ECLI:CZ:NS:2021:6.TDO.668.2021.3
6 Tdo 668/2021-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 8. 2021 v řízení o dovolání, které podal státní zástupce v neprospěch obviněného Z. K. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov nad Ohří, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021, sp. zn. 8 To 4/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 50 T 1/2020, takto:
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. se obviněný Z. K. bere do vazby z důvodu uvedeného v §67 písm. a) tr. ř.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2020, sp. zn. 50 T 1/2020, byl obviněný Z. K. (dále je „obviněný“) uznán vinným pokusem zločinu vraždy podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §140 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen podle §140 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 11 roků, pro jehož výkon byl zařazen podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku do věznice se zvýšenou ostrahou. Byl též podle §228 odst. 1 tr. ř. zavázán vůči poškozenému D. Č. k náhradě majetkové škody, nemajetkové újmy z důvodu psychické újmy a nemajetkové újmy z důvodu bolestného. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost nahradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky škodu spočívající v úhradě nákladů lékařské péče. Poškozená J. B. byla podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázána se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. O odvolání, jež proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 2. 2021, sp. zn. 8 To 4/2021. Podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušil, a to ve výroku o trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného Z. K. odsoudil podle §140 odst. 1 za použití §58 odst. 6 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 8 let. Podle §56 odst. 3 tr. zákoníku jej pro výkon trestu zařadil do věznice s ostrahou.
4. Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Ve stručnosti řečeno namítl nesprávnost při uložení trestu odnětí svobody, který byl podle §58 odst. 6 tr. zákoníku mimořádně snížen pod dolní hranici zákonné trestní sazby, a navrhl, aby dovolací soud v neveřejném zasedání podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021, sp. zn. 8 To 4/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle §265 l odst. 1 tr. ř. a přikázal Vrchnímu soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
5. Z podnětu tohoto dovolání Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 6 Tdo 668/2021, zrušil podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021, sp. zn. 8 To 4/2021, a současně také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265 l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
6. Podle §265 l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
7. Protože se na obviněném vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen shora citovaným rozsudkem Vrchního soudu v Praze, a Nejvyšší soud k dovolání tento rozsudek zrušil, stal se další výkon tohoto trestu nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného ustanovení §265 l odst. 4 tr. ř. zároveň o vazbě.
8. Nejvyšší soud předně konstatuje, že dosud zjištěné skutečnosti jasně svědčí o tom, že skutek, pro který je obviněný stíhán (a původně již také byl odsouzen shora zmíněnými rozsudky soudů nižších stupňů), byl spáchán, má všechny znaky trestného činu (ve stadiu pokusu) a jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin (ve stadiu pokusu) spáchal obviněný. Z obsahu spisu pak vyplynuly následující, pro řešení nastolené otázky vazby obviněného, podstatné skutečnosti.
9. Obviněný je stíhán pro pokus zvlášť závažného zločinu, kdy mu hrozí uložení vysokého trestu odnětí svobody v rozpětí od 10 do 18 let. Již hrozba takto citelného trestu ve světle nálezu Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/2003, uvedený vazební důvod bez dalšího zakládá. Ústavní soud v uvedeném nálezu mimo jiné dovodil, že „dle §67 písm. a) tr. řádu smí obviněný být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest. Z jazykového a logického výkladu uvedeného zákonného ustanovení plyne, že jím zakotvený důvod vyhýbání se trestnímu stíhání spočívá alternativně v důvodné obavě, že obviněný uprchne, nebo v důvodné obavě, že se bude skrývat, přičemž důvodnost této obavy musí být založena jeho jednáním nebo dalšími konkrétními skutečnostmi, jejichž demonstrativní alternativní výčet zahrnuje skutkové podstaty nemožnosti zjištění jeho totožnosti, neexistenci jeho stálého bydliště anebo hrozbu vysokého trestu. Jinými slovy řečeno, každá z těchto skutkových podstat, jelikož jejich uspořádání je alternativní a nikoli kumulativní, je tím jednáním, příp. konkrétní skutečností, jež zakládá samo o sobě důvodnou obavu, že se obviněný bude vyhýbat trestnímu stíhání, a to buď tím, že uprchne anebo tím, že se bude skrývat“, a že "hrozbou vysokým trestem" lze odůvodnit uložení tzv. útěkové vazby toliko v těch případech, kdy na základě zjištěných skutečností opodstatňujících důvodnost podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu lze předpokládat uložení trestu odnětí svobody ve výši nejméně kolem osmi let“.
10. V posuzované věci lze důvodně předpokládat u obviněného uložení trestu ve vysoké výměře. Již tato okolnost představuje výraznou motivaci k tomu, aby uprchl či se skrýval. K uvedenému přistupují další konkrétní okolnosti na straně obviněného, které představují reálné riziko, že uprchne či se bude skrývat, aby se vyhnul trestnímu stíhání a vysokému trestu. Jedná se o tu skutečnost, že před vzetím do vazby již v přípravném řízení přebýval pouze v zahradní chatce v zahrádkářské kolonii, adresa jeho trvalého pobytu je adresa Městského úřadu v XY. Nutno přihlédnout i k charakteru a druhu spáchané trestné činnosti. Tyto okolnosti opodstatňují individualizovanou hrozbu vysokého trestu a důvod vazby útěkové v intencích §67 písm. a) tr. ř.
11. Dále je třeba zdůraznit, že rozvedené skutečnosti odůvodňují rovněž závěr, že v případě obviněného nepřichází v úvahu žádné opatření, jímž by mohla být jeho vazba nahrazena.
12. Na tomto základě Nejvyšší soud rozhodl podle §265 l odst. 4 tr. ř. o vzetí obviněného do vazby z důvodu uvedeného v §67 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 8. 2021
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu