ECLI:CZ:NS:2021:7.TDO.1073.2021.1
sp. zn. 7 Tdo 1073/2021-991
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 10. 2021 o dovolání obviněného V. N. nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. 3 To 89/2021, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 10 T 119/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. N. odmítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2020, č. j. 10 T 119/2018-886, byl obviněný V. N. shledán vinným pod body 1. až 2. přečinem podílnictví podle §214 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, pod bodem 3. přečinem krádeže spáchaným formou pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) k §205 odst. 2 tr. zákoníku, a pod bodem 4. přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy a za sbíhající se trestnou činnost, kterou byl shledán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2019, sp. zn. 2 T 48/2019, jenž nabyl právní moci dne 24. 9. 2019, právně kvalifikovanou jako zločin nedovolené výroby a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, byl odsouzen podle §283 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků a šesti měsíců, se zařazením pro výkon tohoto trestu do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2019, sp. zn. 2 T 48/2019, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody, a to tak, že podle §228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný zavázán sám zaplatit na náhradě škody poškozenému P. J. částku ve výši 5 868 Kč, společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, společně a nerozdílně s J. K. částku ve výši 13 842 Kč a ve zbytku svých nároků na náhradu škody byli oba poškození odkázáni podle §229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Uvedených přečinů se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný V. N. jednáním spočívajícím v tom, že
ačkoliv
byl trestním příkazem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 27. 2. 2015, sp. zn. 3T 7/2015, který nabyl právní moci dne 14. 3. 2015, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců a následně bylo usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 7. 10. 2016, č. j. 3T 7/2015-108, rozhodnuto, že tento původně podmíněně odložený trest vykoná a z výkonu tohoto trestu odnětí svobody byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2017, č. j. 0 PP 442/2017, které nabylo právní moci dne 18. 10. 2017, se stanovením zkušební doby v trvání šesti let,
přesto
1. blíže nezjištěného dne na začátku měsíce května 2018 na ul. XY v XY, v zištném úmyslu a s vědomím, že se s ohledem na technický stav skútru, který měl poškozenou spínací skříňku, zámek řízení a odstraněnou registrační značku, jedná o věci, které byly získány trestným činem, odstranil z dosahu možného odhalení skútr zn. Longjia PR 150 T Ceasar, černé barvy, RZ XY, černé barvy, s přilbou nezjištěné značky tak, že tyto ukryl v garáži domu na adrese XY v XY, jejíž užívání měl domluvené s P. F.,
2. blíže nezjištěného dne na začátku měsíce května 2018 na ul. XY v XY, v zištném úmyslu a s vědomím, že se s ohledem na technický stav skútru, který měl poškozenou spínací skříňku, zámek řízení a odstraněnu registrační značku, jedná o věci, které byly získány trestným činem, odstranil z dosahu možného odhalení skútr zn. Longjia Raptur 125, registrační značky XY, červené barvy, s plastovým kufrem nezjištěné značky, černé barvy tak, že tyto ukryl v garáži domu na adrese XY v XY, jejíž užívání měl domluvené s P. F.
3. v blíže neurčené době od 20:00 hod. dne 7. 5. 2018 do 8:00 hod. dne 8. 5. 2018 v XY na ul. XY pod přístřeškem u domu č. p. XY, po předchozí vzájemné domluvě s J. F., odcizili tam zaparkovaný skútr zn. Shenke Yuki 50 modro-bílé barvy, registrační značky XY s lankovým zámkem, který byl neuzamčený volně obtočen kolem předního kola skútru, kdy obviněný V. N. hlídal, a následně skútr z místa společně odtlačili do parku v XY, odkud jej V. N. odvezl do svého bydliště v XY, čímž způsobili poškozenému P. J., škodu na odcizených věcech ve výši 8 097 Kč,
4. v době od 16:30 hodin dne 30. 5. 2018 do 06:10 hodin dne 31. 5. 2018 v XY na ulici XY, po předchozí domluvě a za vzájemné součinnosti s již pravomocně odsouzeným J. K. v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch, na parcele sousedící s rodinným domem č. p. XY a fotbalovým hřištěm, po předchozím demontování části průmyslového oplocení vstoupili na pozemek rozestavěné novostavby, kde skrze nezajištěné podhledy střechy vnikli do útrob této doposud neobydlené novostavby, bez čísla popisného, ze které následně odcizili nivelační přístroj zn. Sokkia oranžové barvy, laser zn. Bosch černo-červené barvy, pistoli na montážní pěnu, sifón chrom zn. Bosch, míchadlo zn. Protul, bazénovou jednotku zn. Pool 40 k tepelnému čerpadlu, ohřev odvodu kondenzátoru KVR 10-10, chromované elektrikářské kleště černo-červené barvy, 2 ks WC sedátek, 2 ks sprchových baterií, vanovou baterii, 4 ks lisovacích čelistí v černém kufříku, radiátor-žebřík 600x900 s topnou tyčí, radiátor VK-22, radiátor-žebřík 600x1200 s topnou tyčí, deskový radiátor 66x900, koupelnové sedátko a brašnu s elektrickým nářadím, která obsahovala sadu šroubováků, sadu račnových klíčů, multimetr, led světla a další věci a drobné nářadí, čímž způsobili poškozené společnosti SE-MO servis Ostrava, s. r. o., škodu ve výši 47 842 Kč.
3. K odvolání obviněného směřujícímu do všech výroků rozsudku soudu prvního stupně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. 4. 2021, č. j. 3 To 89/2021-944, podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o vině pod body 3. a 4., ve výroku o trestu a výrocích o náhradě škody a nově rozhodl tak, že obviněného V. N. za skutky pod body 3. až 4. uznal vinným pokračujícím přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, ve znění účinném od 1. 10. 2020. Za tento přečin, dále za přečin podílnictví podle §214 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku uvedený pod body 1. a 2. napadeného rozsudku a za sbíhající se zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2019, sp. zn. 2 T 48/2019, byl pak obviněný odsouzen podle §283 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků a tří měsíců, se zařazením pro výkon tohoto trestu do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2019, sp. zn. 2 T 48/2019, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody tak, že podle §228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný zavázán sám zaplatit na náhradě škody poškozenému P. J. částku ve výši 5 868 Kč, společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, společně a nerozdílně s již pravomocně odsouzeným J. K. částku ve výši 13 842 Kč a ve zbytku svých nároků na náhradu škody byli oba poškození odkázáni podle §229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.
4. Uvedeného přečinu krádeže (původní skutky pod body 3. a 4. napadeného rozsudku) se podle zjištění soudu druhého stupně dopustil obviněný V. N. jednáním spočívajícím v tom, že
ačkoliv
byl trestním příkazem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 27. 2. 2015, sp. zn. 3T 7/2015, který nabyl právní moci dne 14. 3. 2015, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců a následně bylo usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 7. 10. 2016, č. j. 3T 7/2015-108, rozhodnuto, že tento původně podmíněně odložený trest vykoná a z výkonu tohoto trestu odnětí svobody byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2017, č. j. 0 PP 442/2017, které nabylo právní moci dne 18. 10. 2017, se stanovením zkušební doby v trvání šesti let,
