ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.398.2021.1
sp. zn. 33 Cdo 398/2021-172
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce A. O. , bytem XY, zastoupeného JUDr. Vlastou Miklušákovou, advokátkou se sídlem Praha 4, Zelený pruh 1294/52, proti žalované CLIMA – TEX.CZ group s.r.o. , se sídlem Moravská Třebová, Předměstí, Lanškrounská 368/39, identifikační číslo osoby 05611784, zastoupené JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou se sídlem Olomouc, Rokycanova 809/1, o zaplacení 194 140,64 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 9 C 90/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 9. 9. 2020, č. j. 27 Co 136/2020-145, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 11 132 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokátky JUDr. Vlasty Miklušákové.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Svitavách (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. 2. 2020, č. j. 9 C 90/2019-104, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 194 140,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 25. 1. 2019 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 9. 9. 2020, č. j. 27 Co 136/2020-145, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 194 140,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 25. 1. 2019 do zaplacení v pravidelných měsíčních splátkách po 20 000 Kč splatných vždy do každého 10. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek, a dále žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení 169 359 Kč k rukám jeho advokáta v pravidelných měsíčních splátkách po 15 000 Kč splatných vždy do každého 10. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které Nejvyšší soud projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“).
Žalobce pokládá rozhodnutí odvolacího soudu za věcně správné a navrhl odmítnutí dovolání pro nepřípustnost.
Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§239 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Žalovaná předkládá k posouzení následující otázky hmotného práva, které dle jejího přesvědčení v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny:
1) „ Zda liberuje zhotovitele (z odpovědnosti za nedodržení termínu dokončení díla) prodlení objednatele na počátku smluvního vztahu (prodlení s platbou splatnou před zahájením díla) ve vztahu k uplatněné smluvní pokutě za prodlení se zhotovením díla a zda je na místě zohlednit počáteční prodlení objednatele s platbou zálohy při stanovení začátku data prodlení zhotovitele s dokončením díla, tj. posunuje se automaticky termín dokončení díla o dobu prodlení objednatele s úhradou zálohy, resp. je možno takový termín stanovit úvahou soudu i nelineárně; uplatní se v tomto případě §6 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), jestliže objednatel vyvolal a měl kontrolu nad zaplacením a zhotovitele postavil do nejisté pozice? Je tato situace podřaditelná pod §1968 o. z.? “
2) „ Zda je možno zohlednit při stanovení výše smluvní pokuty, že zhotovitel nemohl po určitý časový interval (cca listopad až duben) plnit, a to vzhledem ke klimatickým podmínkám, tj. že plnění bylo po určitý čas nemožné vzhledem k okolnosti, kterou nemohl zhotovitel ovlivnit (např. dle §2006 o. z.). “
Dovolání není přípustné.
Dovolatelka (první) předestřenou otázku - týkající se liberace z odpovědnosti za prodlení zhotovitele s dokončením díla z důvodu prodlení objednatele s první platbou - buduje na vlastní skutkové verzi, prosazuje-li, že „ již jen z termínového nastavení díla bylo a i mohlo být účastníkům zřejmé, že nezaplatí-li žalobce první platbu před plánovaným započetím díla, žalovaná pravděpodobně ke zhotovení díla ani nenastoupí, a pokud nastoupí, tak smlouvou o dílo stanovený termín pro dokončení díla dne 9. 10. 2017 není relevantní “, ač soudy po skutkové stránce nezjistily, že by ve smlouvě sjednaný termín dokončení byl jakkoliv vázán na termín úhrady první platby objednatelem, ale vyšly z toho, že ač se žalovaná ve smlouvě zavázala dílo dokončit do 9. 10. 2017, dostala se do prodlení s jeho dokončením nikoliv v důsledku prodlení žalobce (s úhradou první zálohové platby či s výběrem barev), ale z důvodů stojících výlučně na její straně, jelikož (i) termín dokončení díla v rámci smluvní dokumentace, kterou sama připravila, stanovila bez časové rezervy pro případ nepříznivého počasí nebo jakýchkoliv jiných potenciálních problémů, (ii) s prováděním díla započala až 18. 9. 2017 (nikoliv 4. 9. 2017, jak se zavázala ve smlouvě), a (iii) namísto toho, aby dílo, s jehož dokončením byla v prodlení a jehož cena byla z větší části uhrazena, co nejdříve dokončila, více než půl roku upřednostňovala jiné zakázky. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného – než odvolacím soudem zjištěného – skutkového stavu. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v §132 (§211) o. s. ř., nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. Lze uzavřít, že předloženou argumentací se žalovaná domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.
Přípustnost dovolání nezakládá námitka, že odvolací soud nezohlednil, že nemohla po určitý časový interval (cca listopad až duben) vzhledem ke klimatickým podmínkám plnit, z čehož dovolatelka - s odkazem na §2006 o. z. - dovozuje, že „ plnění bylo po určitý čas nemožné vzhledem k okolnosti, kterou nemohl zhotovitel ovlivnit “. Dovolatelka zjevně ztotožňuje institut následné nemožnosti plnění (v případě, kdy se dluh po vzniku závazku stane nesplnitelným - srov. §2006 o. z.) s otázkou, kdy (za jakých podmínek) dlužník není za prodlení odpovědný (§1968 o. z.). Na řešení první z uvedených otázek není napadené rozhodnutí založeno. Ohledně tvrzené (ne)možnosti plnění z důvodu nevhodných klimatických podmínek nelze odhlédnout od zjištění soudů obou stupňů, že nevhodné klimatické podmínky mohly ovlivnit dokončení díla po určitou dobu v době, kdy již žalovaná byla v prodlení. Podle §1968 věty druhé o. z. dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. V rozsudku ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1861/2012, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil právní závěr, že trvá-li smluvní povinnost k plnění a nesplní-li ji dlužník řádně a včas, může jeho prodlení vyloučit pouze prodlení věřitele, a nikoli jiná okolnost (srov. shodně dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2007, sp. zn. 32 Odo 1079/2006 a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. 23 Cdo 808/2009 a ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3404/2008). Prodlení dlužníka nastává objektivně, jestliže nesplní svůj závazek jak včas (včas ve stanoveném místě), tak řádně. Prodlení trvá, pokud závazek nezanikl odstoupením od smlouvy, do doby, kdy je splněn, resp. pokud bylo plněno vadně a závazek nezanikl odstoupením od smlouvy, do uspokojení práv z odpovědnosti za vady. Prodlení dlužníka nenastává jen v případě, že dlužník nemohl splnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. Pokud tedy plnění znemožňují jiné okolnosti, dostává se dlužník do prodlení bez ohledu na to, zda tyto okolnosti vznikly nebo nevznikly na jeho straně, zda jim mohl nebo nemohl předejít nebo je ovlivnit. Uvedené závěry formulované v poměrech úpravy §365 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, lze vztáhnout i na právní vztahy vzniklé za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále opět jen „o. z.“ (srov. §1968 o. z.).
Promítnuto do poměrů nyní projednávané věci, dostala-li se žalovaná od 10. 10. 2017 do prodlení s dokončením díla a byla-li povinna dílo nadále dle smlouvy o dílo dokončit, stíhala ji smluvená povinnost k úhradě smluvní pokuty nehledě na to, zda dokončení díla v době, kdy již byla v prodlení, (ne)umožňovaly klimatické podmínky. Odvolacímu soudu tak není co vytknout, pokud přiznal žalobci nárok na úhradu smluvní pokuty i za dobu prodlení žalované s dokončením díla, kdy to neumožňovaly klimatické podmínky.
Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Dovolání směřující proti výrokům o náhradě nákladů řízení není přípustné podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 10. 11. 2021
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu