ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.376.2021.1
sp. zn. 30 Cdo 376/2021-176
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Tomáše Pirka v právní věci žalobce F. F., narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému V. J. , soudnímu exekutorovi, identifikační číslo osoby XY, se sídlem XY, o 50 000 Kč, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 4 C 141/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2020, č. j. 21 Co 192/2020-149, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Znojmě (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 13. 10. 2020, č. j. 4 C 141/2016-143, rozhodl, že se žalobci pro dovolací řízení neustanovuje zástupce z řad advokátů.
Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním (§240 odst. 1 o. s. ř.), které však Nejvyšší soud postupem podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
K námitce dovolatele bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2021, č. j. 32 Nd 225/2021-170, rozhodnuto, že soudce Nejvyššího soudu Mgr. Vít Bičák není vyloučen z projednávání a rozhodování v této věci.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Dovolání není ve smyslu §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, neboť napadené rozhodnutí bylo vydáno v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, přičemž se nejednalo o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní vztah.
Krom toho dovolání proti usnesením, kterým bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce, není přípustné ani podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř.
Jelikož dovolání není podle §238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení (§241b odst. 2 o. s. ř.).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle §3 odst. 3 a §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, zvážil, zda dovolateli podáním objektivně nepřípustného dovolání nevznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 6. 2021
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu