavce a neoprávněnosti a bezdůvodnosti doplnění data zaplacení“. Z tohoto pohledu se odvolací soud námitkou žalovaných nezabýval, čímž porušil (ve svém důsledku) právo žalovaných na spravedlivý proces zaručený čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Proti požadují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání žalovaných, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2012, sp. zn. 20 Nd 46/2012, ze dne 28. března 2017, sp. zn. 20 Nd 105/2017, ze dne 30. ledna 2018, sp. zn. 21 Nd 4/2018, jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sp. zn. 29 Cdo 5761/2016), podle níž:
1) Směřuje-li žaloba proti více žalovaným, není pro účely místní příslušnosti podle ustanovení §85 odst. 1 o. s. ř. podstatné, v jakém pořadí byli v žalobě uvedeni; obecným soudem v takovém případě může být obecný soud kteréhokoli ze žalovaných (srov. též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 3. března 2011, sp. zn. II. ÚS 470/11). Ani v tomto případě však není soud zbaven povinnosti, ať již na základě skutečností zřejmých z obsahu spisu či na základě námitky některého ze žalovaných, zkoumat, zda podáním žaloby vůči více žalovaným žalobce vskutku sledoval proti všem ochranu svého porušeného nebo ohroženého práva nebo zda tak učinil jen proto, aby tím založil místní příslušnost soudu, u něhož by věc jinak nemohla být projednána a rozhodnuta.
2) Místně příslušným ve směnečném řízení je vedle obecného soudu žalovaného (§84 až 86 o. s. ř.) rovněž soud daný na výběr podle ustanovení §87 písm. e) o. s. ř., tedy soud, v jehož obvodu je platební místo. Platebním místem může být to, jež je vyjádřeno přímo na směnce, dále zákonné platební místo, případně platební místo vyplývající z domicilu.
Konečně (a bez vazby na shora uvedené) Nejvyšší soud dodává, že pro řešení otázky místní příslušnosti soudu prvního stupně podle ustanovení §87 písm. e) o. s. ř. je právně nevýznamná námitka žalovaných ohledně neplatnosti směnky (s ohledem na vymezení místa placení); řešení této námitky je vyhrazeno až rozhodnutí ve věci samé.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 12. 2021
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu