ECLI:CZ:NS:2021:32.ND.65.2021.1
sp. zn. 32 Nd 65/2021-158
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobce B. V. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 500 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 60/2014, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Františka Ištvánka uplatněné žalobcem v řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2017, č. j. 11 Co 414/2017-101, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3392/2020, takto:
Soudce Nejvyššího soudu JUDr. František Ištvánek není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3392/2020.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 20. 7. 2017, č. j. 17 C 60/2014-86 (v jeho výroku I), kterým Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu o zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč, rozsudek soudu prvního stupně též změnil ve výroku II tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 600 Kč, jinak jej v tomto výroku potvrdil a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Řízení o něm je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 30 Cdo 3392/2020. K projednání dovolání a rozhodnutí o něm je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2020 příslušný senát soudního oddělení 30 složený ze soudců JUDr. Františka Ištvánka, Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Lucie Jackwerthové.
Žalobce dne 18. 11. 2020 učinil podání (Nejvyššímu soudu doručené dne 20. 11. 2020), obsahující seznam spisových značek Nejvyššího soudu (i Městského soudu v Praze) včetně „1) 30 Cdo 3392/20“. V bodě „A.) Námitka podjatosti 14 osř“ žalobce dále uvedl „… Ad. 1 je dána podjatost soudce Ištvanika“. Z výše uvedeného lze přes jistá nepřesná označení dovodit, že žalobce v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3392/2020 uplatnil námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Františka Ištvánka. Žalobce v podání vyjadřuje své přesvědčení, že Městský soud v Praze a Obvodní soud pro Prahu 2 „jednaly dle pol. objednávky, soudci v rámci koordinovaného postupu porušili soudcovskou nezávislost a postavení úřední osoby. Za účelem, aby se mně nedostalo právní ochranu proti tendenčním rozhodnutím mně upřely právo dle §30 + §138“. Z dalšího textu, v němž je uvedeno „Soudci označené ad A uvedené prezentovali u MS-Praha …“, pak přes jeho částečnou nesrozumitelnost vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost soudce JUDr. Františka Ištvánka právě v jeho (dřívějším) působení u Městského soudu v Praze, k jehož rozhodnutím se kriticky vyjadřuje způsobem výše uvedeným.
JUDr. František Ištvánek ve vyjádření k námitce podjatosti sdělil, že není v žádném poměru k této věci, účastníkům či jejich zástupcům a ani se nepodílel na vyřizování takové věci u soudů nižších stupňů.
Podle ustanovení §16 odst. 1 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu proto byla věc předložena k rozhodnutí senátu soudního oddělení 32.
Podle ustanovení §14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2000, pod číslem 33, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, a ze dne 31. 7. 2012, sen. zn. 29 NSCR 52/2012, jež jsou veřejnosti dostupná na http://www.nsoud.cz ) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Žalobce zjevně pochybnost o nepodjatosti JUDr. Františka Ištvánka dovozuje z jeho případného (konkrétně nespecifikovaného) dřívějšího rozhodování v jiných právních věcech u Městského soudu v Praze. Tato okolnost, jak vyplývá z ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., však sama o sobě nemůže být důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Podle svého vyjádření pak jmenovaný soudce nemá žádný poměr k dané věci či k účastníkům řízení a ani se nepodílel na jejím rozhodování u soudů nižších stupňů, což ostatně vyplývá také z obsahu spisu. Nejsou tedy dány žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jeho nepodjatosti či důvod k jeho vyloučení.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že JUDr. František Ištvánek není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3392/2020.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 2. 2021
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu