ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.3152.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 3152/2020-681
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce J. K. , bytem XY, zastoupeného Mgr. Vandou Beringerovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Pod Klaudiánkou 271/4, proti žalované D. N. , bytem XY, zastoupené Mgr. Zuzanou Kratěnovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Bělehradská 572/63, o 695.499 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 34 C 60/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020, č. j. 16 Co 127/2020-641, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 13.794 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Zuzany Kratěnové, advokátky.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 7. 11. 2019, č. j. 34 C 60/2014-590, uložil žalované zaplatit žalobci 78.800 Kč s 7,05% úroky z prodlení od 25. 4. 2013, v rozsahu 616.699 Kč s 7,05% úroky z prodlení od 25. 4. 2013 žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.
Rozsudkem ze dne 19. 5. 2020, č. j. 16 Co 127/2020-641, Městský soud v Praze – na základě odvolání obou účastníků – rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu [ „aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 78.800 Kč s úroky z prodlení z této částky za období od 25. 5. 2013 do zaplacení“ ] zamítl, a co do zbytku merita věci rozhodnutí potvrdil; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů a o nákladech státu. Podle odvolacího soudu je smlouva o zajištění správy domu, kterou účastníci uzavřeli, platným právním úkonem (§724 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“), žalovaná převedla na žalobce, resp. podle jeho dispozic k rukám J. K. staršího, „veškerý užitek z provedeného příkazu“ (§727 obč. zák.) a má právo na dohodnutou odměnu (§730 odst. 1 obč. zák.).
Dovolání, kterým žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
Podle §237 o.s.ř. platí, že – není-li stanoveno jinak – je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a/ a b/ a §229 odst. 3.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Odvolací soud vyšel po skutkové stránce z toho, že smlouvou o zajištění správy domu ze 14. 3. 2011 se žalovaná (příkaznice) zavázala zajišťovat správu domu, jehož byl žalobce (příkazce) vlastníkem. Strany ujednaly, že „správce je zmocněn k podpisování veškerých dokumentů, u kterých vyžaduje zákon nebo orgány státní správy podpis vlastníka nemovitosti, dále k jednání s finančním úřadem a firmami, které provádějí dodávky energií, opravy a údržbu, dále k jednání s nájemci a k uzavírání a vypovídání nájemních smluv. Je pověřen vybíráním nájemného a hrazením veškerých nákladů souvisejících s provozem, údržbou a opravami domu.“ Odměnu za výkon správy dohodly ve výši 8.000 Kč měsíčně „z částky vybrané na nájemném.“ Smlouvu účastníci uzavřeli v době, kdy byl J. K. starší (otec žalobce) vážně nemocen a žalovaná, která s ním žila ve společné domácnosti, převzala na jeho žádost výkon správy domu, jehož vlastníkem byl od roku 2001 žalobce. Žalobce souhlasil s tím, aby nájemci bytů v domě platili nájemné – vybírané žalovanou v hotovosti – jeho otci. Správu domu vykonávala žalovaná řádně ( „podepisovala veškeré dokumenty, jednala s úřady a firmami, které provádějí dodávky energií, opravy a údržbu, jednala s nájemníky, uzavírala a vypořádávala nájemní smlouvy“ ).
Namítá-li žalobce, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné, vytýká vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K té však – pokud by jí skutečně řízení bylo postiženo – dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné (§242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.); tento předpoklad však v dané věci splněn není. Dovozuje-li dovolatel porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu z toho, že se odvolací soud řádně nevypořádal s jeho odvolací argumentací, lze poukázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 100/2013 („Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv odvolatele. Obdobně platí, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu dovolání - na újmu uplatnění práv dovolatele“ ). K tomu lze dodat, že z §157 odst. 2 o.s.ř., který upravuje náležitosti odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku a přiměřeně se prosazuje i pro odůvodnění rozhodnutí vydaných odvolacím soudem (§211 o.s.ř.), ani z práva na spravedlivý proces nelze dovozovat povinnost soudů vypořádat se s každou jednotlivou námitkou účastníka řízení. Jak opakovaně vysvětlil Ústavní soud, není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. III. ÚS 3122/09).
K námitkám, že se odvolací soud nevypořádal s obsahem dědického spisu (sp. zn. 34 D 1180/2012) a že nezvážil okolnosti týkající se věrohodnosti výpovědí žalované a její matky, lze uvést, že dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o.s.ř. nelze zpochybnit způsob ani výsledek hodnocení důkazů promítající se do skutkových zjištění, z nichž soudy při rozhodování vycházely. Je na zvážení soudu (zásada volného hodnocení důkazů, §132, §211 o.s.ř.), kterému důkaznímu prostředku přizná větší vypovídací schopnost a věrohodnost (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. 33 Cdo 2441/2008, a ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 33 Cdo 3189/2008). O výjimečný případ, kdy skutková otázka s ohledem na její průmět do základních lidských práv a svobod je způsobilá založit přípustnost dovolání podle §237 o.s.ř., se v posuzovaném případě nejedná (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. IV. ÚS 391/05, a ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 3093/13, popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. III. ÚS 772/13, ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. IV. ÚS 985/15).
Výtka, že odvolací soud, který v dané věci rozhodoval opakovaně, se odklonil od svého původního právního názoru, se zcela míjí vymezení procesní otázky nesprávného právního posouzení věci.
Neuvedl-li dovolatel žádnou právní otázku hmotného nebo procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3, věta druhá o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 22. 6. 2021
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu