ECLI:CZ:NS:2021:32.CDO.33.2021.1
sp. zn. 32 Cdo 33/2021-289
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Příhodou ve věci žalobkyně G. P. Investments a. s. , se sídlem v Praze 5, Smíchov, Ostrovského 253/3, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 28507461, zastoupené Mgr. Martinem Strakou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Londýnská 674/55, proti žalované J. K. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Ladislavem Labanczem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Ostrovského 253/3, o zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 11 C 10/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 3. 2020, č. j. 47 Co 36/2020-213, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 2 662 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího advokáta.
Stručné odůvodnění:
(§243f odst. 3 o. s. ř.)
Podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolatelka sice výslovně neuvádí, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadá, z obsahu dovolací argumentace je však patrno, že brojí proti tomuto rozhodnutí toliko v potvrzujícím výroku o věci samé, jímž jí byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení.
Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že v dovolání, které může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v posuzované věci), je dovolatel povinen vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, a má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. již usnesení ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4443/2013, ze dne 23. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2324/2016, či ze dne 28. 7. 2016, sen. zn. 29 NSČR 113/2016, jež jsou, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupná na jeho webových stránkách).
Tomuto požadavku dovolatelka nedostála. Ač přípustnost dovolání shledává v tom, že odvolací soud se při řešení otázky, „zda žalobkyně prokázala, že svědek P. V. se dostavil dne 10. 7. 2018 jako zástupce do bydliště dovolatelky za účelem prohlídky její nemovitosti, tj. předmětu zástavy“, svým hodnocením důkazů odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, judikatorní závěry Nejvyššího soudu, od nichž se měl odvolací soud odchýlit, nikterak neoznačila.
Tento nedostatek nelze již odstranit, neboť marně uplynula lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. §241b odst. 3 větu první o. s. ř.), a uvedená vada se tak stala neodstranitelnou. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení ve smyslu §243c odst. 1 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 32 Cdo 803/2019, ze dne 3. 9. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2578/2020, či ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1605/2020). Se zjištěním vady takové povahy se pak nutně pojí odmítnutí dovolání pro vady podle §243c odst. 1 o. s. ř.
Dovolatelka ostatně nevymezila ani otázku hmotného či procesního práva; otázka, kterou předkládá, je otázkou skutkovou, nikoliv právní, a jejím předložením, jakož i související argumentací dovolatelka zpochybňuje způsob, jakým odvolací soud hodnotil důkazy, a výsledek tohoto hodnocení, tj. zjištěný skutkový stav věci. Dovolací přezkum je v §241a odst. 1 o. s. ř. vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatelka k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2125/2014, a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4097/2014).
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 2 věta první o. s. ř.), předsedou senátu (§243f odst. 2 o. s. ř.) dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl pro vady.
S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, (jenž je veřejnosti dostupný na www.usoud.cz ), podle něhož jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či zastavení dovolacího řízení, není projednatelný ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o akcesorickém návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 21. 1. 2021
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu