ECLI:CZ:NS:2021:29.CDO.92.2021.1
sp. zn. 29 Cdo 92/2021-78
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Hynka Zoubka v konkursní věci úpadce J. K. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o žalobě pro zmatečnost podané úpadcem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. září 2015, č. j. 1 Ko 16/2015-10460, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 26 Cm 15/2015, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. července 2019, č. j. 11 Cmo 5/2019-61, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. V řízení o odvolání úpadce (J. K.) proti usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „konkursní soud“) ze dne 8. července 2015, č. j. 52 K 92/97-10412, Vrchní soud v Praze u snesením ze dne 10. září 2015, č. j. 1 Ko 16/2015-10460, zamítl návrh úpadce ze dne 27. července 2015, aby mu pro předmětné odvolací řízení byl ustanoven zástupce k ochraně jeho zájmů.
2. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. září 2015 podal úpadce 22. prosince 2015 žalobu pro zmatečnost. V řízení o žalobě pro zmatečnost pak konkursní soud usnesením ze dne 20. prosince 2018, č. j. 26 Cm 15/2015-54:
[1] Zrušil usnesení, jímž úpadce vyzval k zaplacení soudního poplatku za podání žaloby pro zmatečnost (bod I. výroku).
[2] Zastavil řízení o opakovaném návrhu úpadce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o žalobě pro zmatečnost (bod II. výroku).
3. K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 10. července 2019, č. j. 11 Cmo 5/2019-61, potvrdil usnesení konkursního soudu ze dne 20. prosince 2018 v bodě II. výroku.
4. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 10. července 2019 podal úpadce blanketní dovolání, jež spojil s žádostí o ustanovení zástupce pro doplnění dovolání (podání datované 19. listopadu 2019, č. l. 65).
5. Žaloba pro zmatečnost směřuje proti usnesení odvolacího soudu vydanému v rámci konkursního řízení vedeného na majetek úpadce podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Jde o mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí vydanému v konkursním řízení [ srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2006, sp. zn. 29 Odo 783/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2006, pod číslem 147, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2007, sp. zn. 29 Odo 34/2005; usnesení jsou (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupná i na webových stránkách Nejvyššího soudu ] , takže i pro řízení o takové žalobě pro zmatečnost platí ustanovení §432 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Podle tohoto ustanovení pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (před 1. lednem 2008) se použijí dosavadní právní předpisy. V intencích závěrů obsažených již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněném pod číslem 16/2009 Sb. rozh. obč. , se oněmi „dosavadními právními předpisy“ rozumí i občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007. Občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007 je rozhodný i pro dovolací řízení v této věci.
6. Dovolání úpadce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 10. července 2019 pak Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř., jelikož objektivně není přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu. S rov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sb. rozh. obč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. ledna 2021
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu