ECLI:CZ:NS:2021:7.TDO.634.2021.1
sp. zn. 7 Tdo 634/2021-167
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 22. 6. 2021 o dovolání obviněného K. V. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, podaném proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 1. 2021, sp. zn. 10 To 279/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 67/2020 takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 1. 2020, sp. zn. 10 To 279/2020, a rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 29. 9. 2020, sp. zn. 6 T 67/2020.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §265l odst. 4 tr. ř. se obviněný K. V. nebere do vazby.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 29. 9. 2020, č. j. 6 T 67/2020-94, byl obviněný K. V. uznán vinným pokusem zločinem krádeže podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, za který mu byl uložen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let se zařazením pro výkon tohoto trestu do věznice s ostrahou.
2. Pokusu zločinu krádeže se obviněný podle skutkových zjištění okresního soudu vyjádřených ve výroku rozsudku dopustil stručně řečeno tím, že dne 10. 4. 2020 v době od 21:20 hodin do 21:30 hodin v Hradci Králové, ulici XY, před domem č. p. XY, v úmyslu zmocnit se zde cizí věci, nezjištěným předmětem překonal uzamčený zámek levých předních dveří zaparkovaného motorového vozidla zn. BMW 318, tyto dveře otevřel, horní částí těla vniknul do interiéru vozidla, kde nenalezl věci, které by mohl odcizit, proto od vozidla odešel, přičemž uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl mimo jiné pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 13. 2. 2020, sp. zn. 3 T 5/2020, k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 2 roků, a současně se tohoto činu dopustil v době, kdy usnesením vlády České republiky č. 194 ze dne 12. 3. 2020, byl na území České republiky vyhlášen stav nouze ve smyslu ustanovení §5 písmeno a) až e) a §6 zákona číslo 240/2000 Sb. z důvodu šířícího se onemocnění COVID 19, vážně ohrožujícího život a zdraví lidí, čímž poškozenému majiteli vozidla P. K., způsobil poškozením zámku dveří škodu ve výši 1 300 Kč.
3. Odvolání obviněného, kterým napadl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o vině a o trestu, Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 7. 1. 2021, č. j. 10 To 279/2020-118, podle §256 tr. ř. zamítl.
4. Obviněný napadl rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu dovoláním, které opřel o důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy. Z výpovědi svědkyně B. Š. vyplynulo, že otevřel dveře řidiče, nahlédl dovnitř auta a auto následně zabouchl, nikoliv však v reakci na jakékoliv vyrušení, neprohledával přihrádky či podobně. O jeho úmyslu spáchat trestný čin nelze činit závěry pouze na základě domněnky svědkyně, když ani žádné další důkazy tvrzenou verzi nepotvrzují, naopak ji vyvracejí. Tímto vyvracejícím důkazem je podle obviněného odborné vyjádření, ze kterého vyplývá, že nástroji, které měl u sebe, na zámek nebylo působeno, jelikož nebyla nalezena individuální shoda. Napadené rozhodnutí trpí vadou extrémního nesouladu, neboť učiněná skutková zjištění jsou pravým opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna.
5. Druhou námitku obviněný směřoval proti právní kvalifikaci vytýkaného jednání. Zdůraznil, že i pokud by soudy dospěly k závěru, že čin kladený mu za vinu spáchal, uložily mu trest v rámci trestní sazby za kvalifikovanou skutkovou podstatu pro zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jelikož zde existovala časová souvislost mezi údajně spáchaným činem a nouzovým stavem vyhlášeným usnesením vlády ČR ze dne 12. 3. 2020 č. 194 podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, aniž by v řízení byla jakkoliv prokazována věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí (nouzovým stavem). Odvolací soud uvedl, že k použití kvalifikované skutkové podstaty není potřeba, aby existovala skutková souvislost mezi předmětným trestným činem a okolnostmi, pro který byl nouzový stav vyhlášen, tento závěr je však v příkrém rozporu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu, jelikož velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu ve svém rozhodnutí ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, konstatoval, že pro použití §205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, vztahujícího se k trestným činům spáchaným za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, musí být jednoznačně prokázána věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí, za kterou lze považovat i aktuální výskyt koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19. Důvodem pro zpřísnění trestního postihu v zákonné sazbě od 2 do 8 let odnětí svobody není samotná událost ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, tedy v aktuální době zmíněná koronavirová pandemie, ale až vlastní projev pachatele, který zneužívá těchto existujících podmínek ke spáchání trestného činu.
6. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Hradci Králové zrušil a podle §265m odst. 1 tr. ř. jej zprostil obžaloby podle §226 písm. a) tr. ř., neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který je stíhán.
7. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k první námitce dovolání uvedla, že ji pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podřadit nelze, neboť obviněný zpochybnil ve věci učiněná skutková zjištění. Žádný, natož pak extrémní, nesoulad v jeho trestní věci nezaznamenala. Vina byla prokázána nejen výpovědí svědkyně B. Š., tedy očité svědkyně celé události, ale i odborným vyjádřením z oboru kriminalistiky, odvětví mechanoskopie, jehož závěry obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku dezinterpretoval. Z tohoto odborného vyjádření především vyplynulo, že na povrchu a ve vnitřním mechanismu cylindrické vložky nebyly zjištěny stopy způsobilé pro určení použitého nástroje a jeho identifikaci, a to i proto, že zámek nebyl ke zkoumání dodán v neporušeném stavu. Lze však naopak poukázat na to, že obviněný byl předmětného dne vybaven řadou nástrojů, kterými se mohl do automobilu vloupat (kombinované kleště, kapesní nůž, kuchyňský nůž, jídelní nůž, chirurgické nůžky).
8. K druhé námitce obviněného státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve svém písemném vyjádření uvedla, že důvodem, proč užil i kvalifikační znak podle odstavce 4 písm. b) §205 trestního zákoníku byla pouze skutečnost, že čin spáchal za vyhlášeného nouzového stavu, který soud označil za jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, přičemž konstatoval, že pouhá časová souvislost spáchané krádeže s vyhlášeným nouzovým stavem postačuje pro aplikaci této kvalifikované skutkové podstaty. S takovým právním posouzením věci se ztotožnil i Krajský soud v Hradci Králové, který konstatoval, že při formálním pojetí trestného činu plně postačí, nastal-li v projednávané věci stav jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek v době jednání pachatele bez ohledu na to, zda existovala skutková souvislost mezi konkrétním trestným činem a okolnostmi, pro které byl nouzový stav vyhlášen. Uvedený právní názor byl ale korigován rozsudkem velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021 sp. zn. 15 Tdo 110/202, který zastává restriktivnější výklad podmínek aplikace kvalifikované skutkové podstaty §205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, pokud jde o znak spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek vzhledem k okolnosti spáchání krádeže za trvání nouzového stavu. Předmětný právní názor je třeba zohlednit i v rámci řízení o dovolání obviněného K. V., s tím, že jeho jednání nemělo být právně posouzeno jako naplňující tuto skutečnost podmiňující použití vyšší trestní sazby.
9. S ohledem na druhou námitku obviněného pak státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 trestního řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 1. 2021 sp. zn. 10 To 279/2020, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále postupoval podle §265l odst. 1 trestního řádu a přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
10. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§265e tr. ř.) a splňuje i náležitosti obsahu dovolání (§265f odst. 1 tr. ř.).
11. Protože Nejvyšší soud nezjistil důvody k odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. ř., přezkoumal ve smyslu §265i odst. 3, 4 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost napadeného rozsudku v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozsudku předcházející, a shledal, že dovolání je důvodné, byť toliko ve vztahu k druhé námitce obviněného, týkající se nesprávné právní kvalifikace.
12. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z toho plyne, že procesní námitky (včetně námitek týkajících se skutkových zjištění soudů) jsou mimo rámec tohoto dovolacího důvodu. Do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně Nejvyšší soud zásadně nezasahuje, ledaže jsou tato zjištění v tak extrémním rozporu s důkazy, že tím je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces. V takovém případě má zásah Nejvyššího soudu do skutkových zjištění nižších soudů podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy. Jde o to, že předmětem právního posouzení může být jen skutek, který byl zjištěn způsobem respektujícím základní ústavně zaručená práva a svobody.
13. Podkladem pro zásah Nejvyššího soudu v dovolacím řízení do pravomocného rozhodnutí je tak zejména stav extrémního nesouladu mezi skutkovým zjištěním a skutečnostmi, jež vyplývají z provedených důkazů a v důsledku toho pak i konečným hmotněprávním posouzením, učiní-li současně dovolatel takový nesoulad předmětem svých námitek. Extrémní nesoulad je nicméně namístě dovodit toliko v případech závažných pochybení, zejména pokud skutková zjištění nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, případně nevyplývají z důkazů při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, anebo že zjištění jsou pravým opakem toho, co bylo obsahem dokazování apod. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 11 Tdo 1494/2011). V takových případech by bylo dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v čl. 4 a 90 Ústavy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 7 Tdo 448/2010).
14. V daném případě však uvedené pochybení, vyžadující zásah Nejvyššího soudu, zjevně nenastalo. Soudy obou stupňů si vytvořily dostatečný skutkový podklad pro své rozhodnutí v souladu s §2 odst. 5 tr. ř. a nijak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů v souladu s §2 odst. 6 tr. ř. Všechny řádně provedené důkazy soudy hodnotily podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu, v souladu s pravidly formální logiky a zásadou volného hodnocení důkazů, čímž dospěly ke správným skutkovým závěrům odpovídajícím výsledkům dokazování. Obhajoba obviněného, jenž popíral, že by se dopustil výše popsaného deliktu, byla vyvrácena především výpovědí svědkyně B. Š., která popsala chování obviněného na místě samém. Z její výpovědi vyplynulo, že obviněný se bez rozumného důvodu (jiného než ve snaze neoprávněně do vozidla vniknout) pohyboval u bočních dveří vozidla, něco tam dělal (překonával uzamčení) a následně do vozidla vnikl. Skutečnost, že z vozidla nic neodcizil, se odvíjela od toho, že ve vozidle nic k odcizení nenašel. Tvrzení obviněného, že vozidlo mělo otevřené dveře, vyvrací nejen svědkyně B. Š., ale ve své výpovědi rovněž majitel vozidla poškozený P. K. Soud nalézací i odvolací dospěly k závěru o věrohodnosti svědkyně B. Š., jelikož její výpovědi byly logické, ucelené a odpovídaly dalším provedeným důkazům. Tvrzení o manipulaci obviněného v místě zámku vozidla odpovídá zjištěnému drobnému poškození. Obviněný měl k otevření vozidla technické možnosti a rovněž vybavení, neodpovídající běžným nástrojům, které má u sebe člověk při pobytu na veřejném prostranství (konkrétně kombinované kleště, kapesní nůž, kuchyňský nůž, jídelní nůž, chirurgické nůžky). Spáchání trestného činu není rovněž vyloučeno ani nikoliv jednoznačným závěrem, obsaženým v odborném vyjádření, jímž sice nebyla zjištěna individuální shoda mezi nástroji, které měl obviněný u sebe, a zámkem vozidla, nicméně zároveň tato možnost vyloučena nebyla. Navíc zámek nebyl ke zkoumání dodán v neporušeném stavu, chyběla minimálně 4 stavítka. Protože soud prvého stupně logicky uzavřel, že považuje za věrohodné výpovědi obou svědků o tom, že vozidlo poškozeného bylo řádně uzavřeno a uzamčeno, potom jediným možným vysvětlením k překonání zámku vozidla je činnost obviněného tak, jak ji popsala svědkyně B. Š.
15. Na podkladě řádně provedeného dokazování tak byl spolehlivě zjištěn skutkový děj. Pokud jde tedy o skutkové závěry soudů obou stupňů, je nutné je označit za důvodné, logické a navazující na provedené důkazy, což značí nemožnost dovození jakéhokoli, natož extrémního, rozporu mezi nimi a na základě nich učiněnými právními závěry.
16. Odlišná je však situace u druhé námitky obviněného, ve které namítl, že jeho jednání mělo být posouzeno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, nikoli jako zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Taková argumentace, napadající právní kvalifikaci, je pod uplatněný dovolací důvod podřaditelná, přičemž je třeba námitce obviněného přisvědčit.
17. Možností aplikace okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se Nejvyšší soud zaobíral v rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zde uvedl, že zákon s naplněním tam stanovených podmínek počítá ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací, která existuje v daném místě a čase (živelná pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí je přitom bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, vyskytující se na území České republiky od měsíce března 2020.
18. Dále Nejvyšší soud doplnil, že za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nouzový stav může mít nicméně podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu.
19. Především pak velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu konstatoval, že aby případy krádeží mohly být posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, musí zde být – kromě výše uvedené místní a časové – také určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, případně pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže je trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd. Nejvyšší soud v této souvislosti dodal, že popsaný výklad odpovídá i zásadě subsidiarity trestní represe podle §12 odst. 2 tr. zákoníku a tomu, jak byla tato zásada vyložena ve stanovisku uveřejněném pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr. Podle něj má uvedená zásada místo i tam, kde je sice nutné uplatnit trestní odpovědnost a trestní represi z ní vyplývající, ale míra této represe musí být jen skutečně nezbytná a odpovídající všem rozhodným okolnostem, zejména pak povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, který je základem trestní odpovědnosti pachatele.
20. Vezmeme-li v úvahu naznačené výklady v trestní věci obviněného K. V., je zřejmé, že se útoku dne 10. 4. 2020 dopustil v době jiné události vážně ohrožující živost nebo zdraví lidí, a to v období výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky, který vyvolal reakci vlády České republiky, která usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., vyhlásila podle čl. 5 a 6 zákona o bezpečnosti ČR nouzový stav na území České republiky, a poté nadále přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření.
21. Současně však Nejvyšší soud konstatuje, že mezi zmíněným útokem, posouzeným jako trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku, a událostí v podobě výskytu koronaviru, není zřejmá věcná souvislost ve smyslu výše shrnutých požadavků. Oba soudy se nijak nezabývaly tím, zda zde existuje věcná souvislost mezi jednáním obviněného a vyhlášeným nouzovým stavem, jelikož dospěly k nesprávnému právnímu závěru, že postačí toliko souvislost časová a místní.
22. Z rozhodnutí soudů, které se touto skutečností ani nezabývaly, tak není možné zjistit, zda obviněný nějak využil nebo zneužil výše zmíněnou událost v podobě výskytu koronaviru SARS CoV-2, případně zda mu její existence spáchání deliktů usnadnila, a zda mohl reálně počítat s tím, že mu výskyt koronaviru nebo přijetí navazujících opatření pomohou v nezjištění či neodhalení trestné činnosti. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto nelze přisvědčit soudům obou stupňů, pokud jednání obviněného posoudily jako zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby v podobě jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí byla totiž naplněna jen stran časové a místní souvislosti (v danou dobu a na daném místě taková událost existovala), avšak nikoli již stran souvislosti věcné, resp. tato skutečnost nebyla nijak prověřována.
23. Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že soudy učinily nesprávné právní posouzení skutku, pokud u obviněného dovodily naplnění znaku jeho kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové a místní souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Tím byla vydaná rozhodnutí zatížena vadou odpovídající dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
24. Pro shora uvedené skutečnosti se Nejvyšší soud nemohl ztotožnit se závěrem, který vyslovily soudy a zrušil proto podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. jak usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 1. 2020, sp. zn. 10 To 279/2020, tak i rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 29. 9. 2020, sp. zn. 6 T 67/2020, jakož i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc pak podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal k projednání Okresnímu soudu v Hradci Králové. Bude tedy na něm, aby se věcí znovu zabýval v intencích pokynů dovolacího soudu, přičemž při novém rozhodování je vázán právním názorem, který Nejvyšší soud vyslovil. Vzhledem k tomu, že bylo napadené rozhodnutí zrušeno jen z podnětu dovolání podaného obviněným, je třeba v novém řízení respektovat zákaz reformationis in peius podle §265s odst. 2 tr. ř.
25. Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, neboť je zřejmé, že vady nelze odstranit ve veřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. b) tr. ř.].
26. Se zřetelem na učiněné rozhodnutí muselo být rozhodnuto rovněž o vazbě obviněného podle §265l odst. 4 tr. ř., jelikož další výkon trestu odnětí svobody, jež byl obviněnému K. V. uložen, pozbyl svého zákonného podkladu. Nejvyšší soud shledal, že na straně obviněné není dán žádný z důvodů vazby podle §67 písm. a) až c) tr. ř., a proto rozhodl, že se obviněný nebere do vazby.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 6. 2021
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.