ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.663.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 663/2020-207
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobců a) J. B. a b) K. B., obou bytem XY, zastoupených Mgr. Martinem Kornelem, Ph.D., advokátem se sídlem Ostrava, Zámecká 488/20, proti žalovanému L. P., bytem XY, zastoupenému JUDr. Alešem Klechem, advokátem se sídlem Ostrava, Poděbradova 2738/16, o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím a vzájemném návrhu na zaplacení 72 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 38 C 143/2018, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 10. 2019, č. j. 11 Co 333/2019-173, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 10 043 Kč k rukám Mgr. Martina Kornela, Ph.D., advokáta.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 30. 10. 2019, č. j. 11 Co 333/2019-173, potvrdil usnesení Okresního soudu v Opavě (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 25. 9. 2019, č. j. 38 C 143/2018-160, kterým soud prvního stupně zastavil řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 25. 6. 2019, č. j. 38 C 143/2018-122, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které má za přípustné podle §237 občanského soudního řádu, neboť se soudy obou stupňů při řešení otázky zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku v daných konkrétních skutkových poměrech odchýlily od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, vyjádřené zejména v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 31 Cdo 3042/2018. Oběma soudům vytýká, že nereflektovaly smysl a účel právní úpravy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně ustanovení §9 odst. 1 a 2, které „prošlo novelou“ zákona č. 296/2017 Sb., podle kterého není-li zaplacen soudní poplatek ve lhůtě určené soudem a dojde tak k marnému uplynutí lhůty k jeho zaplacení, soud řízení zastaví. Z obsahu dovolání vyplývá, že dovolatel má za to, že jím předestřené rozhodnutí dovolacího soudu je příliš formalistické, a proto by měla být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Žalobci ve svém vyjádření uvedli, že dovolání žalovaného není přípustné, neboť odvolací soud se svým rozhodnutím nijak neodchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, a proto navrhli, aby dovolací soud dovolání odmítl a zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. - dále jen „o. s. ř.“).
Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§239 o. s. ř.).
Dovolatel požaduje, aby dovolací soud otázku, zda může soud zastavit řízení pro nezaplacení soudního poplatku ve lhůtě určené výzvou v době, kdy již byl poplatek (byť opožděně) uhrazen, posoudil odlišně od usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 31 Cdo 3042/2018. K tomu budiž řečeno, že dovolatelem zmiňované rozhodnutí bylo zrušeno nálezem ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. I. ÚS 2025/19, jímž Ústavní soud shledal nesprávnou interpretaci §9 odst. 1 a 2 zákona o soudních poplatcích, a §55 o. s. ř. v souvislosti se závěrem ohledně zachování lhůty pro jeho zaplacení kolkovými známkami. Nejvyšší soud se nicméně uvedenou otázkou zabýval v mnoha dalších rozhodnutích, v nichž dovodil správnost zastavení příslušného řízení pro nezaplacení soudního poplatku ve lhůtě určené výzvou soudu v době, kdy již byl (byť opožděně) uhrazen (srov. např. usnesení ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2827/2018, usnesení ze dne 20. 12. 2018, sp. zn. 25 Cdo 3918/2018, usnesení ze dne 7. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4200/2018, usnesení ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 32 Cdo 3698/2018, nebo usnesení ze dne 20. 12. 2018, sen. zn. 29 ICdo 152/2018, proti němuž podanou ústavní stížnost odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 21. května 2019, sp. zn. I. ÚS 1147/19).
Dovolací soud neshledal důvod k odchýlení se od výše uvedeného právního závěru, neboť ani záměr zákonodárce projevený v důvodové zprávě nepotvrzuje dovolatelem prosazovanou interpretaci.
Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobci mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které tvoří odměna za zastupování advokátem v dovolacím řízení ve výši 8 000 podle §1 odst. 1 a 2, §2, §6 odst. 1, §7 bod 6, §8 odst. 1, §11 odst. 1 písm. k), a §12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhrada 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, a částka 1 743 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o. s. ř.). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 22. 6. 2021
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Viktor Kramář, DiS.