ECLI:CZ:NS:2021:32.ND.98.2021.1
sp. zn. 32 Nd 98/2021-273
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., ve věci žalobce F. F. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice , o neurčité podání, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 17 Nc 206/2013, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu uplatněné v řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 3. 2015, č. j. 57 Co 145/2015-176, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 7/2021, takto:
Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Vít Bičák není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 7/2021.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným usnesením Krajský soud v Ostravě potvrdil usnesení ze dne 8. 9. 2014, č. j. 17 Nc 206/2013-170, ve výroku pod bodem II., kterým Okresní soud v Karviné rozhodl tak, že zástupce z řad advokátů pro toto řízení se žalobci neustanovuje.
Řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 30 Cdo 7/2021 a rozhodnout o něm přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2021, složenému ze soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Tomáše Pirka a JUDr. Pavla Simona.
Podáním datovaným dnem 7. 2. 2021 a doručeným Nejvyššímu soudu dne 10. 2. 2021 žalobce uplatnil námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka. Důvod jeho vyloučení spatřuje v tom, že senát, jehož je uvedený soudce členem, postupuje v jeho početných soudních sporech podjatým, diskriminačním způsobem, bez zohlednění základních lidských práv a svobod, a umožňuje soudům nižších stupňů nesprávný úřední postup bez zastoupení žalobce ustanoveným advokátem, ač žalobce je občanem v nouzi a bez právního vzdělání. Uvedený soudce „se chová s arogancí komunistických zločinců“, ve stovkách žalobcových soudních sporech mu nebyl schopen zajistit spravedlivý a nestranný soudní proces podle platných zákonů a mezinárodních úmluv a umožnil hrubé porušování antidiskriminačních zákonů. Žalobce požaduje „výměnu senátu č. 30 Cdo 7/2020“ a jeho nahrazení civilizovaným senátem, který mu zajistí spravedlivý a nestranný soudní proces.
Mgr. Vít Bičák k uplatněné námitce podjatosti uvedl, že mu není známá žádná skutečnost, pro kterou by měl být vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, není v žádném poměru k věci, účastníkům řízení ani jejich zástupcům, ani se nepodílel na projednání a rozhodnutí věci u soudu nižšího stupně ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu.
Podle §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti [odstavec 1]. U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání [odstavec 2]. Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech [odstavec 4].
Podle §16 odst. 1 věty druhé o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2021 byla věc o vyloučení jmenovaného soudce z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 7/2021 předložena senátu 32 Cdo.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2016, sen. zn. 29 NSČR 149/2016, jež je – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná – dostupné na jeho webových stránkách).
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. již rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, sešit č. 3, ročník 2000, pod číslem 33, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v témže časopise, sešit č. 3, ročník 2002, pod číslem 48, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.
Z žalobcových tvrzení ani z procesního spisu nevyplývají žádné okolnosti, z nichž by bylo možno - v intencích zákonem nastavených a judikaturou blíže vysvětlených kritérií - dovodit důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudce Mgr. Víta Bičáka. Přesvědčení, že se mu nedostává nestranného rozhodování, žalobce opírá výhradně o postup soudce při projednávání jiných jeho věcí, tedy o skutečnost, kterou zákon výslovně označuje jako nezpůsobilý důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci (srov. shora citovaný §14 odst. 4 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označený soudce Nejvyššího soudu není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 7/2021. Jelikož nebylo prováděno dokazování, rozhodl o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 3. 2021
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu