ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.3371.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 3371/2020-244
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně I. P. , bytem XY, zastoupené JUDr. Karlem Bockem, advokátem se sídlem ve Frýdku - Místku, Lidická 613, proti žalované K. M. , bytem XY, zastoupené JUDr. Růženou Vojtovou, advokátkou se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, 28. října 286/10, vedené u Okresního soudu v Karviné - pobočky Havířov pod sp. zn. 108 C 155/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 6. 2020, č. j. 11 Co 47/2020-175, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 6. 2020, č. j. 11 Co 47/2020-175, a rozsudek Okresního soudu v Karviné - pobočky Havířov ze dne 31. 10. 2019, č. j. 108 C 155/2018-150, ve spojení s usnesením ze dne 16. 12. 2019, č. j. 108 C 155/2018-158, se ruší a věc se soudu prvního stupně vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné - pobočka Havířov rozsudkem ze dne 31. 10. 2019, č. j. 108 C 155/2018-150, ve spojení s usnesením ze dne 16. 12. 2019, č. j. 108 C 155/2018-158, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 381.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 13. 12. 2017, žalobkyni uložil zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 121.920 Kč a státu 482 Kč.
Rozsudkem ze dne 4. 6. 2020, č. j. 11 Co 47/2020-175, Krajský soud v Ostravě rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalobkyni přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 10.160 Kč. Odvolací soud – ztotožniv se s právním posouzením věci soudem prvního stupně – uzavřel, že utvrzení včasného splnění závazku smluvní pokutou podle §2048, věty první, o. z. (článek III bod 3.3 kupní smlouvy) je platným ujednáním, neboť plnění, k němuž se žalobkyně zavázala v článku III bodu 3.1 kupní smlouvy, není nemožné (§580, §588 o. z.). Výši smluvní pokuty nepovažoval za nemravnou a požadavek žalované na snížení její výše podle §2051 o. z. shledal neopodstatněným.
V dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalobkyně – mimo jiné – jako otázku hmotného práva, při jejímž řešení se podle jejího názoru odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, označila absenci posouzení určitosti ujednání článku III bodu 3.1 kupní smlouvy, konkrétně závazku (povinnosti) dokončit do 30. 6. 2017 stavební práce. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), přípustné, protože napadené rozhodnutí, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky hmotného práva – zda článek III bod 3.1 kupní smlouvy je pro neurčitost zdánlivým právním jednáním, k němuž nelze přihlížet (§553 odst. 1, §554 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“) – kterou se již Nejvyšší soud zabýval, ale odvolací soud stejně jako soud prvního stupně námitku nicotnosti ujednání smluvní pokutou utvrzeného závazku žalobkyně ignoroval.
Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná nejen tehdy, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry, ale i tehdy, je-li jeho právní posouzení neúplné (při formulaci právních závěrů nezohlednil všechny relevantní skutečnosti, které po zhodnocení důkazů měl k dispozici).
Podle §553 odst. 1 o. z. nejde o právní jednání, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.
Podle §554 o. z. se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.
Skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně hodnocením důkazů odvolací soud převzal a vyšel z toho, že kupní smlouvou z 25. 8. 2016 prodala žalobkyně žalované (kupující) pozemek parc. č. XY - orná půda a pozemek parc. č. XY - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí byla rozestavěná stavba, zapsané na listu vlastnictví XY katastrálního území XY, obec XY. Splatnost kupní ceny ve výši 2.300.000 Kč sjednaly účastnice ve třech splátkách:100.000 Kč převodem na označený účet žalobkyně, 1.727.000 Kč složením do advokátní úschovy JUDr. Růženy Vojtové, tj. na označený účet advokátních úschov, a 473.000 Kč (z úvěru od banky MONETA Money Bank, a.s.) opět složením do advokátní úschovy JUDr. Růženy Vojtové, tj. na označený účet advokátních úschov, a to nejpozději do šedesáti dnů ode dne, „kdy bude rozhodnutím příslušného stavebního úřadu povoleno užívání dokončené stavby na parc. č. XY – zast. plocha a nádvoří v k. ú. XY a této stavbě přiděleno popisné číslo. Podmínky výplaty této části kupní ceny z advokátní úschovy jsou dohodnuty v úschovní smlouvě, kterou smluvní strany uzavřely současně s touto smlouvou.“ V článku III bodu 3.1 se žalobkyně zavázala zajistit na své náklady pro žalovanou dokončení stavebních prací tak, aby do 30. 6. 