přesto
1. (původní skutek 3 rozsudku nalézacího soudu)
v blíže neurčené době od 20:00 hod. dne 7. 5. 2018 do 8:00 hod. dne 8. 5. 2018 v XY na ul. XY pod přístřeškem u domu č. p. XY, po předchozí vzájemné domluvě s J. F., odcizili tam zaparkovaný skútr zn. Shenke Yuki 50 modro-bílé barvy, registrační značky XY s lankovým zámkem, který byl neuzamčený volně obtočen kolem předního kola skútru, kdy obviněný V. N. hlídal, a následně skútr z místa společně odtlačili do parku v XY, odkud jej V. N. odvezl do svého bydliště v XY, čímž způsobili poškozenému P. J., škodu na odcizených věcech ve výši 8 097 Kč,
2. (původní skutek 4 rozsudku nalézacího soudu)
v době od 16:30 hodin dne 30. 5. 2018 do 06:10 hodin dne 31. 5. 2018 v XY na ulici XY, po předchozí domluvě a za vzájemné součinnosti s pravomocně odsouzeným J. K. v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch, na parcele sousedící s rodinným domem č. p. XY a fotbalovým hřištěm, po předchozím demontování části průmyslového oplocení vstoupili na pozemek rozestavěné novostavby, kde skrze nezajištěné podhledy střechy vnikli do útrob této doposud neobydlené novostavby, bez čísla popisného, ze které následně odcizili nivelační přístroj zn. Sokkia oranžové barvy, laser zn. Bosch černo- červené barvy, pistoli na montážní pěnu, sifón chrom zn. Bosch, míchadlo zn. Protul, bazénovou jednotku zn. Pool 40 k tepelnému čerpadlu, ohřev odvodu kondenzátoru KVR 10-10, chromované elektrikářské kleště černo-červené barvy, 2 ks WC sedátek, 2 ks sprchových baterií, vanovou baterii, 4 ks lisovacích čelistí v černém kufříku, radiátor-žebřík 600x900 s topnou tyčí, radiátor VK-22, radiátor-žebřík 600x1200 s topnou tyčí, deskový radiátor 66x900, koupelnové sedátko a brašnu s elektrickým nářadím, která obsahovala sadu šroubováků, sadu račnových klíčů, multimetr, led světla a další věci a drobné nářadí, čímž způsobili poškozené společnosti SE-MO servis Ostrava, s. r. o., škodu ve výši 47 842 Kč.
5. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě napadl obviněný v celém rozsahu dovoláním, opírajícím se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. První námitkou dovolatel vytkl nesprávný procesní postup, který ovlivnil hmotně právní posouzení věci, jelikož vina (u skutku pod bodem 2. napadeného rozsudku odvolacího soudu) mu měla být prokázána odborným vyjádřením znalce z oboru ekonomika, jehož výslech soud, po změně senátu, odmítl provést. Samotné odborné vyjádření bylo podle obviněného nedostatečné, kusé, nepřezkoumatelné a soudy nepřezkoumané. Výslechem znalce měly být odstraněny nedostatky tohoto vyjádření (např. jak starý byl nivelační přístroj zn. SOKKIA C32 – D10343, oceněný na 4 175 Kč, proč PowerFIX profi + model No Z28396 je krácen koeficientem právě 50 %, proč blíže neupřesněná WC sedátka jsou hodnocena oceněním právě na částky po 900 Kč anebo jaký byl skutečný typ a hodnota sprchových baterií, oceněných na částky po 3 000 Kč). Obviněný dále namítl, že hodnota odcizených věcí nebyla 47 842 Kč, jelikož nebylo prokázáno, jaká byla věcná hodnota (časová cena) věcí, tedy reprodukční cena věcí, snížená o případné opotřebení, odpovídající nikoliv průměrně, ale skutečně opotřebené věci konkrétního stáří a konkrétní intenzity používání. Nebylo zjištěno, proč používané věci byly kráceny konkrétním koeficientem, a některé položky nebyly upřesněny skutečným typem a hodnotou věcí.
6. Druhé pochybení spatřoval obviněný v tom, že se soud nevypořádal s jeho dlouhodobým užíváním pervitinu, potažmo vlivem na jeho příčetnost. Byl toho názoru, že jeho závislost na droze pervitin, resp. i abstinenční příznaky, u něj mohly vyvolat stav nepříčetnosti či snížené příčetnosti, neboť při návalech účinku či abstinenci mohl jednat na první pohled cílevědomě, ale přitom nebýt schopen kontrolovat své jednání. Tato otázka nebyla objasněna, např. vyžádáním a provedením znaleckého posudku. Pokud soud uvedl, že obviněný užíval pervitin sám při znalosti jeho účinků na jeho osobu, pak z rozsudků není zřejmé, jakým důkazem k tomu dospěl.
7. V poslední námitce soudům vytkl, že mu byl uložen nepřiměřený trest odnětí svobody, jelikož nebyly žádné právní důvody pro to, aby mu byl uložený trest o tolik navýšen oproti nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 54 měsíců, kterým byl potrestán za sbíhající se zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a s psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku.
8. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu, jakož i předcházející rozsudek nalézacího soudu, zrušil a nalézacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
9. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že obviněný prakticky nevznesl konkrétní právní námitky, kterými by vytýkal nesoulad zákonných znaků přečinů, jimiž byl uznán vinným, a skutkových zjištění vymezených v tzv. skutkové větě a v odůvodnění soudních rozhodnutí, popř. nesprávnost jiného hmotněprávního posouzení, jak vyžaduje dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Pokud se týká výše škody, způsobné útokem pod bodem 2. výroku o vině odvolacího soudu, pak nevytkl žádné konkrétní porušení ustanovení §137, popř. 138 tr. zákoníku, která upravují způsob stanovení výše škody a stanoví hranice výše škody způsobené trestným činem, ale zpochybnil kvalitu odborného vyjádření z oboru ekonomiky, jímž byla stanovena hodnota odcizených věcí. Jde tedy o námitky výlučně skutkového charakteru. Otázka ceny věci by se navíc v teoretické rovině mohla dotýkat toliko zákonných znaků §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, nikoli znaků přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku.
10. Státní zástupce dále uvedl, že dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. neodpovídají ani námitky týkající se možné nepříčetnosti nebo zmenšené příčetnosti obviněného. Obviněný jimi totiž fakticky napadl nedostatečný rozsah provedeného dokazování, když se domáhal, aby otázka jeho příčetnosti byla zkoumána znaleckým posudkem, tedy jde primárně o námitku skutkovou. Pro úplnost státní zástupce dodal, že užívání drog obviněným samo o sobě není „automaticky“ důvodem pro znalecké zkoumání jeho duševního stavu. Takové zkoumání je na místě pouze v případě, že jsou zjištěny konkrétní okolnosti vzbuzující pochybnosti, zda obviněný byl v době činu schopen rozpoznat protiprávnost svého jednání nebo svoje jednání ovládat. Deklarovanému dovolacímu důvodu pak neodpovídají ani blíže nekonkretizované námitky týkající se přílišné přísnosti uloženého trestu.
11. Státní zástupce závěrem navrhl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout.
12. Nejvyšší soud jako soud příslušný k rozhodnutí o dovolání (§265c tr. ř.) shledal, že zmíněný mimořádný opravný prostředek je v této trestní věci přípustný [§265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], byl podán osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na k tomu určeném místě (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), a splňuje i obligatorní náležitosti obsahu dovolání uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
13. Nejvyšší soud připomíná, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci dalšího odvolání. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b tr. ř. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu jen za předpokladu, že obsahově odpovídají jeho zákonnému vymezení. Žádný z dovolacích důvodů se přitom nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů ani k rozsahu dokazování. Z toho je zřejmé, že skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem. Dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
14. Z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze potom dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Podstatou tohoto dovolacího důvodu je vadná aplikace hmotného práva na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Směřuje-li dovolání proti výroku o vině odsuzujícího rozhodnutí, odpovídají uvedenému dovolacímu důvodu takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů a v jakém rozsahu provedly dokazování, se míjejí s ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. již proto, že je jimi vytýkáno porušení procesního práva, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., zatímco zákonným dovolacím důvodem podle citovaného ustanovení je porušení hmotného práva, tj. trestního zákoníku.
15. Obviněný založil dovolání primárně na námitkách proti hodnocení důkazů soudy prvního i druhého stupně a proti jejich skutkovým zjištěním. Jde o námitky, které stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a které neodpovídají ani žádnému z dalších dovolacích důvodů ve smyslu ustanovení §265b tr. ř.
16. Do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně Nejvyšší soud jako soud dovolací zásadně nezasahuje. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Tehdy je zásah Nejvyššího soudu nezbytný proto, aby byl dán průchod ústavně zaručenému základnímu právu obviněného na spravedlivý proces (čl. 4, čl. 90 Ústavy). Extrémní nesoulad je nicméně namístě dovodit toliko v případech závažných pochybení, zejména pokud skutková zjištění nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, případně nevyplývají z důkazů při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, anebo že zjištění jsou pravým opakem toho, co bylo obsahem dokazování apod. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 11 Tdo 1494/2011).
17. V daném případě však taková situace vyžadující zásah Nejvyššího soudu zjevně nenastala. Mezi obsahem provedených důkazů na straně jedné a skutkovými zjištěními soudů na straně druhé není žádný, natož extrémní rozpor. Skutková zjištění mají odpovídající obsahový podklad zejména v doznání obviněného (skutek 3.) a v částečném doznání obviněného (skutek 4.), ve výpovědi poškozených (svědků Z. Č., S. K., P. J. a J. S. za poškozenou společnost SE-MO servis Ostrava, s. r. o.) a dále ve výpovědích svědků P. F., L. F. a spoluobviněného J. K., v protokolech o ohledání místa činu, kde byly zajištěny odcizené motocykly a v odborném vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví metalografie (skutek 1. až 2.), a v odborném vyjádření z oboru genetika (skutek 4.). Odvolací soud se pak v napadeném usnesení přesvědčivě vypořádal s odvolacími námitkami obviněného a závěry soudu prvního stupně ve vztahu ke skutkovým zjištěním potvrdil. V podrobnostech je pak možné na podrobné odůvodnění rozsudkem nalézacího (odst. 24) i odvolacího soudu (odst. 13 až 15) odkázat.
18. K jednotlivým námitkám obviněného pak Nejvyšší soud ve stručnosti uvádí následující. K námitce nesprávného procesního postupu, jestliže bylo pro závěr o vině obviněného užito mimo jiné odborné vyjádření, a nikoliv výslech znalce, a k námitce špatné kvality tohoto odborného vyjádření z oboru ekonomika, je možné konstatovat, že se jedná jen o opakování argumentace, kterou se již velmi pečlivě zabýval odvolací soud (odst. 10 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu). Nelze nic vytknout postupu nalézacího soudu, který dospěl k závěru, že zcela postačí provedení tohoto důkazu jako listiny postupem podle §213 odst. 1 tr. ř., neboť, jak potvrdil i soud odvolací, neshledal důvod zpochybňovat závěry v něm obsažené. Z obsahu odborného vyjádření je totiž zřejmé, že zpracovatel měl dostatečné podklady pro jeho zpracování, z těchto vycházel a je rovněž z jeho obsahu zřetelné, na základě jakých úvah a postupů dospěl ke stanovené hodnotě oceňovaných věcí v daném místě a čase. Nejvyšší soud souhlasí i se závěry odvolacího soudu, podle nichž z žádosti o podání odborného vyjádření jasně plyne, že má být stanovena hodnota odcizených věcí v době jejich odcizení, ať již podle jejich popisů poškozenými, doložených dokladů nebo podle provedení prohlídky v případech, kdy odcizené věci byly zajištěny, což se také stalo. Zpracovatel odborného vyjádření měl pro určení hodnoty posuzovaných věcí i pro zohlednění jejich opotřebení dostatečné podklady, které podrobně v odborném vyjádření rozvedl a jeho závěry se zjištěnými poznatky korespondují. Nelze se tady ztotožnil s námitkami obviněného, že odborné vyjádření je nepřezkoumatelné a kusé. Nelze ani pominout, že pokud jde o věci vytýkané obviněným v dovolání (nivelační přístroj zn. SOKKIA C32 – D10343, PowerFIX profi model No Z28396, WC sedátka, sprchové baterie), jedná se o věci, které byly policejnímu orgánu vydány či zajištěny, a tudíž znalec měl možnost se s těmito seznámit, ať již osobně nebo na fotografiích.
19. Pokud obviněný chtěl prostřednictvím této výhrady poukázat na vadu tzv. opomenutých důkazů, jak ji definoval ve své judikaturní činnosti Ústavní soud (tj. situace, kdy soudy buď odmítly provést důkaz navržený účastníkem řízení, aniž by svůj postup věcně a adekvátně stavu věci odůvodnily, nebo sice provedly důkaz, avšak v odůvodnění svého rozhodnutí jej vůbec nezhodnotily), je nutno konstatovat, že o takovou situaci v daném případě nejde. Nalézací soud v odstavci 26 odůvodnění rozsudku vysvětlil, proč považoval doplnění dokazování o navrhovaný znalecký posudek za nadbytečné. S jeho závěrem se ztotožnil i soud odvolací (odst. 10 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu). Důkazní řízení proto vadou tzv. opomenutých důkazů netrpí a zmiňovaným postupem soudů tak nemohlo dojít ani k porušení ústavně zaručeného základního práva obviněné na spravedlivé řízení.
20. Nejvyšší soud nesouhlasí ani s další námitkou obviněného, podle níž se soudy nevypořádaly s jeho dlouhodobým užíváním pervitinu, potažmo vlivem na jeho příčetnost, jelikož tato otázka nebyla objasněna, např. vyžádáním a provedením znaleckého posudku. Nesprávné aplikace ustanovení §27 tr. zákoníku o zmenšené příčetnosti, popř. §26 tr. zákoníku o nepříčetnosti na soudy zjištěný skutkový stav, by obecně vzato mohl odpovídat dovolací důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nicméně v projednávané věci obviněný fakticky toliko vytýká nedostatečný rozsah provedeného dokazování, když se domáhá, aby otázka jeho příčetnosti, resp. zmenšené příčetnosti byla zkoumána znaleckým posudkem. Jde tedy o námitku primárně skutkovou.
21. Přesto je možné k této námitce uvést, že informace, podle které je obviněný konzumentem drogy, sama o sobě není automaticky důvodem pro znalecké zkoumání jeho duševního stavu. Přibrání znalce z oboru psychiatrie (§105 odst. 1 tr. ř.) je nutné, pokud vzniknou důvodné pochybnosti o příčetnosti obviněného ve vztahu ke konkrétnímu činu (§26, §27 tr. zákoníku), které objektivně vyplývají z výsledků provedeného dokazování a nasvědčují tomu, že obviněný pro duševní poruchu v době spáchání činu neměl zachovány rozpoznávací nebo ovládací schopnosti. Není tedy nutné, aby v každé trestní věci, v níž obviněný namítá svou nepříčetnost nebo zmenšenou příčetnost, byl přibrán znalec, a to ani v případě, že byl obviněný opakovaně psychiatricky léčen, že po určitou dobu užíval antidepresivní léky apod. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2019, sp. zn. 8 Tdo 224/2019). V projednávané věci pak důvodné pochybnosti o příčetnosti obviněného nevznikly a obviněný je nespecifikoval ani v podaném dovolání, toliko obecně uvedl závislost na droze a abstinenční příznaky. Naopak je nutné souhlasit s argumentací odvolacího soudu, který neopomněl zdůraznit, že se obviněný v minulosti nikdy neléčil ze závislosti na pervitinu, v rámci opakovaných výpovědí k vytýkané trestné činnosti v přípravném řízení se nezmínil, že by trestnou činnost spáchal v důsledku ovlivnění pervitinu, a nevěděl proto, co činí. Jak konstatoval nalézací soud (odstavec 28 odůvodnění rozsudku nalézacího soudu) i soud odvolací (odstavec 16 odůvodnění rozsudku soudu odvolacího), obviněný jednal promyšleně, cílevědomě a plánovitě. Nebyly tedy zjištěny žádné poznatky, které by zpochybňovaly jeho trestní odpovědnost. S ohledem na popsané závěry tedy nelze v souvislosti s neprovedením dalšího dokazování za účelem zkoumání duševního stavu obviněného hovořit o porušení práva obviněného na spravedlivý proces v důsledku existence tzv. opomenutých důkazů. Nalézací soud proto nepochybil, pokud konstatoval, že nebyly v průběhu trestního řízení prokázány žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly, byť jen snížené, příčetnosti. Lze tedy uzavřít, že nebyly zjištěny žádné poznatky, které by zpochybňovaly trestní odpovědnost obviněného.
22. Ani v dovolání poslední námitka, jíž obviněný brojil proti výši uloženého trestu, resp. tvrdil jeho nepřiměřenost, pod uplatněný (ani jiný) dovolací důvod nespadá. Pokud jde o námitky vztahující se k hmotněprávnímu posouzení trestu, konkrétně k druhu a výměře uloženého trestu, lze je uplatnit pouze prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. (který obviněný ani neuplatnil), podle kterého byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §39 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. (usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr).
23. Výše popsaná situace však v případě obviněného nenastala. Za sbíhající se zločin nedovolené výroby a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2019, sp. zn. 2 T 48/2019, jakožto nejzávažnějšího ze sbíhajících se trestných činů, ze kterých byl obviněný shledán vinným, mohl být obviněnému uložen trest odnětí svobody v rozpětí 2 léta až 10 let, jeho výměra byla v daném případě stanovena pod polovinou zákonné trestní sazby, a tedy zcela v souladu se zákonem.
24. Lze doplnit, že zásah dovolacího soudu je v daném ohledu (při nesprávném vyhodnocení kritérií uvedených v §39 až §42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného trestu) výjimečně možný, pokud je napadeným rozhodnutím uložený trest trestem extrémně přísným, zjevně nespravedlivým a nepřiměřeným. Zásada přiměřenosti trestních sankcí je totiž předpokladem zachování obecných principů spravedlnosti a humánnosti sankcí. Tato zásada má ústavní povahu, její existence je odvozována ze samé podstaty základních práv, jakými jsou lidská důstojnost a osobní svoboda, a z principu právního státu, vyjadřujícího vázanost státu zákony. Jde-li o uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, je třeba zkoumat, zda zásah do osobní svobody pachatele, obecně ústavním pořádkem předvídaný, je ještě proporcionálním zásahem či nikoliv (srov. usnesení Nevyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 8 Tdo 1561/2016). Takové pochybení však v dané věci shledat nelze. Krajský soud v Ostravě, který změnil výrok o trestu nalézacího soudu, při ukládání trestu vzal v úvahu rozhodné okolnosti, jak je zjevné z odstavce 24 až 25 odůvodnění jeho rozsudku. Přihlédl k částečnému doznání obviněného, na druhou stranu konstatoval, že se jednalo o jedinou polehčující okolnost, neboť obviněnému přitěžuje ve smyslu §42 písm. n) tr. zákoníku, že mu je nyní ukládán trest za více trestných činů, navíc se u něj jedná o speciální recidivu i ve vztahu k nyní posuzované majetkové trestné činnosti, přičemž vytýkanou trestnou činnost spáchal ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. S přihlédnutím ke všem popsaným skutečnostem lze vyloučit, že by trest uložený obviněnému byly extrémně přísný, zjevně nespravedlivý a nepřiměřený, což jedině by mohlo z podnětu předložené argumentace odůvodnit výjimečný zásah do napadeného výroku (o trestu) v dovolacím řízení.
25. Souhrnně řečeno, pokud na základě provedených důkazů soudy obou stupňů dovodily, že se obviněný dopustil posuzovaného jednání, je třeba konstatovat, že takový závěr na důkazy logicky navazuje, resp. má v nich obsahový podklad. Skutková zjištění, která se stala podkladem výroku o vině pro výše uvedené přečiny, tedy nepředstavují porušení ústavně zaručeného základního práva obviněného na spravedlivé řízení. To, že obviněný nesouhlasí s těmito zjištěními a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem. Je tedy namístě uzavřít, že obviněný V. N. uplatnil výlučně takové námitky, které formálně deklarovanému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jinému dovolacímu důvodu obsahově neodpovídají.
26. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 10. 2021
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.