Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 03.02.2021, sp. zn. 30 Cdo 202/2021 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.202.2021.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.202.2021.1
sp. zn. 30 Cdo 202/2021-421 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Tomášem Pirkem v právní věci žalobců a) P. L., nar. XY, bytem XY, b) B. L., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o 100 347 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 20 C 108/2014, o odvolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 10. 2020, č. j. 14 Co 109/2019-404, takto: I. Řízení o odvolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 10. 2020, č. j. 14 Co 109/2019-404, se zastavuje . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeném rozhodnutím zamítl návrh žalobců na doplnění rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 6. 2020, č. j. 14 Co 109/2019-387 (výrok I) a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o návrhu na vydání doplňujícího rozsudku (výrok II). V záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem napadli žalobci podáním ze dne 6. 11. 2020, které označili jako odvolání. Nejvyšší soud, kterému byla věc předložena Krajským soudem v Ústí nad Labem, dospěl k závěru, že v daném případě projednání a rozhodnutí o tomto opravném prostředku brání nedostatek funkční příslušnosti. Odvolání je ve smyslu ustanovení §201 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jeno. s. ř.“), řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni, pokud to zákon nevylučuje. O odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů pak rozhodují krajské soudy (§10 odst. 1 o. s. ř.) a o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhodují vrchní soudy (§10 odst. 1 o. s. ř.). Mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacích soudů, pokud to zákon připouští, je dovolání (§236 odst. 1 o. s. ř.). O dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje podle §10a o. s. ř. Nejvyšší soud. Z výše citovaných ustanovení vyplývá, že proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího není odvolání přípustné, přičemž není rozhodné, zda se jedná o rozhodnutí ve věci samé, anebo o rozhodnutí procesní povahy. Uvedené platí i pro ta procesní rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž by přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3295/2010). V posuzovaném případě Krajský soud v Ústí nad Labem napadeným usnesením rozhodl o zamítnutí návrhu žalobců na doplnění rozsudku, a to v průběhu odvolacího řízení o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 18. 9. 2018, č. j. 20 C 108/2014-32, jakožto soudu prvního stupně. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem vydané v rámci odvolacího řízení je tedy rozhodnutím odvolacího soudu. S ohledem na to, že občanský soudní řád odvolání jako řádný opravný prostředek proti rozhodnutí odvolacího soudu nepřipouští, neupravuje tudíž ani funkční příslušnost soudu k projednání takového odvolání. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srovnej §104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Funkčně příslušným k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů je Nejvyšší soud, který je zároveň vrcholným článkem soustavy obecných soudů. Z těchto důvodů je příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení v případě, kdy proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno odvolání (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, č. 85, ročník 2001). Vzhledem k tomu, že nedostatek funkční příslušnosti k projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je ve smyslu §104 odst. 1 věty první o. s. ř. neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o podaném odvolání proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, vydaného v rámci odvolacího řízení, zastavil. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 3. 2. 2021 JUDr. Tomáš Pirk pověřený člen senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/03/2021
Spisová značka:30 Cdo 202/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.202.2021.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [ Odpovědnost státu za újmu ]
Dotčené předpisy:§104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-04-16