ECLI:CZ:NS:2021:29.ND.408.2021.1
sp. zn. 29 Nd 408/2021-92
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců Mgr. Hynka Zoubka a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce Národní muzeum v přírodě , příspěvková organizace , se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Palackého 147, PSČ 756 61, identifikační číslo osoby 00098604, zastoupeného JUDr. Františkem Severinem, advokátem, se sídlem v Brně, Elišky Machové 1247/41, PSČ 616 00, proti žalovanému Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group , se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 47116617, zastoupenému JUDr. Jiřím Machourkem, advokátem, se sídlem v Brně, Cihlářská 637/16, PSČ 602 00, o zaplacení 35 714 997,85 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 26 C 80/2021, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu v Praze 8 pod sp. zn. 26 C 80/2021 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Vsetíně – pobočce ve Valašském Meziříčí.
Odůvodnění:
1. Žalobou podanou dne 16. prosince 2020 u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí se žalobce (Národní muzeum v přírodě, příspěvková organizace) domáhá po žalovaném (Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group) zaplacení částky 35 714 997,85 Kč s příslušenstvím z titulu pojistného plnění v souvislosti s požárem (v žalobě blíže specifikované) nemovité národní kulturní památky Libušín umístěné v obci Prostřední Bečva, okrese Vsetín.
2. Usnesením ze dne 9. února 2021, č. j. 17 C 266/2020-9, vyslovil Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí svoji místní nepříslušnost a věc po právní moci postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 8.
3. Podáním ze dne 20. května 2021 (č. l. 73) žalobce navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Vsetíně – pobočce ve Valašském Meziříčí. Návrh odůvodnil tím, že:
[1] Bude potřeba vyslechnout velké množství svědků z řad zaměstnanců žalobce, kteří mají bydliště v obvodu Okresního soudu ve Vsetíně, z řad zhotovitelů díla (ze Vsetína a Ostopovic) a z řad zaměstnanců znaleckého ústavu ALB expert s. r. o. s pracovištěm v Brně.
[2] S řízením „souvisí“ mnoho listinných důkazů (stavebnětechnická dokumentace, účetní a daňové doklady apod.), které jsou umístěny v Rožnově pod Radhoštěm a které bude nutné předložit soudu a znalcům.
[3] „Lze očekávat“ několik jednání soudu na místě pojistné události.
[4] V řízení bude třeba vypracovat „na místě budovy“ znalecké posudky z oblasti ekonomiky, stavebnictví, památkové ochrany a restaurátorství.
[5] Před Okresním soudem ve Vsetíně bylo vedeno rozsáhlé trestní řízení ve věci pojistné události, přičemž „patrně bude připojen“ trestní spis.
[6] Právní zástupci obou účastníků řízení mají sídlo v Brně.
[7] Řízení před Okresním soudem ve Vsetíně – pobočkou ve Valašském Meziříčí bude hospodárnější, rychlejší a tento soud bude moci spolehlivěji a důkladněji zjistit skutkový stav.
4. Žalovaný se k návrhu na přikázání věci vyjádřil nesouhlasně (č. l. 89), maje za to, že pro tento postup nejsou splněny zákonné důvody. Zdůrazňuje, že ustanovení §85 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určuje obecnou místní příslušnost soudu, který má ve věci rozhodovat, a výjimky z tohoto obecného pravidla je třeba vykládat restriktivně. Argumentace výslechem svědků je účelová, když žaloba žádný návrh na výslech svědků z řad zaměstnanců žalobce neobsahuje, zaměstnanci znaleckého ústavu se „běžně dostavují“ k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 a v místě sídla žalovaného a blízkém okolí mají bydliště pracovníci žalovaného, kteří pojistnou událost likvidovali a jejichž výslech bude třeba provést. Případný výslech většího počtu svědků s bydlištěm v obvodu Okresního soudu ve Vsetíně lze provést u dožádaného soudu, listinné důkazy pak lze předložit „v digitální podobě“, trestní spis rovněž může být předložen Obvodnímu soudu pro Prahu 8. Podle žalovaného není jasné, proč by měl soud konat několik jednání „na místě samém“, neboť jde o institut „zcela výjimečný“. Z důvodu „nestrannosti znalce“ soud „zásadně neustanovuje“ osobu se sídlem v místě pojistné události. Cesta právních zástupců z Brna do Prahy je časově srovnatelná s cestou z Brna do Valašského Meziříčí.
5. Podle ustanovení §12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
6. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený obvodnímu soudu, u nějž je věc vedena, i okresnímu soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
7. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně.
8. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
9. Skutečnosti uváděné žalobcem v návrhu na přikázání věci jinému soudu prvního stupně přitom Nejvyšší soud neshledal natolik závažnými, aby byly způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy.
10. Obecně platí, že situace, kdy některý účastník nebo svědek musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či kdy je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013).
11. Uvedené platí tím spíše v případě, kdy žalovaný s navrhovaným přikázáním věci nesouhlasí. Za této situace tak nelze usuzovat, že hospodárnější a rychlejší nebo po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější by bylo projednání věci jiným než příslušným obvodním soudem.
12. Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu ve Vsetíně – pobočce ve Valašském Meziříčí z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal. Současně dovolací soud označil žalobce v záhlaví tohoto rozhodnutí tak, jak to odpovídá jeho právní formě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 10. 2021
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu