ECLI:CZ:NS:2021:7.TDO.444.2021.1
sp. zn. 7 Tdo 444/2021-136
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 5. 2021 o dovolání obviněného R. Š. , nar. XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soud v Brně ze dne 21. 1. 2021, sp. zn. 7 To 417/2020, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 91 T 103/2020, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušují rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 1. 2021, sp. zn. 7 To 417/2020, a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 19. 11. 2020, sp. zn. 91 T 103/2020.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 19. 11. 2020, č. j. 91 T 103/2020-92, byl obviněný R. Š. uznán vinným pokusem zločinu krádeže podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyřicet měsíců se zařazením pro jeho výkon do věznice s ostrahou.
2. Tohoto pokusu zločinu se podle zjištění soudu prvního stupně obviněný dopustil společně s K. Š., jehož trestná činnost je šetřená samostatně, v podstatě tím, že dne 6. 4. 2020 v době od 13:25 hodin do 13:31 hodin v Brně na ulici XY v budově č. XY, se za pomoci šroubováku, přineseného K. Š., pokusili vniknout do advokátní kanceláře J. M. s úmyslem zde něco odcizit, při páčení dveří byli vyrušení náhodným svědkem, z místa činu vzápětí utekli, do kanceláře se jim vniknout nepodařilo a nic neodcizili, a tímto jednáním způsobili společnosti Imos development, a. s., škodu poškozením dveří ve výši 1 625 Kč, přičemž výše uvedeného jednání se obviněný R. Š. dopustil v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády ze dne 12. 3. 2020, č. 194 tak, že vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2, na území České republiky nouzový stav na dobu od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů, ten byl na základě souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky usnesením vlády ze dne 9. 4. 2020, č. 396 prodloužen do 30. 4. 2020, a poté, opět na základě souhlasu Poslanecké sněmovny, byl usnesením vlády ze dne 30. 4. 2020, č. 485 prodloužen do 17. 5. 2020.
3. Proti rozsudku okresního soudu podal obviněný odvolání do všech jeho výroků. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 21. 1. 2021, č. j. 7 To 417/2020-113, podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil pouze ve výroku o trestu, přičemž ve zbylé části zůstal rozsudek nezměněn. Za splnění podmínek §259 odst. 3 tr. ř. pak krajský soud v rozsahu zrušení nově rozhodl tak, že obviněnému podle §205 odst. 4 tr. zákoníku uložil trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců, pro jeho výkon ho zařadil do věznice s ostrahou.
4. Rozsudek soudu druhého stupně napadl obviněný dovoláním s odkazem na důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy použily nesprávnou právní kvalifikaci trestného činu podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, kterou odůvodnily toliko tím, že se vytýkaného jednání dopustil v době nouzového stavu. Měl za to, že nejde mechanicky aplikovat ustanovení zpřísňující postih pachatele pouze na základě časové souvislosti spáchaného trestného činu s vyhlášeným nouzovým stavem. Soudy proto pochybily, pokud užily kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a nezohlednily, zda měl trestný čin jinou než časovou souvislost s vyhlášeným nouzovým stavem. Je zřejmé, že trestný čin, jak je popsán ve skutkové větě, nebyl zaměřen proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, ani nemařil její zvládnutí. Obviněný dále odkázal na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, a akcentoval, že soudy se nezabývaly věcnou souvislostí mezi spáchaným jednáním a vyhlášeným nouzovým stavem.
5. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a aby přikázal Městskému soudu v Brně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
6. Nejvyšší státní zastupitelství se do dne konání neveřejného zasedání k dovolání nevyjádřilo.
7. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§265f odst. 1 tr. ř.).
8. Protože Nejvyšší soud nezjistil důvody k odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. ř., přezkoumal ve smyslu §265i odst. 3, 4 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost napadeného rozsudku v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozsudku předcházející, a shledal, že dovolání je důvodné.
9. Obviněný své dovolání výslovně opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jenž je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Při přezkumné činnosti, zda taková vada nastala, je dovolací soud vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn během trestního řízení a jak je vyjádřen zejména ve výroku rozsudku, resp. dále upřesněn v souvisejícím odůvodnění.
10. Nejvyšší soud shledal opodstatněnými námitky, kterými obviněný vytýkal soudům nižších stupňů, že dovodily okolnost, podmiňující použití vyšší trestní sazby ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
11. Zmíněnou kvalifikovanou skutkovou podstatu naplní pachatel, spáchá-li čin uvedený v §205 odst. 1 nebo 2 tr. zákoníku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
12. Pochybení soudů nižších stupňů v nyní posuzované trestní věci a nesprávnost jejich právního názoru Nejvyšší soud shledal ve dvou směrech: jednak v tom, jaký význam přisuzovaly pro užitou právní kvalifikaci vyhlášenému nouzovému stavu, a jednak v tom, že vycházely jen z časové souvislosti spáchaného činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí (či dokonce jen s vyhlášeným nouzovým stavem) a nevzaly v úvahu, zda měl trestný čin vůbec nějakou jinou než jen časovou souvislost s uvedenou událostí tak, aby to opodstatňovalo jeho podstatně přísnější trestní postih za užití §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, tj. jako zločinu.
13. Kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, kterou může být i výskyt koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, ovšem bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na nějž není vázána. Rozhodující je jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu (např. z vyhlášení nouzového stavu), ale i z dalších skutečností. Za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ tedy nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Vyhlášení nouzového stavu však může mít podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Nouzový stav související s výskytem koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19, byl vyhlášený usnesením vlády České republiky ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb. Nicméně jestliže obviněný R. Š. spáchal trestný čin krádeže dne 6. 4. 2020, stalo se tak „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
14. Především se ale nelze ztotožnit se závěrem odvolacího soudu, podle kterého postačí, jestliže byl čin spáchán v době, kdy zde byla určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, a na místě jejího výskytu. K tomu, aby mohly být případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek (viz rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021). To znamená, že se tato událost musí určitým konkrétním způsobem projevit při spáchání trestného činu. Jak vyplývá z uvedeného rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu, takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním).
15. V trestní věci obviněného R. Š. ovšem soudy nižších stupňů doposud žádnou ze zmíněných věcných souvislostí jednoznačně nedovodily. Odvolací soud svůj závěr postavil toliko na časové souvislosti (což je s ohledem na výše uvedené nepřijatelné), nalézací soud své právní závěry, včetně závěru o uplatnění kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neodůvodnil v podstatě vůbec.
16. Nejvyšší soud doplňuje, že z trestního spisu i rozsudku nalézacího soudu lze zjistit možnou existenci dvou podstatných okolností, které by mohly hrát roli ve vztahu k věcné souvislosti spáchaného jednání s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Především obviněný R. Š. měl v době vytýkaného jednání nasazenou roušku, přičemž si musel být vědom, že zakrytím obličeje bude přinejmenším ztížena, ne-li znemožněna, jeho následná identifikace (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 7 Tdo 10/2021). Ze spisu není jednoznačné, jak došlo k identifikaci obviněného. V budově, kde došlo k vytýkanému jednání i před ní však byly instalovány kamery, které obviněného s K. Š. při vstupu a odchodu z budovy zachytily. Venkovní kamery navíc zachytily nastoupení obviněného do vozidla Ford Mondeo RZ: XY, ve kterém byl opakovaně kontrolován policejní hlídkou (23. 3. 2020 a 16. 4. 2020). Bude tedy nutné ujasnit, zda rouška na tváři obviněného v době vytýkaného jednání ztížila či znemožnila jeho identifikaci či nikoliv, popřípadě zda k identifikaci vedly jiné skutečnosti nebo místní znalost policistů, kteří byli schopni obviněného identifikovat z kamerových záznamů přesto, že měl nasazenou roušku.
17. Druhou okolnost, která by mohla zakládat věcnou souvislost spáchaného trestného činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, zmínil, byť jen na okraj a toliko obecně, nalézací soud v odůvodnění výše trestu, který uložil obviněnému. Uvedl, že obviněnému přitěžuje, že se jednání dopustil v době, ve které množství kancelářské práce bylo vykonáváno z domova. K tomuto obecnému konstatování je možné ze spisu zjistit, že obviněný spáchal útok v kancelářské budově. Z protokolu o ohledání místa činu (č. l. 42 spisu) vyplynulo, že místo činu se nacházelo v pětipodlažní kancelářské budově, ve které sídlily různé kanceláře (bez bližšího upřesnění), fitness centrum, jazyková škola. Obecně je nutné souhlasit s tím, že v době vytýkaného jednání řada lidí, z důvodu události vážně ohrožující život nebo zdraví, pracovala z domova. Lze tedy předpokládat, že z tohoto důvodu bylo v kancelářské budově méně osob než obvykle, což by mohlo výrazně zvýšit šanci na úspěšné vykonání trestného činu, a naopak snížit riziko odhalení. Bude tedy nutné se zabývat tím, zda tato skutečnost měla či neměla vliv na spáchanou trestnou činnost. Soudy by se měly zaměřit na ověření snížení počtů osob v budově v důsledku událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, dále zda například v budově fungovala recepce a zda byla obsazená atd. Takto zjištěné skutečnosti bude nutné vyhodnotit a dospět k závěru, jestli měly vliv na spáchanou trestnou činnost, zda ji usnadnily či mohly usnadnit, a tudíž zda jsou tou věcnou souvislostí, která by umožnila, za současně existující časové souvislosti, trestnou činnost posoudit v její kvalifikované skutkové podstatě.
18. Souhrnně řečeno, soudy nižších stupňů nesprávně dovodily naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Tím byl již odsuzující rozsudek soudu prvního stupně zatížen vadou odpovídající dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., kterou v napadeném rozsudku nenapravil ani odvolací soud.
19. Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Brně i rozsudek Městského soudu v Brně jako součást řízení předcházejícího napadenému rozsudku, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
20. Věc se nyní vrací Městskému soudu v Brně a jeho úkolem bude zejména s ohledem na doposud zjištěné okolnosti, učiněné závěry a shora popsanou soudní praxi zjistit, zda je možné dovozovat vinu obviněného také pro kvalifikovanou skutkovou podstatu zločinu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku nebo jen pro základní skutkovou podstatu podle §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku (ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku), resp. provést za účelem vyjasnění konkrétního jednání obviněného důkazy, jejichž potřeba za tímto účelem v průběhu řízení vyvstane (§2 odst. 5 tr. ř.). Poté soud provedené důkazy řádně zhodnotí (§2 odst. 6 tr. ř.) a učiní skutková zjištění mající v obsahu provedených důkazů podklad a jednoznačně je vyjádří ve výroku svého rozhodnutí. Zjištěný skutkový stav v souladu se zákonem právně posoudí, znovu ve věci rozhodne a své rozhodnutí řádně odůvodní (§125 odst. 1 tr. ř.).
21. Obviněný se nyní nachází v jiném výkonu trestu odnětí svobody z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. 91 T 190/2019, trest uložený zrušeným rozsudkem v projednávané věci měl obviněný zahájit teprve 5. 12. 2022. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud nepostupoval podle §265l odst. 4 tr. ř.
22. O dovolání rozhodl Nejvyšší soud v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 5. 2021
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.