2017 bylo příslušným stavebním úřadem povoleno užívání stavby na pozemku parc. č. XY a stavbě přiděleno popisné číslo. Žalovaná se zavázala poskytnout žalobkyni ke splnění jejího závazku „veškerou potřebnou součinnost“ (článek III bod 3.2). V článku III bodu 3.3 strany utvrdily splnění povinnosti žalobkyně: „Pro případ, že prodávající bez zavinění kupující v dohodnutém termínu nesplní svůj závazek … se sjednává smluvní pokuta ve výši 381.000 Kč. Tuto pokutu je povinna prodávající zaplatit kupující do tří dnů od porušení závazku.“ Ve smlouvě o advokátní úschově z 25. 8. 2016 – uzavřené žalobkyní (oprávněnou), žalovanou (složitelkou) a JUDr. Růženou Vojtovou (schovatelkou) – strany (mimo jiné) dohodly, že částka 381.000 Kč bude převedena na označený účet žalobkyně do tří dnů ode dne, „kdy bude na úschovní účet připsána třetí část kupní ceny (473.000 Kč), bude-li v té době schovateli předložen doklad potvrzující, že ke stavbě na pozemku parc. č. XY … bylo stavebním úřadem povoleno užívání a přiděleno popisné číslo v době do 30. 6. 2017. Nebude-li takový doklad schovateli předložen ani do 10 dnů od připsání třetí části kupní ceny na úschovní účet, bude částka 381.000 Kč převedena na účet složitelky … na úhradu sjednané smluvní pokuty.“ Protože doklad prokazující povolení užívání stavby a přidělení popisného čísla předložen nebyl, převedla schovatelka 381.000 Kč (smluvní pokutu) na účet žalované.
Výklad právních jednání – jednostranných i vícestranných – směřuje k odstranění nedostatků týkajících se určitosti a srozumitelnosti projevů vůle, tedy pochybností o tom, jakou vůli chtěl jednající projevit a jaké následky zamýšlel svým jednáním vyvolat. Význam smluvních ujednání se posuzuje podle společného úmyslu jednajících stran (§556 odst. 1, věta první, o. z.). Nepodaří-li se společný úmysl smluvních stran subjektivní metodou výkladu zjistit, je namístě užít objektivní metodu interpretace, tj. přisoudit projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž byl projev určen (§556 odst. 1, věta druhá o. z.). Ustanovení §556 odst. 2 o. z. pak uvádí demonstrativní výčet okolností, k nimž soud při výkladu právního jednání přihlíží. Interpretace směřuje ke zjištění takového společného úmyslu stran, který zde byl v době vzniku právního jednání (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, ze dne 15. 7. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1767/2019, a ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1150/2019). V rozsudku ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2019, Nejvyšší soud – s odkazem na právní teorii (Tichý, L. in Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. (§1 až 654). Wolters Kluwer, Praha, 2014, s. 1368, anebo Melzer, F. in Melzer, F., Tégl, P. a kol., Občanský zákoník - velký komentář, Svazek III, §419-654, Praha: Leges, 2014, s. 574 a 575, a literaturu tam citovanou) – zdůraznil, že „výkladu podléhá zásadně každé právní jednání, bez ohledu na to, zda se navenek jeví jako jednoznačné (jasné). Je tomu tak již proto, že sám závěr o jednoznačnosti (jasnosti) určitého právního jednání je výsledkem jeho výkladu.“
V projednávaném případě povinnost žalobkyně dokončit ve sjednané lhůtě stavební práce byla konkretizována pouze cílem plnění, tj. dosažením možnosti legálně užívat stavbu opatřenou popisným číslem, aniž by bylo z textu kupní smlouvy zřejmé, v čem dokončovací práce na rozestavěném domě spočívaly. Skutečnost, že účastnice již ve stadiu předsmluvních jednání věděly, že včasné splnění závazku žalobkyně závisí na zajištění přístupové cesty, resp. napojení stavby na veřejnou komunikaci, obsah slovního vyjádření „dokončení stavebních prací“ nemusí vyčerpávat. Jestliže obě smluvní strany „musely mít reálnou představu o tom, co bude třeba udělat,“ rozsah toho, k čemu se žalobkyně zavázala, ze závěrů soudů obou stupňů nevyplývá.
Jelikož napadené rozhodnutí je v řešení dovoláním otevřené otázky v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a dovolací důvod podle §241a odst. 1 o.s.ř. byl uplatněn důvodně, Nejvyšší soud – aniž se zabýval dalšími námitkami dovolatelky, zejména objektivní nemožností plnění a moderací nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty sjednané pevnou částkou – rozhodnutí odvolacího soudu podle §243e odst. 1 o.s.ř. zrušil; zrušeno bylo i rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť kasační důvody se vztahují i na něj (§243e odst. 2, věta druhá, o.s.ř.).
Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§243g odst. 1, věta první, §226 odst. 1 o.s.ř.).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243g odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 8. 2021
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu