ECLI:CZ:NS:2021:7.TZ.87.2021.3
sp. zn. 7 Tz 87/2021-238
ROZSUDEK
Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Radka Doležela a soudců JUDr. Josefa Mazáka a JUDr. Romana Vicherka, Ph.D., projednal v neveřejném zasedání dne 15. 12. 2021 stížnost pro porušení zákona, podanou ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněného J. D. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. 42 T 143/2020, a rozhodl takto:
I. Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. 42 T 143/2020,
byl porušen zákon
v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. D.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se tento rozsudek Okresního soudu v Mostě zrušuje . Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Mostě přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
II. Podle §275 odst. 3 tr. ř. se obviněný nebere do vazby.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 13. 1. 2021, č. j. 42 T 143/2020-166, byl obviněný J. D. shledán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a byl za to odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou.
2. Uvedeného trestného činu se měl dopustit jednáním spočívajícím v tom, že dne 25. 10. 2020 v době od 15:20 hodin do 15:28 hodin v Mostě, na XY, po překonání bočních vstupních dveří, které vysadil, vnikl do provozovny L., ze které odcizil alkohol v celkové hodnotě 1 324,40 Kč, sladkosti v celkové hodnotě 336,10 Kč, 2 ks platových ovladačů v celkové hodnotě 210 Kč, papírový pytlík s hřebíčky v hodnotě 50 Kč, 7 ks reklamních otvíráků v celkové hodnotě 210 Kč, 3 balení podtácků v celkové hodnotě 500 Kč a brousič na nože v hodnotě 200 Kč, čímž způsobil poškozenému Z. M. škodu odcizením v celkové výši 2 720,50 Kč,
a to přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 1 T 40/2020, který nabyl právní moci téhož dne, odsouzen mimo jiné pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 tr. zákoníku ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 17 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, ze kterého byl dne 27. 8. 2020 podmíněně propuštěn, se zkušební dobou do 27. 8. 2023 s dohledem,
a čin spáchal v době, kdy byl na území České republiky usnesení vlády České republiky č. 957 ze dne 30. 9. 2020, publikovaném pod č. 391/2020 Sb., vyhlášen pro celé území České republiky nouzový stav od 0:00 hodin dne 5. 10. 2020 na dobu 30 dnů z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu vysoce nakažlivého koronaviru SARS-CoV-2, způsobujícího nemoc COVID-19.
3. Obviněný i státní zástupkyně se vzdali práva na podání řádného opravného prostředku a obviněný prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání ani jiné oprávněné osoby, a rovněž prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění. V návaznosti na to zmíněný rozsudek, neobsahující s ohledem na §129 odst. 2 tr. ř. odůvodnění, nabyl 13. 1. 2021 právní moci.
4. Ministryně spravedlnosti podala dne 6. 10. 2021 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného proti zmíněnému rozsudku soudu prvního stupně stížnost pro porušení zákona. Poukázala zejména na §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a rovněž na rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (publikovaný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.), požadující pro aplikaci zmíněné kvalifikované skutkové podstaty pro obdobné případy, jako v nyní posuzované věci, věcnou souvislost spáchané krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Obviněný se však podle učiněných zjištění sice dopustil trestné činnosti za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví, totiž v době výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2, způsobujícího onemocnění COVID-19, nicméně věcná souvislost s danou událostí zde absentuje. S ohledem na způsob a okolnosti jednání v podobě odcizení alkoholu, potravin a drobných předmětů z restauračního zařízení, nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil, že by mu existující opatření spáchání činu umožnila či usnadnila, stejně tak útoky nesměřovaly proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. Jednání obviněného mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, přičemž užitím §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku a v návaznosti na to je i uložený trest ve výměře 30 měsíců zjevně excesivní.
5. Závěrem ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon v neprospěch obviněného, a to v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dále aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a poté aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a věc přikázal Okresnímu soudu v Mostě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, popřípadě navrhla, aby bylo postupováno podle §271 odst. 1 tr. ř.
6. Ministryně spravedlnosti současně v rámci stížnosti pro porušení zákona ve smyslu §266 odst. 7 tr. ř. navrhla Nejvyššímu soudu, aby podle §275 odst. 4 tr. ř. přerušil výkon trestu obviněného. O tomto návrhu bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2021, sp. zn. 7 Tz 87/2021, tak, že byl zamítnut.
7. Nejvyšší soud k projednání věci nejprve nařídil na 14. 12. 2021 veřejné zasedání, nicméně následně v návaznosti na novelu trestního řádu, provedenou zákonem č. 418/2021 Sb., účinnou od 8. 12. 2021, mu bylo umožněno rozhodnout i v neveřejném zasedání, které se s ohledem na aktuální okolnosti jevilo vhodnějším, a které bylo, po zrušení veřejného zasedání, konáno za podmínek zejména §274 odst. 3 písm. a), odst. 5 tr. ř. dne 15. 12. 2021.
8. Osobám uvedeným v §274 odst. 5 tr. ř. bylo proto umožněno se k věci vyjádřit. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k podané stížnosti pro porušení zákona ze dne 6. 10. 2021 nejprve uvedl, že ji shledává nepřípustnou, a to s ohledem na skutečnost, že soud prvního stupně v hlavním líčení přijal prohlášení viny obviněného podle §206c odst. 2, odst. 4 tr. ř., což vylučuje napadení skutečností uvedených v prohlášení viny opravným prostředkem. Následně ovšem ve vyjádření ze dne 8. 12. 2021, zaslaném na základě výzvy podle §274 odst. 5 tr. ř., se s ní již v plném rozsahu ztotožnil a navrhl jí vyhovět, proto se Nejvyšší soud přípustností dále nezaobíral a v této souvislosti pouze ve stručnosti odkazuje na své rozsudky ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. 4 Tz 63/2021, ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. 7 Tz 76/2021 a další, kde se se zmíněnou problematikou vypořádal.
9. Obviněný prostřednictvím svého obhájce k podané stížnosti pro porušení zákona dne 10. 12. 2021 uvedl, že ji především, na rozdíl od státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství podle jeho vyjádření ze dne 6. 10. 2021, shledává přípustnou, což dále odůvodnil. Vzhledem k tomu, že, jak již bylo řečeno, žádné tvrzení nepřípustnosti podaného mimořádného opravného prostředku nebylo v konečném důsledku předloženo a ani Nejvyšší soud takové zjištění neučinil, lze opět jen odkázat na soudní praxi, zmíněnou v předchozím odstavci. K samotné stížnosti pro porušení zákona potom obviněný sdělil, že se s ní, včetně konečného návrhu, ztotožňuje.
10. Nejvyšší soud následně přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. napadený rozsudek i jemu předcházející řízení a učinil následující závěry.
11. Podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bude odnětím svobody na dvě léta až osm let potrestán pachatel, který spáchá čin uvedený v §205 odst. 1 nebo 2 tr. zákoníku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
12. Jak Nejvyšší soud konstatoval ve výše zmíněném rozsudku velkého senátu trestního kolegia, publikovaného pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr., zákon s naplněním podmínek stanovených v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku počítá ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací, která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí je přitom bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, existující na území České republiky s různou intenzitou v období asi od měsíce března 2020.
13. Dále Nejvyšší soud doplnil, že za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nouzový stav může mít nicméně podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu.
14. Především pak velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu konstatoval, že aby případy krádeží mohly být posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, musí zde být – vedle výše uvedené místní a časové – i určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže je trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.
15. Nejvyšší soud doplnil, že popsaný výklad odpovídá i zásadě subsidiarity trestní represe podle §12 odst. 2 tr. zákoníku a tomu, jak byla tato zásada vyložena ve stanovisku uveřejněném pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr. Podle něj má uvedená zásada místo i tam, kde je sice nutné uplatnit trestní odpovědnost a trestní represi z ní vyplývající, ale míra této represe musí být jen skutečně nezbytná a odpovídající všem rozhodným okolnostem, zejména pak povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, který je základem trestní odpovědnosti pachatele.
16. Zohlední-li se naznačené výklady v trestní věci obviněného J. D., je zřejmé, že se svého útoku dopustil v době jiné události vážně ohrožující živost nebo zdraví lidí, a to v období výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky, jenž vyvolal reakci vlády České republiky, která usnesením ze dne 30. 9. 2020 č. 957, publikovaným pod č. 391/2020 Sb., vyhlásila na území České republiky nouzový stav, a poté nadále přijímala celou řadu navazujících omezujících a regulačních opatření.
17. Pokud jde o věcnou souvislost mezi zmíněným jednáním obviněného, jinak správně posouzeným jako trestný čin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, a událostí v podobě výskytu koronaviru, Nejvyšší soud konstatuje, že okresní soud se ve smyslu výše shrnutých požadavků k dané otázce s ohledem na postup podle §129 odst. 2 tr. ř. nevyjádřil. Obviněný nicméně jednal tak, že násilně vnikl do provozovny restaurace, kde odcizil alkohol, cukrovinky a drobné předměty. Není jednoznačně zřejmé, že by se pandemické situace zmíněného skutkového děje nějak podstatně týkala, obviněný patrně nemohl počítat s tím, že by mu mohla zajistit neodhalení či nedopadení, útok obviněného pak směřoval proti běžným předmětům, které nebyly určeny či použitelné k řešení zmíněné situace. Zřetelný podklad pro shora uvedenou právní kvalifikaci tak ve věci nelze dovodit.
18. Nejvyšší soud proto stížnosti pro porušení zákona v dané situaci přisvědčil. Okresní soud v Mostě totiž pravomocným rozsudkem jednání obviněného (aktuálně zjištěné), pokud konstatoval naplnění i kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nesprávně hmotněprávně posoudil. Pro zmíněnou vadu, působící v neprospěch obviněného, výrok o vině, a návazně ani výrok o trestu, nemohou obstát.
19. Nejvyšší soud tudíž podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil uvedené porušení zákona, konkrétně §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, působící v neprospěch obviněného. S ohledem na to dále podle §269 odst. 2 tr. ř. stížností pro porušení zákona napadený rozsudek Okresního soudu v Mostě zrušil, současně byla zrušena i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
20. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud Okresnímu soudu v Mostě přikázal, mimo jiné i s ohledem na již zmíněnou absenci odůvodnění napadeného rozsudku podle §129 odst. 2 tr. ř., aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Věc se tak vrací do stadia řízení před soudem prvního stupně, jenž je dále vázán právním názorem vysloveným v kasačním rozhodnutí (§270 odst. 4 tr. ř.), přičemž v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.). Jeho úkolem bude, aby v návaznosti na shora popsané závěry a zejména s ohledem na již citovaný rozsudek velkého senátu trestněprávního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (publikovaný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.) znovu zvážil, zda lze skutek popsaný ve výroku o vině nyní zrušeného rozsudku posoudit i za užití kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku či nikoli, a následně aby vydal na to navazující rozhodnutí.
21. Podle §275 odst. 3 tr. ř. dále platí, že vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Jak bylo ověřeno, obviněný nyní vykonává právě shora zmíněným rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 13. 1. 2021, č. j. 42 T 143/2020-166, uložený trest odnětí svobody, který Nejvyšší soud v důsledku podaného mimořádného opravného prostředku zrušil. Obviněný má nicméně nařízen trest odnětí svobody i v jiné věci, a to vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 1 T 40/2020, což má přednost před případným výkonem vazby (srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2017, sp. zn. 11 Tdo 548/2017). Proto bylo rozhodnuto podle §275 odst. 3 tr. ř. tak, že se obviněný nebere do vazby.
22. O stížnosti pro porušení zákona rozhodl Nejvyšší soud podle §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to s vyhlášením rozsudku vyvěšením na úřední desce soudu (§274a odst. 2 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 12. 2021
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu