ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.2731.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 2731/2020-100
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně LIQUIDATORS, v. o. s. , se sídlem v Praze 2, Vinohrady, Slezská 2033/11 (identifikační číslo 248 17 465), insolvenční správkyně dlužnice ARSTAV s. r. o., se sídlem v Jindřichově Hradci, Radouňka, Ke Mlýnu 190 (identifikační číslo 260 30 152), zastoupené Mgr. Pavlem Madronem, advokátem se sídlem v Praze 3, Chvalova 1696/10, proti žalovanému městu České Velenice , zastoupenému JUDr. Vladimírem Peškem, advokátem se sídlem v Třeboni, Šustova 902, o 591.697 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 18 C 90/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 6. 2020, č. j. 22 Co 90/2020-80, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 11.000 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Vladimíra Peška, advokáta.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 8. 11. 2019, č. j. 18 C 90/2018-57, Okresní soud v Jindřichově Hradci zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 591.697 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 21. 6. 2015 do zaplacení, a žalovanému přiznal proti žalobkyni na náhradě nákladů řízení 33.588 Kč.
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 2. 6. 2020, č. j. 22 Co 90/2020-80, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalobkyni uložil zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 22.505,85 Kč. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že zhotovitelka (ARSTAV s. r. o.) a žalované město (objednatel) písemně ujednaly započtení pohledávky žalovaného ze smluvní pokuty (591.697 Kč) proti pohledávce zhotovitelky „z uvolňovaných pozastávek“ (1.421.405,90 Kč). V době uzavření dohody o započtení ve smyslu §1991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tj. 8. 6. 2015, existovaly obě pohledávky, tedy právo zhotovitelky na zaplacení pozastávky i právo žalovaného na zaplacení smluvní pokuty (§1982 odst. 1 o. z.). Právo uplatněné žalobou zaniklo započtením (§1982 odst. 2 o. z.).
V dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalobkyně namítá neplatnost dohody o započtení. Podle článku 7.5 smlouvy o dílo a jejich dodatků mělo právo zhotovitelky na zaplacení části pozastávky (591.697 Kč) vzniknout poté, co zhotovitelka odstraní vady a nedodělky, a požádá žalované město o uvolnění pozastávky. V době uzavření dohody o započtení (8. 6. 2015) neměla zhotovitelka právo na úhradu pozastávky, protože její žádost o uvolnění pozastávky z 5. 6. 2015, tj. před odstraněním vad a nedodělků, neměla pro předčasnost žádné právní následky, „jelikož ze smlouvy o dílo jasně vyplývá, že žádost o uvolnění pozastávky může zhotovitel podat až po odstranění vad a nedodělků.“ Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1, věty první, o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. §241a odst. 1 o.s.ř. a contrario ), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně.
Předmětem smlouvy o dílo – uzavřené 11. 6. 2014 (včetně dodatků z 22. 1. 2015 a 31. 3. 2015) – byl závazek zhotovitelky (ARSTAV s. r. o.) provést do 30. 1. 2015 za pevně sjednanou cenu 14.214.059,35 Kč stavební úpravu budovy kina (veřejná zakázka žalovaného města). V článku 7.5 smlouvy se strany dohodly, že jednotlivé platby „budou probíhat do výše 90% ceny díla, zbývajících 10% bude sloužit jako pozastávka. Tato pozastávka bude uvolněna na žádost zhotovitele po odstranění případných vad a nedodělků uvedených v protokolu o předání a převzetí.“ Článkem 15.1 se zhotovitelka zavázala „zaplatit objednateli smluvní pokutu samostatně za každou vadu či nedodělek ve výši 0,05% z celkové ceny díla bez DPH … za každý den prodlení oproti písemné výzvě objednatele v případě, že nesplní termíny odstranění vad a nedodělků sjednané v zápise o předání a převzetí díla.“ Dopisem z 5. 6. 2015 – doručeným žalovanému téhož dne – zhotovitelka s odkazem na konkrétní faktury požádala žalované město o „uvolnění krátkodobé pozastávky vztažené k předání díla“ s ručně připojeným dovětkem: „Smluvní pokuta činí tyto peníze 591.697 Kč, bude odečteno z pozastávky 829.708 Kč.“ Podle zápisu proběhla 8. 6. 2015 kontrola ve věci odstranění závady na zábradlí ve foyer budovy s konstatováním, že závady uvedené v zápisu z 12. 5. 2015 jsou – ke dni 8. 6. 2015 – odstraněny. Současně byla stranami odsouhlasena kapitalizovaná výše smluvní pokuty za konkrétní nedostatky (591.697 Kč) s poznámkou, že „smluvní pokuta bude odečtena z uvolňovaných pozastávek.“ Žalované město uvolnilo ve prospěch zhotovitelky ze sjednané pozastávky 829.708,87 Kč.
Vychází-li kritika právního posouzení věci z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud, nejde o regulérní uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně uvedený předpoklad opomíjí, neboť kritiku právního posouzení věci odvolacím soudem staví na vlastní interpretační verzi obsahu smlouvy o dílo (a jejich dodatků). Oproti zjištění soudů obou stupňů, že v době uzavření dohody o započtení (8. 6. 2015) byly ve smlouvě sjednané předpoklady vzniku práva zhotovitelky na pozastávku splněny, prosazuje, že zhotovitelka a objednatel (žalované město) dohodli závazné pořadí pro vznik práva zhotovitelky na uvolnění pozastávky, takže její výzva z 5. 6. 2015, tj. před odstraněním vad a nedodělků, nemá žádné účinky. Výhrady žalobkyně uplatněné v dovolání tedy nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen zpochybňovaný právní závěr o způsobilosti pohledávky zhotovitelky k započtení.
Odkaz dovolatelky na rozsudky ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2076/2007, a ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 23 Cdo 4928/2007, v nichž Nejvyšší soud v daných skutkových poměrech zdůraznil, že ujednání stran smlouvy o dílo o úhradě pozastávky neupravuje splatnost této části ceny díla, nýbrž vznik práva na zaplacení (části) ceny díla, není v projednávané věci skutkově ani právně přiléhavý. Zákaz jednostranného započtení pohledávky nebrání stranám, aby si započtení ujednaly (§1991 o. z.); jinak řečeno, smluvní strany se mohou dohodnout o započtení pohledávek, které vznikly (existují), aniž by dosud byly splatné.
Neuvedla-li žalobkyně žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3, věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalované město podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 18. 2. 2021
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu